Jak si hlídáté svou žárlivost?

Reaguji na Terr:
přesně tak, kdyby existoval, hned bych ho skoupila :/ a co takhle když se současný přítel baví s jeho ex a jsou to jeho kamarádky? jak s tim byste se vypořádali?

Reaguji na Mischellin: Můj přítel býval dost..ehm společenský.. Jen na škole snad s každou druhou něco měl nebo chtěl mít.. Od té doby co je se mnou nechce nikam chodit, když už, tak jen se mnou a musím ho do toho nutit, na ty holky se ani nepodívá, pořád by nejradši byl se mnou..dokonce když někam jdeme, nekouká po holkách on, ale já Ale jakmile ho nějaká jen pozdraví, tak mam chuť jí vyškrábat oči, utrhnout jí hlavu a narvat jí tu hlavu do pr.. Fak potřebuju ten lék..

Reaguji na Lucie95: Nevěřím na přátelství mezi mužem a ženou. Jsem s přítelem 10 let a za tu dobu se do něj každá slečna, která se kolem něj motala, zamilovala, a totéž se týká mých "kamarádů", kteří si dodnes dělají naději na něco více.

Zastávám názor, že lidé nejsou majetek, nesnáším sama omezování, nicméně- to, že věříte příteli, ještě neznamená, že těm slečnám můžete věřit taky... jenže když ono je tak fajn utéct z běžného života někam, kde si vyslechnete nějaké ty komplimenty, zaflirtujete si a zvednete sebevědomí... ale je to jízda po tenkém ledě... takže za mě- všeho s mírou! A asi bych se raději s tou jeho kámoškou seznámila blíže, aby viděla, jak se ke mně můj partner chová- a taky jeho trošku pozorovala- jestli třeba není odměřený, chladný apod.

Reaguji na Lucie95: Tak můj exmanžel měl ze začátku taky kamarádku na život a smrt, dokonce si psali dlouhé dopisy, když se potkali dávali si políbení na tvář. Koukat na to holky nebylo nic příjemného, ale nechala jsem to být, i když mě to také trápilo. Po čase si ona našla přítele otěhotněla a veškeré styky přerušila........a při dotazu použil stejnou větu, kterou jsi tady již psala... , "že kdyby spolu chodili a něco se mezi nima pokazilo, tak by to zničilo i jejich přátelství"...no mě to neuklidnilo, i když se nic nestalo....musím ještě dodat, že jsme v té době už byli rodina...měli jsme dceru....

Holky ze mě zase dneska udělal přítel největší žárlivku . Psal mu kamarád, jestli se může u nás stavit s kámoškama a můj přítel mu napsal že ne, že by se mi to určitě nelíbilo a navíc že by nás tu bylo moc. Připadá si teď hrozně a váhám, jestli mu o tom říct. On neví že já to vím... Co byste mi poradily?

nic proti, ale tohle je taková drobnost, chápu, že tě to štve, ale kdybych tohle měla řešit tak se s přítelem hádáme furt, záleží jak to tvůj přítel podal, ale podle mě to není žádná hrůza...přítel by takovou výmluvu klidně použil taky (někdy v legraci někdy vážně)...navíc to nebyl jediný důvod, píšeš že jim ještě řekl i to, že by vás tam bylo moc, takže to nebylo jen kvůli tobě tak hlavu vzhůru

Asi na něj neměl náladu a nechtěl mu to říci, tak se vymluvil na Tebe, být Tebou, tak to nechám být.

Jj rozhodla jsem se tedy, že to nechám být než se hádat, ale zkusím mu až bude vhodná doba oznámit, že bych ráda poznala nový kamarádky a tak... Třeba mu to dojde

Reaguji na Girlady: Taky si myslím, že neměl náladu a chtěl být s tebou a aby nenapsal kamarádům: "Jsem se svou dívkou a nechci vás tu", tak by si z něj dělali srandu a kdo ví co by, tak to svedl na tebe.....nic mužného, spíš zbabělé, neboť si asi neuvědomil, že v očích jeho kamarádů můžeš být za stíhačku a žárlivku..... stává se to ale často, nejsi první a ani poslední, znám víc takových případů .... ruku na srdce....občas se taky vymlouváme na partnery, když se nám s kamarádkou nechce 6 hodin trmácet po obchodech : - )

takto se obvykle vymlouvám já- na přítele, když s někým nechci být a chci být raději s ním.
Takže bych byla rozhodně v klídku

Holky díky za názory.

K uvodnimu prispevku- hezky napsané
Já žárlím na přítele když kouká po jiných, no, žárlím na ty holky a mám potřebu se jim vyrovnávat Nemám to na sobě ráda. Přitom jsem o kluky nikdy nemela nouzi, mam zdravé sebevedomi ale tohle me vzdycky stvalo...kdyz se dival po jinych, jedna mela hubene nohy, druha velke hezke prsa coz ja nemam apod. Spatna vlastnost
Ale řekla bych, ze zarlivka nejsem. Snazim se to nedavat najevo bo vim, ze by to to akorat stvalo a myslel si, ze nema svobodu- nemuze se divat po jinych, nemuze nic.. Tkz tak Ale psani s kamoskama me žere, nastetsi si s malokterou pise ale kdyz uz si psal tak ne moc "kamaradske" řeči...

Můj přítel má také svou nejlepší kamarádku a taky mě moc nepotěšilo, když mi řekl že se kdysi oba shodli na tom, že kdyby on neměl mě a ona zase svého přítele, tak by do sebe určitě šli... Já ji sice znám a je to docela hodná a fajn holka, ale nikdy nevíš (i když je také zadaná). Také jsem potom občas nesvá, když jsou oni dva někde sami...
A na to, proč s ní teda není, když se znali ještě jako oba volní mi odpověděl také to samé, jako ten tvůj tobě...

Kdyby toto můj prohlásil, šílela bych.

Já nejsem nadšená už jen z toho, že mu jedna kámoška píše, že se dlouho neviděli a že by s ním ráda zašla na pivo. Prej mám jít s nimi - ale to neřekla ona, ale přítel. Je mi to ale zas blbý. Ať si pokecaj, ale nadšená z toho nejsem. Já prostě moc na přátelství mezi mužem a ženou nevěřím. Nejhorší je, že sama mám kamarády, kteří do mě byli svého času zamilovaní, ale absolutně mě nepřitahujou a to přítel ví, takže ví že žárlit nemusí ani kapánek, protože bez přitažlivosti to prostě nejde.

Jak si hlídám žárlivost? NIJAK, když mě prostě v tomto rázu něco štve, tak to naplono řeknu, nemám ráda aby ze mě dělal někdo nějakou pipnku. Prostě hned řeknu co mi vadí. Nebudu to držet v sobě a pak se z toho léčit