Jak získat zpět svoji kamarádku?

Masajka
klidně jí napiš, nejlepší by bylo se snažit se s ní setkat mezi 4 očima, ale zklamala jsi ji a tohle se těžko odpouští, také jsem své kamarádce dodnes odpustit nedokázala...Prostě za snahu nic nedáš, ale pokud ona je rohodlá nedat ti šanci, tak neuspěješ...

Je to těžký, chce to čas, nevím jak dlouhý, ale musíš vydržet. Mě taky zradila kamarádka, když usilovala o mého muže, teď už jsem jí odpustila, takže kdyby přišla, mohla bych se sní zase bavit, ale blíž k tělu už bych si jí nepřipustila.

Právě,toho se bojím.Ale vím,že ji se asi taky stýská,že ji to není jedno.To jsem zase slyšela od jedny holky.Hodně jsem toho s ní prožila a takhle jsem to podělala.Já být na jejim místě,taky bych byla naštvaná.Jen prostě nechci zahodit všechny ty společný roky.Tluču si do hlavy,že jsem byla tak falešná

To bych byla strašně štastná a nevím co bych za to dala.

Určitě nevíš? To se přece neděje jen tak, musí to mít nějakej důvod A přátelé uměj odpouštět, jen potřebujou čas a pochopit proč. A taky vidět změnu. Chyby děláme všichni, to je normální. Ale když to někdo druhej pochopí, tak už to nemusí bejt taková tragédie. Tak popřemejšlej nad důvodama a když se nebude chtít potkat, tak ji napiš delší mail. Třeba...

Masajka

Čas, jediný možný pomocník (pozn. ale ne vždy pomůže, já už bych takovou kamarádku zpátky nechtěla)

Masajka
Mě se tohle stalo taky, zjistila jsem že mě nejlepší kamarádka pomlouvala A promiň, ale už bych se s ní kamarádit nechtěla. Ukončila jsem s ní veškerý kontakt, ona se taky pokoušela zkontaktovat, ale já bych se s ní už bavit nemohla. Asi jsem pro ni teda nemohla být tak důležitá, když o mě klidně rozhlačovala věci co nebyly pravda.

Holky tak myslíte že je to beznadějný?Já se pokusím ještě napsat dlouhý email.Je to už dlouhá doba,tak když píšete,že to chce čas.....tím že ji napíšu email,tak nemůžu nic ztratit.Třeba se ozve,ale bojim,bojim

Právě že říkám.Vím že ve mně ztratila důvěru,ale já nevím co bych dala za to,kdyby to šlo vrátit.

Tak já být v situaci kamarádky,taky udělám čáru a už není cesty zpět.Pokud si někdo říká kamarádka,tak podle mě nesmí zradit a vědomě ublížit.Já už pak někomu ,kdo mi ublížil nevěřím,neodpouštím a ani nemám snahu něco měnit,proč taky.
Stalo se mi něco podobného a neříkám,že by mě to nemrzelo,ale už to nikdy nebude člověk,kterého chci mít vedle sebe.

Masajko, zkus jí napsat, tím nic nezkazíš. Ale jestli ani po půl roce tvojí omluvu nepřijme, musíš to akceptovat.

Mně taky dost zvláštním způsobem podrazila kamarádka, o které jsem si myslela, že je "nejlepší". Bylo mi z toho tak zle že jsem se rozhodla udělat tu tlustou čáru... ale pak mi chyběla, a kdyby ji napadlo omluvit se, odpustila bych jí. Ale spíš si myslím, že ona sama před sebou i ostatníma dělá, že se nic nestalo

Taky mě pomlouvala kdysi nejlepší kamarádka... V té době se mi zrovna shodou okolností zadařilo na více frontách (vycestovat z ČR, našla jsem si oddaného a milujícího přítele, na gymplu jsem šla do sebe - přestala flákat školu a dostávala lepší a lepší známky...).
Nevím jestli něco z toho bylo příčinou její závisti, nebo bylo načasování jen otázkou náhody... Faktem je, že mě tehdy pomluvila takovým způsobem, že jsem neměla jinou možnost, než úplně utnout naše přátelství. Mrzelo mě to od ní o to víc, že jsem na jejím chování ke mě nic nepozorovala, pořád byla ta stejně milá a příjemná kamarádka. Po pár letech od maturity jsme se setkaly na jedné školní akci, taky se mi omlouvala a chtěla naše kamarádství obnovit... Ale z mé strany to prostě už nešlo, klidně bych s ní na kafe i zašla, ale vím že bych se už vždycky hlídala, abych jí nesvěřila sebemenší informace z mého osobního života...
Nechybí mi a doufám, že mě žádná z mých současných kamarádek takovým způsobem už nikdy nezklame.

Taky tak nějak... Přestala jsem tu kamarádku vyhledávat, chtěla jsem aby to odnes čas, protože jsem ji měla fakt ráda. Ale prostě se ji nějak nedokážu ozvat první, měla by ona. A ona je nejspíš dost srab. A ještě "komický" na tom je, že jsme skoro denně od sebe max 50 metrů, protože studujem na stejnym patře, jen na jiný straně Je to prostě zablokovaný a ještě se mi o ní zdá, brrrrrr... :/
A všichi děláme chyby, proto jsou na tužkách gumy. Odpouštět je skvělá věc. Nepůjde to hned, odpuštění totiž neni zapomění, ale je hezký, že se snažíš a že přemejšlíš nad tim, proč se to celý stalo...

Víš, já ti napíšu ještě něco, budeš se muset srovnat s tím, že vše nejde podle tvé vůle, že druzí mají své představy, svá pravidla, a že se kamarádka s tebou už pravděpodobně nesmíří. Ono nejde jen tak něco provést a myslet si, že omluva to spraví. To je riziko podnikání, někdy ano a někdy, hlavně u podstatných věcí, ne.
Ber to jako lekci, pokud se z ní poučíš, máš šanci, že další kamarádky, které potkáš nebo které máš, ti už vydrží.