Jak získat zpět jeho lásku

ahoj potřebuju prosím poradit.S přítelem budeme 4roky a poslední dobou mi připadá,že už nejsme tak šťastný jako dřív.Chyba bude určitě ve mě,jsem silnější postavy a proto na něj hrozně žárlím.Nechci ho ztratit kvůli mé hlouposti,protože ho moc miluju.Prosím o rady děkuju moc a přeji hezký den Ahoj Terinek

Reaguji na terinek:
Jestli je problém v tom, že jsi nespokojená se sebou a proto žárlíš, tak s tím zkus něco dělat, začni chodit cvičit...užiješ si srandu s kamarádkama, zjistíš, že je ti dobře i bez přítele a ten pocit, že s tím něco děláš, a že se to lepší, za to stojí...ale jinak, jestli jste spolu 4 roky, tak tě má určitě rád takovou, jaká jsi, líbíš se mu, a proto s tebou je, takže nemáš proč žárlit...on akorát uvidí, jak si jsi nejistá, a to by mu určitě vadilo víc než to, že jsi silnější....radši silnější holku, co je v pohodě, než hubenou žárlivou....fakt Zkus to cvičení, aspoň přijdeš na jiný myšlenky a budeš vědět, že pro to něco děláš, zpevníš si postavu, budeš spokojenější a přítel pak taky, když tě ta žárlivost přejde

dekuji

Já jsem se taky minulý týden rozešla s přítelem. Prostě proto, že nám to neklapalo. Ale pořád si píšeme a jsme spolu v kontaktu a co je horší, v únoru mám u něj na 14 dní praxi...takže budeme pořád spolu. Nevím jak to zvládnu.....Hrozně moc se toho bojím. Nevím jestli bych ho chtěla zpět, ale vím, že těch 14 dní se k němu nevydržím chovat jako kamarádka...přeci jen k němu pořád něco cítím. Máte nějaké rady?

Reaguji na montaana219:
Jediná rada, pokud to ještě jde, zařídit si praxi jinde....já po rozchodu pro ex taky pracovala a teď vidím, že to byla strašná chyba, i ten pracovní kontakt mě dokázal rozhodit, protože on vždycky pak začal na něco narážet...a jakmile věděl, že s ním nikam nepůjdu, začal jakoby "náhodou" chodit čím dál tím víc tam, kde jsem pracovala... Ono je uplně jedno, jestli jste v kontaktu pracovně nebo proto, že se scházíte, prostě tě to bude mrzet, budeš na něj myslet....lepší je úplně na nějakou dobu přerušit kontakt...

Reaguji na Fergiee:
Praxi si už bohužel jinde zařídit nemůžu...budu tam u něj 14 dní a budu u něj i bydlet. Prostě se nepočítalo s tím, že by jsme spolu už nebyli...Nevím proč mi pořád volá, ale myslím, že už má v merku jinou.každopádně do té praxe to nějak vydržím...už začínám být víc v pohodě...a po té praxi uvidíme co bude...pokud budu hodně špatná, tak mu asi řeknu,že na chvíli kontakt přerušíme...a nebo ho to třeba pak přestane bavit samotnýho....Hrozně moc bych chtěla aby to proběhlo nějak v klidu, ale on má tendence stejně se bavit o důvodech našeho rozchodu a tak...no hrozný. tak mi držte všechny palce...

Stýská se mi... Před půl rokem jsem ukončila čtyřletý vztah se svým přítelem. Dlouho jsem byla bez práce, nedařilo se mi nic najít a když už, vyhodili mě ve zkušební době jako spoustu dalších uchazečů přede mnou. Přitom jsem se opravdu moc snažila.
Neměla jsem peníze, moje matka neustále otravovala, vyhrožovala, obouvala se do mého přítele i jeho rodiny, vytahovala staré prádlo, česky řečeno vysírala, přesto že jsem bydlela se svým přítelem daleko od ní. K tomu se začal horšit můj zdravotní stav po fyzické stránce. To všechno u mě vyústilo v obrovskou nervozitu, pocity méněcennosti, deprese, všechno jsem si strašně brala, často jsem byla urážlivá. Přítelovi začala docházet trpělivost a přestal mě psychicky podporovat. Místo toho, aby mě přitisknul k sobě a řekl to bude dobrý..., vyčetl mi, že jsem asi neschopná, když mě z tolika míst vyhodily a že jsem strašná pesimistka, že podle mě je všechno v prdeli. Měla jsem chvíle, kdy jsem se uklidnila, sebrala zbytky optimismu a vyrazila do boje za sehnání práce. To však vždycky skončilo stejně - mnoho uchazečů, máte málo praxe, o bezdětné mladé holky nemáme zájem, nebo jsem prostě neměla známosti, přes které bych se na nějaké místo dostala. Přítel mi začal vyhrožovat vystěhováním k matce, kterou jsem nenáviděla. Nechtěl už se mnou ani řešit co dál, zda jít do zahraničí na nějakou dobu, zda zkusit práci v jiném oboru, prostě se mnou nechtěl hledat společné řešení, což mé deprese ještě prohloubilo. Měla jsem stavy obrovského napětí, někdy jsem vybouchla. A tak dále...
Nakonec řekl dost, odstěhuj se do konce měsíce. Strašně mě to vzalo. Na jednu stranu jsem ho chápala, s takovouhle nervní ženskou nejde žít. Náhodou se naskytla možnost pěkné práce i s ubytováním. Hned jsem to vzala. Od té doby jsem se hodila do klidu, díky psychicky poměrně náročné práci s lidmi jsem se naučila více asertivity, hodně mi pomohla kolegyně - naučila mě lépe zvládat stres. A hlavně - rázem jsem měla peníze a práci, která mě i baví. Máma přestala otravovat, protože neměla na mě žádné páky. Nemohla mi vyhoudat kvůli mému příteli a jeho rodičům. Fyzické zdraví se zlepšilo - po odhalení diagnózy mi nasadili účinnou léčbu.
Už je to půl roku co jsme se rozešli a moc a moc se mi stýská. Vyčítám si, že jsem všechno způsobila já, že jsem tu situaci psychicky nezvládala. Každý mi říká, že za ten rozchod vždycky mohou oba, ale já v tom vydím svůj většinový podíl. Expřítel mě má rád už jen jako kamarádku a o obnově vztahu nechce ani slyšet. Nevěří mi. Prý když jsem se hroutila z toho, že ´´jenom´´ nemám práci, jak bych prý zvládala problémy s dětmi a podobně, prý si se mnou neumí představit mít rodinu. Já ale vidím, že tři roky nám spolu bylo krásně, pak následovalo půl roku, kdy jsem neměla práci, ale držela jsem se, vztah fungoval, pak přišla kritická doba, která skončila rozchodem.
Teď mám práci i peníze, bydlím v jiném městě než přítel, ale ráda bych postupně obnovila vztah. Dokud to půjde, chci pracovat zde, pokud by se však naskytla dobrá pracovní příležitost, chtěla bych se vrátit za svým přítelem zpět. Lidé, kteří mého bývalého neznají říkají, že slepované nevydrží, ale ti, co nás oba znají, nechápou náš rozchod, říkají jak jsme se k sobě hodili.
Asi jsem naivní blázen. Ráda bych znala nestranný názor či zkušenosti čtenářů.
Díky

Dobrý den. Chci poprosit o radu jak získat zpět svého přítele? Byli jsme spolu téměř 5 let. Já jsem podstatně mladší něž on, ale to asi teď nebudu ten problém. Jen to začalo ztroskotávat na tom, že jsme začali stavět dům,.. ale po 2 letech mě už nebavilo, že nemá na nic čas, že trávím volno sama a tak jsem se začala bavit,.. no a tehdy se to mezi námi nějak pokazilo,... sice jsme spolu bydleli, ale spíš jsme se jen tak potkávali. Já už jsem to nevydržela a ani jsem vlastně pořádně nevěděla co chci a tak jsme si dali pauzu,... pak se k sobě vrátili a já se s ním rozešla! Vím, že jsem udělala chybu, ale tím, že jsem to ukončila já ho to ranilo o to víc,.. zkusila jsem jiný vztah... s bývalým jsem ale stále v kontaktu.. můj vztah ale neměl budoucnost a bývalý mě poprosil, ať nevedu intimní vztah s jiným- žárlil... já jsem tedy souhlasila. To je tak 2 měsíce zpět. Ale teď jsem z něho dostala, že má starší ženu jen na souložení... Hrozně mě to ranilo,.. ani tak ne tak žena, jako ta lež,... hrozně jsme se hádali...a navíc s ní nepoužil ochranu...to vedlo k další hádce,.... poprosila jsem ho ať to s ní ukončí, když tak nejsou city, ale on si teď prý chce užívat a nechce vtah,... Co mám dělat?

tak on tebe v podstate diktuje čo máš a čo nemáš robiť a sám to nerobí, poslala by som ho niekam a užívala si život bez spomienky na neho

Reaguji na verula: To já ale nechci, chci ho získat zpět Jen nevím, jak se mám teď chovat, když on si chci užívat. Co mám dělat sama se sebou,.. jestli se mám nějak změnit, víc na sebe před setkáním s ním dbát,... Za to vše si v podstatě můžu sama,.. ale je paličák a když si teď chce užívat svobody, šanci nám nedá,..

hm, sice jsem u toho nebyla, ale tak bych si tipla, že kecá. Co jiného by ti asi měl říct, po tom, co zjistil, že někoho máš? To jsou chlapi. Je samozřejmě stejně možná varianta, že opravdu někoho má.

Každopádně něco ti řekl, takže se tvař, že tomu věříš a zachovej se podle toho. Přestaň ho jakkoliv kontaktovat a čekej. On zavolá. Bude nakonec volat pořád a vrátí se sám. Z předpokladu, že mu skutečně nebudeš odpovídat na smsky a v telefonu, který mu zvedneš jen občas, mu klidně sdělíš, že se s ním nebudeš bavit, protože už má svůj život s nějakou jinou. Měj se fajn.Tečka.

Reaguji na Smolicek:
no vidím, že ty sa k nemu stoj čo stoj chceš vrátiť, prepáč, ale v tom ťa podporovať nebudem,
napíšem ti len toto : ak by ťa mal rád, nebol by egoistický sebec netrápil by ťa a boli by ste vo vzťahu ale on si ťa neváži a aj keď už nie ste partnero má nad tebou stále moc ... čo je smutné
želám veľa síl

Reaguji na RomanKaS: No to už jednou udělal,.. ale pak se přiznal, že kecal,... ale teď to bohužel vypadá jako pravda Minule mi to přiznal po čase a sám,.. a odůvodnil to přesně tak: Že ja jsem si nekoho našla, tak mě to potřeboval oplatit No teď tomu vážně věřím a on by tak dlouho nelhal, jen aby nebyl pozadu,... protože jsem se tím trápila dlouho a bohužel jsem se neudržela a jako horká hlava jsem to chtěla řešit hned brečela jsem, několik dní, nadávala jsem mu,.. on se omlouval, že mi nechtěl ublížit,.... atd. já ho vždy jen seřvala, že to mi tu bolest nezmírní... no ale aspoň jsem mu nasadila do hlavy brouka s tím, že mohl něco chytit,.. Chci ho nechat být, ať si užívá,.. ale ruka mi cuká u telefonu a nejsem schopna aspoň nenapsat nějakou odměřenou SMS,.. ale tak ení to straré ani týden.... ještě před dvěma dny jsem měla oči rudé a nebyla jsem schopna ničeho,... ale sama cítím jak už nabírám alespoň nějakou sílu nebudu ho kontaktovat a uvidíme :-/

chce to vydržet a nebýt hysterická. Zabere to.