Jak se žije abstinentům

Reaguji na EleanorWoods:
Zaráží mne, že máš takový názor. Myslíš, že slečny potají nasávají a sem napíší o své (/skoro) abstinenci? To by byly padlé na hlavu. Zvlášť v dnešní společnosti kde je alkohol normální běžná věc. Bohužel.

Já teda zásadně nepiju, dřív trochu ano, ale čím jsem starší, tím míň mi to chutná. Štve mě, že když to někde řeknu, tak na mě koukají jak na postiženou. Už mě fakt nebaví to každýmu vysvětlovat, ještě že většinou řídím, tak mám aspoň dobrou výmluvu. Co taky nesnáším, když mi někdo alkohol vnucuje a není schopen přijmout "ne" jako odpověď.

na to kašli. A já když přede mnou přistane panák, nepiju. Možná dřív, kdysi dávno, ze slušnosti. Teď už ne - když nechci, tak nechci.

Tak jasně že to nevypiju, ale prostě mi hrozně vadí, jak moc je ve společnosti ten alkohol běžnej, jako by se bez toho lidi neobešli

Já jsem taky abstinent (v mém věku by měli být všichni, ale to je jaksi věc druhá), ale pro některé lidi je hrozně nepochopitelné, že se neopíjím někde na akcích apod. jako ostatní.
Co mě naštvalo ještě víc, bylo, že mi jednou na oslavě nutila alkohol i máma a když jsem řekla ne, že chci jen džus, tak mi nalila potají vodku do džusu a dělala že o ničem neví a všichni ze mně měli ohromnou srandu.
A taky ty neustálé otázky typu ’’A proč nepiješ?’’ ’’roč nekouříš?’’, jako by nic jiného než chlast a cigarety ani nebylo.

Lidi jsou nepučitelní. Už 10 let chodím ven s přáteli a 10 let se mě vždycky někdo zeptá jestli si dám panáka a nikdy si ho nedám A stejně se mě pořád ptají Nechápu No jinak pití mě moc nebaví a nechápu jak někdo může vydržet chlempat až do rána, mě to vůbec nebaví. Já posedím, pokecám a jdu domu A ještě si celé roky dělají ze mě srandu, že je třeba 10 hod a já ještě sedím Já na ně samozřejmě prdím ale jsem pro ně taky trochu exot Já si dam trochu vína, někdy jen decinku a to mi stačí. Nechápu co na tom lidi tak baví. A každý pátek nebo i sobotu se opíjet. A pak se o tom ještě radostně baví jak se kdo kde sťal atd. Fuj.

jo, přiznám se, že mi to přijde ubohé a nedospělé. I když se snažím nikoho nesoudit.
Je tolik věcí co se dají dělat místo opíjení a následného zotavování.

Přidávám se, také jsem abstinent. Nepiji nikdy, za žádných okolností.
Nejen proto, že mi alkohol nechutná, ale celkově jsem proti alkoholu hrozně zaujatá. Nesnáším opilé lidi, odér alkoholu a věčné nářky alkoholiků, že nemají peníze. A to nemluvím o nehodách, které jsou způsobeny podnapilými a tak dále...
Být to na mě, alkohol zakáži úplně. Inteligentní lidé na úrovni se dokáží bavit i bez něj.
Asi mám pro někoho dost radikální názory, ale prostě to tak cítím.
Co se týče reakcí okolí, je to různé. Pro někoho jsem nudná abstinentka, pro dalšího někdo, kdo si hraje na bůh ví co... Nemám ráda řeči typu: "Jsi ještě docela mladá, přijdeš tomu na chuť." nebo "Jé, ty nepiješ, to se asi moc nebavíš, viď?"
Ale lidé, co mě znají, mě do alkoholu nenutí a jsem jim za to vděčná. Naštěstí i partner je 100% abstinent, takže v tom nejsem sama a za nudné a trapné jsme oba dva .

Já se často setkávám s narážkami právě od lidí věkové kategorie 30+, bohužel... Od nich slýchám buď jak je sklenka vína denně zdravá a kdesi cosi, co zase nějaký americký šmoula vymyslel nebo to, že jsem mladá a že k tomu najdu cestu. Nejdu cestu? Nevím, proč bych ji hledala, zase tak mladá nejsem, abych nevěděla, co mi chutná a co pro mě je/není dobré. I přítelova rodina na nás má občas narážky nebo vtipné poznámky,což mi není dvakrát příjemné. Ale naučila jsem se to házet za hlavu a ráno, když se probudím čerstvá a v pohodě, se zase v duchu vysmívám já jim .

I když už je tohle téma delší dobu neaktivní, přidám svůj názor, protože je to problém, který mě v poslední době dost štve.Nedávno jsem nastoupila do nové práce, kde je celkem fajn kolektiv ženských mezi 25 a 35 lety. Bohužel všechny dost holdují alkoholu a zastávají názor, že jednou za čas je potřeba se opít do němoty, aby se mozek zresetoval Bohužel nemůžu potvrdit, že věková kategorie 30 a více respektuje, když někdo nechce pít. Vždycky jsem terčem otázek a popichování a stejně mě pořád přemlouvají. Na řeči typu "s tebou není žádná zábava", "dej si aspoň jednoho panáka, ať netrháš partu", "přeci nebudeš pít vodu" a podobné už jsem doopravdy alergická. Poslední dobou už se snažím společným mimopracovním aktivitám vyhýbat, ale nechtějí pochopit, že mě to nebaví (hnusná na ně nechci být, v práci jsou fajn).
Nejsem abstinent, ale alkohol mě poslední dobou oslovuje čím dál tím méně. Tvrdý mi vůbec nechutná a nikdy nechutnal, pivo si dám občas třeba po jídle, ale po jednom jsem přepitá, a narazit v hospodě na kvalitní víno, ze kterého by mi nebylo zle po prvním loku, je vzácnost. Koktejly mi nevadí, ale nemůžu ani říct, že bych si na nich kdovíjak pochutnávala. Navíc lezou do peněz. Ze společenských důvodů se občas přemůžu k nějakému přípitku, i když na něj nemám chuť, ale pít jen abych se zalíbila lidem, kteří nechtějí respektovat moje preference, a zapadla mezi ně, se mi vážně nechce.
K otázce, která tu padla... Moje důvody proč nepít (respektive pít při vybraných příležitostech a v malé míře) jsou následující:
-moc alkoholu nenesu, hned je mi špatně a ráno pak dvojnásob (promarněný víkend, žaludek na vodě a bolení hlavy mi za tu "zábavu" nestojí)
-poslední dobou jezdím na večerní akce radši autem
-alkohol jsou zbytrčné kalorie (když už chci hřešit, na čokoládě si pochutnám víc... je to otázka priorit)
-považuju to za vyhozené peníze (i když nealko taky není levné)
-vysedávat v hospodách mě nebaví
-když jsem opilá, jsem trapná (jako všichni , nerada nad sebou ztácím kontrolu
-nepotřebuju alkohol k tomu, abych měla pocit, že se bavím!

Jak se mi žije? Nic moc ve společnosti, která je alkoholem posedlá. Naštěstí mě ani nebaví nikde chodit, takže se tak často nedostávám do trapných situací, kdy musím vysvětlovat, že prostě pít nebudu i když mi toho panáka koupí.

Reaguji na rybina: mám to úplně stejně, všichni si myslí, že musím být nudná, když se neopíjím...

dobře se mi žije, ale nejen proto, že nepiju, ale proto, že neřeším co si to tom kdo myslí

Člověk bez neřestí je dokonale nudný.

Existují i jiné neřesti než pití