Jak se žije abstinentům

DanielaM: konečně někdo takovej jako já. Už jsem si myslela, že jsem jediná. Občas se také setkám s názorem, že jsem divná když nepiju, ale nic si z toho nedělám, bavit se dokážu i bez alkoholu. Nejvíc mě štvou ti, kteří prostě nedokáží pochopit, že toho panáku opravdu, ale opravdu pít nebudu, to mě hodně vytáčí, ale jinak to je všechno úplně v pohodě

Holky ještě když to tady tak čtu, tak by mě zajímalo jaké jsou vaše důvody k abstinenci? .. Pokud někomu nevadí odpovídat, tak by mě to zajímalo

Já když panáka nechci a někdo mě do toho nutí a fakt mi nedá pokoj, tak mě to "vytočí" k tomu, že toho dotyčného trošku srazim nějakou nepěknou přípomínkou na něj a alkohol, což jim většinou sklapne. Nesnáším, když si ze mě někdo kvůli tomu začne utahovat, protože se za to nestydím a rozhodně není za co se stydět- to mam pak docela tvrdé názory a dotyčného seřvu a snažim se mu naznačit, že by se měl spíš on cítit trapně kvůli alkoholu.. A pak je klid ..

Nepiji alkohol vůbec, důvody přesně odpovídají úvodnímu příspěvku a pohybuji se mezi mladými lidmi, navíc většinou i kouří. Kdejaký teenager si lokne tvrdýho alkoholu, prohlásí, že je to hnus a vypíjí to dál, aby se co nejdřív ožral Pro tyhle tzv. attention-whores nemám pochopení.
Chodím s nimi občas někam, prostě si objednám nealko. Většina to ví, neřeší. Na začátku jsou třeba dost udivení, ale postupem času někteří začnou mít nějakej ochranitelskej reflex či co že když mi někdo nabídne, tak po něm vyjeddou, že mě teda rozhodně kazit nebude
Prostě jde o to jim to vysvětlit, když to nejde, tak si dupnout
Taky se vám stalo, že jste si řekli o džus a barman na vás laškovně mrkl a optal se "Džus s vodkou?" Na odpověď "Jen ten džus, prosím." se samozřejmě tvářil kysele jak citron.

Dřív jsem pila pátek co pátek a sobotní ráda jsem vypila půl litru vody a byla jsem okej.
Teď mi alkohol absolutně nechutná, pivo jsem nepila nikdy, veškeré víno se mi zdá kyselé, z tvrdých nevyjmenuji jeden, ze kterého by se mi už od pohledu nedělalo zle.

Asi budu za slabocha, ale prostě když někam jdu, tak si obvykle na začátek dám dvě deci vína s trojkou Sprite a pak piju ledové čaje. I tak za to platím ranní bolestí hlavy.

Jsem na tom úplně stejně, navíc ani nechci pít sladké džusy a limonády (hromada cukru navečer zbytečně - proč? já na to ani chuť nemám), takže skončím většinou na vodě nebo na čaji.. Stýkám se s lidmi, co pijí každý víkend nadoraz - zvykli si.
Popravdě, zas tolik lidí si toho nevšímá - často si nechám z donucení nalít panáka, pak ho prostě "někde odložím" a většina už je tak na hadry, že je ráda, že kontroluje sama sebe.. Nebo přijdu na akci o hodinku později - všichni už pijí a nestarají se, co přesně si ty teď dáš nebo nedáš

Tak já piju a občas se i dost opiju. Když se ale rozhodnu, že dnes nechci, je mi úplně jedno co si o tom kdo myslí. Stejně když se nějaká kamarádka rozhodne, že dnes ne, tak jí nebudu podstrojovat panáky, přece.. Do toho nemá nikdo nikomu co kecat A jak se bude dotyčný abstinující cítit ve společnosti? Někdo zapadne i bez alkoholu a někdo prostě ne. Když vím, že nechci pít a někam se jde, tak nejdu(za předpokladu, že bych se v té společnosti cítila špatně ).

Nechutná mi, je mi po něm špatně, je kalorický, je drahý,.. Navíc ne že bych se nikdy neopila - to ano, ale druhý den se jsem se vždycky styděla sama za sebe.
A popravdě - když vidím svoje opilé kamarádky, tak se stydím za ně Většina holek je po alkoholu buď ubrečená, rádoby roztomilá (takové ty cukrbliky do foťáku a objímání každého "kamaráda" ) anebo nadržená až hrůza

Tak tak, přesně to samé se týká i mě.
Ale zatímco v šestnácti by mě pátek strávený doma zabil, tak dneska jsem ráda, když si po studijním týdnu lehnu doma ke knížce nebo notebooku a mám klídek.

Reaguji na DanielaM:
Tak vítej do klubu. Chce to přežít období, kdy Tě všichni nutí pít. Já už to mám za sebou a když si někde dám kofolu, už nad tím ani nikdo nemrkne. Jj, ty výmluvy, beru léky, brzo ráno jdu do práce a pít nebudu..... nikdo nechtěl pochopit. Veselý jsem párkrát byl. Ale je lepší být veselý bez alkoholu.
Mimojiné....jak se na Moravě dělí víno? 1) Dá sa 2) Nedá sa 3) Dá sa svařit 4) Dá sa Pražákom

Já ve svých mladých letech (myslím pubertu) mohla vypít kde co a snesla jsem to, opila jsem se přesně do té "nálady" kdy jsem ztrácela zábrany a pomalu i kontrolu (vědomí naštěstí nikdy). Teď je mi skoro 20 a nedopiju pomalu ani skleničku vína, natož něco tvrdýho. Neni to tim, že bych měla nějakou špatnou zkušenost, jen mi to nějak přestalo chutnat a mam k tomu až odpor. Nedokážu se ani opít do tý nálady. Nevim čim to je.

Sice je mi jenom 18, ale samozřejmě neplatí, že by se pilo až od 18ti...takže do tohoto tématu mohu také přispět.
Lidi v mém okolí se ožírají už od 15ti, já jsem se opila jednou na oslavě (ale jenom mírně - druhý den mi špatně nebylo) v necelých 17ti a bylo to poprvé a naposledy. Neříkám, že si něco nedám - vaječný koňak, pivo, sekt si občas dám, ale opravdu jenom hodně zřídka a na chuť, ne že bych se chtěla zmrskat takže opravdu opilá jsem nebyla nikdy a ani o to nestojím, nechápu, jak to někoho může bavit se zpíjet do němoty a pak dělat ostudu. A ještě k tomu být celý další den nepoužitelná....nechápu co z toho lidi mají. A zadarmo to taky není, když někdo chodí pařit třeba každý týden - to musí být docela pálka. To si radši koupím něco na sebe....
Takže pařit nechodím, nebaví mě to, nesnáším opilce a bojím se jich. Na diskotéce jsem byla jednou a stačilo mi to.

Jsem na tom podobně jako zakladatelka - slivovici jsem měla jednou a dva dny z ní zvracela - dřív jsem si i dala 2dcl vína, ale dneska max střik (1dcl vody, 1dcl vína) a stejně si na tom nijak extra nepochutnám. Ještě vypiju tak deci piva po obědě, případně když někam jdu Frisco (mezi námi žádný zázrak) - sladké likéry neocením vůbec (max vaječňák v koňakové špičce) a pivo piju max jako radlera (jenže to je kolikrát dražší než 2x2dcl vína, takže fakt minimálně..). Jsem fajnšmekr co se týká kávy - lepší než alkohol.
Jediné co z alkoholu můžu je B-52 koktejl z kahlúy, smetany a absinthu (minimální množství jen na vyhoření) a ten jsem se naučila pít na barmaňáku, jo a taky mojito - jenže co jsem ho pila, tak ho nikde neudělají pořádně - buď to odfláknou co se týká rozdrcení cukru a máty, nebo je to tříšťová brečka, nebo je to zalitá sklinka plná ledu, která nemá s mojitem co dělat..

přesně - v 17 letech jsem mohla míchat a nikdy nezvracela, teď zvracím jen když někdo otevře flašku se silným oderém..

Já teda abstinent nejsem, ale jak už tu někdo psal, když pít nechci, tak mě nikdo v okolí pít nenutí. Pohybuju se ve společnosti klukův 20-24, s kámoškou s nima chodíme občas do hospody, dáme 1 pivko, kluci 5-6, sice se nám smějou (ale neposmívaj), ale nikdy nás nenutí pít víc. A když se náhodou najde nějaký abstinet, tak prostě narovinu řekne, že nepije je abstinent a všichni ho zatím respektovali...

Nesnáším opilé holky a stydím se za to co jsem provedla jako opilá a taky proto, že alkohol mi nechutná a většinou jsem autem. Co piju, když neřídím je třeba jedno - dvě Frisca, nějaký koktejl.