Jak vybrat vhodné jméno pro minimko

A začíná se mi vybavovat přítel...do 12 týdne ťuťu ňuňu a pak už jenom ujištění, že se toho opravdu zbavit nemůžu a na otázku vezmeš si mne mi řekl, že si to sakra rozmyslí...tak to halt bude vojtíšek s českým příjmením.

Nebudeš toho litovat - a pokud ano, tak rozhodně méně, než kdyby ses rozhodla jinak.

Já teda děti nemám a ani zkušenosti v téhle oblasti, ale co má tvůj muž za uvažování? Proboha, prvně bych snad doufala, že dítě bude zdravé a že se podaří vychovat z něj správného člověka a pak teprve bych přemýšlela, jestli bude hokejista, nebo známý rocker, natož to, jestli bude jednou někde cestovat Asi bych si takto nedovolila vůbec uvažovat, protože člověk míní, osud mění.
Vyber si nějaké jméno, které se ti pro tvé milované miminko bude skutečně líbit a které cítíš že je pro něj to pravé a zkus si ho jako matka prosadit

Reaguji na Red_fire: Vidíš, vůbec mi nedocvaklo proč se tak samozřejmě zvažuje možnost, že příjmení bude jeho. Stejně Arturka určitě vymyslela tchyně.

hele nevím jak ti to říct něžně, ale...máš doma tupouna
mimču dej své vlastní příjmení a k tomu klidně jméno Vojtěch, je to moc krásné jméno

Vidíš a to je právě to co jsem chtěla ...s láskou vybrat jméno, o kterém si myslím, že bude pro miminko krásné. Nic víc.

No už se děsím jak to bude u nás...přítel je z rodiny, kde dědí po generacích jedno jméno a mě se absolutně nelíbí...sám ví, jak se mu děti ve škole smály, ale přesto chce svýho syna pojmenovat stejně Já jsem dost paličatá, takže to ještě bude boj
Každopádně líbí se mi, jakým směrem přemýšlíš u výběru jména, postupovala bych stejně...Tvůj přítel na to jde tak nějak až moc vědecky

Echt Deutsch

Tak to přesně tak udělej, moc držím palce Je to přece váš syn, kterého budete milovat a ne nějaký nadějný manager tvého muže, který jednou bude skvělý bussinesman a musí mít kvůli tomu super jméno

nedáš jméno sama protože je potřeba podpisu obou rodičů

Copak že je v některých věcech natvrdlej, to vím, jenom jak jsem teď těhotná, tak chvílema nevím jestli nemám zkreslené myšlení. Nejdřív mi ty jeho argumenty připadaly dejme tomu logické, ale jak jich přibývalo, tak jsem si taky začala klepat na čelo.

Reaguji na Monus: Doslova můj názor. Myslím si, že z kamarádek bych vzhledem k věku (20-25) byla asi jediná, kdo takto uvažuje, ale Omlazení mi ukázalo, že žena musí myslet hlavně na sebe. U současného partnera jsem si jistá, že by podobný problém nenastal, svatbu zvažuje sám od sebe, i když břicho mám zatím jen po nedělním obědu, ale jeden nikdy neví, co se může stát...

Byť to tady bereme s humorem, je mi z toho, co píšeš, smutno...

Áda to bude poslední kapka

jinak co se týká jména - manžel je Řek a syn má taky řecké jméno i když žijem v ČR. Jako nápady byly taky docela vtipný, ale nakonec jsme se dohodli

Proto je to s tou svatbou takové nijaké. Vlítla jsem do jiného stavu trochu nechtěně a nejsem si jistá tím, že ho celý život snesu. On se na to hrozně těší, a já prostě svatbu vůbec nechci plánovat. Teď mi jde jenom o to prtě.