Jak odhadnout chlapy?

matadi
Tak jak jsi popsala, že si to představuju, tak právě tak si to vůbec nepředstavuju. Záleží mi na tom, aby byl můj milovaný vedle mě šťastný. Ale myslela jsem to s tou maskou tak, že by mě měl milovat i neupravenou. Že by z té masky neměl dělat vědu. Není to pro mě nic nechutného ani nepěkného. Prostě jen obyčejná maska na obličeji. To neznamená, že tvrdím, že by mě měl milovat a ctít i v případě, kdy po něm budu házet talířema. Ale narozdíl od daty si myslím, že kdybych po něm tím talířem hodila, měl by být takový "gentleman", že by raději odešel. A pokud bych, jak daty zmínila, mu chtěla roztřískat celej barák (ne konkrétně já, já nejsem takovéto povahy), tak by mě měl muž chytnou silně za ruce a odvést ze svého domu pryč. A nebýt se mnou. Ale uhodit ženu je neomluvitelné. Netvrdím, že bych se kvůli jedné facce třeba hned rozváděla, ale rozhodně bych dala najevo, že tohle ne a že to bylo prvně a naposled. A dlouho, dlouho by trvalo než bych s ním prohodila slovo. Násilí v jakékoliv formě se do šťastného a vyváženého vztahu nehodí.

Lenas
To je super, že jsi takového našla. Jak dlouho už spolu jste a kde jsi takový poklad "vykopala"? K tomu jak jsi psala, že musím i dávat a nejen brát, to je samozřejmost. Já umím dát hodně lásky.

Jen náhodou jsem zabloudila na tuhle debatu a s dovolením přidám svůj názor,odhadnout chlapa je vcelku nemožné a myslím,že je to tak i v opačném případě.Můžete si podle nějakých náznaků vytvořit úsudek a názor,ale odhadnout ho jaký bude po roce po dvou nebo po 20ti letech je nadlidský výkon a nesouvisí to ani s věkem ani s inteligencí.Melisso myslím,že rozumím tomu co chceš vyjádřit a je jisté,že muž,který uhodí svou ženu si ji dostatečně neváží a neomlouvá ho ani to,jestli ho ona vyprovokovala nebo co.Až potkáš toho pravého a jsem si jistá,že ho časem potkáš,on bude ne tobě milovat i tu pleťovou masku ale ve tvém věku bych poznávala a srovnávala,klidně si těch vztahů prožij několik,sama poznáš,který za to stojí,protože tím poznáním a srovnáváním si ujasníš priority co je a co není pro tebe přijatelné a důležité.Do žádného chlapa nevidíš a těžko odhadnout co se z něj časem vyklube,ale pokud už do vztahu jdeš,tak s plnou důvěrou,negativní myšlenky si nepřipouštěj,ono je totiž svatá pravda,že jakou energii(pozitivní nebo negativní)vysíláme do svého okolí,taková se k nám potom vrací,je jisté,že když budu myslet jen na to,že to určitě špatně dopadne,tak ono to opravdu špatně dopadne.Přeji ti najít si tu pravou lásku,je jí sice jako šafránu,ale pořád existuje.Omlouvám se jestli jsem snad i odbočila,ale závěrem jen souhlasím,že násilí v jakékoliv formě do dobrého vztahu nepatří.Hezký den všem.

helad
Tak v tom máš naprostou pravdu.Já jsem vdaná 16let a teprve 2 roky žiju hrozně.Takže ze začátku a celých 14let ten nej chlap široko, daleko a ty 2 roky ten nejhorší chlap široko, daleko neodhadla jsem nic....

chlapy řeším stále, a pravda je, že sama na sobě pozoruju, že jsem čím dál tím víc náročnější, co se jich týče
narovinu, vdala jsem se, po dvou, třech letech jsem se rozvedla - ne, že bych z toho byla nadšená, byla jsem v naší rodině po x generací první a to ještě v době, kdy se ten rozvod moc nenosil
pak jsem potkala svého již bývalého přítele, který dal dost vysokou laťku, je pravda, že jsem se vedle něj neměla špatně, ale byla to taková ta zlatá klec, rozešli jsme se, on to těžce nese
od to doby, co už s ním nejsem, jsem potkala dost mužů, ne že bych hned s každým chodila a vyznávala mu lásku, ale prostě jsem měla a mám několik paralelních vztahů (což neznamená, že s každým praktikuju sex)
pravda je taková, že tak do měsíce, maximálně do dvou mě ten dotyčný přestane bavit - prostě mi na něm začínají vadit nějaké detaily, které bych třeba ještě před pár lety přešla - jenže si říkám, když mi to vadí teď, jaké by to bylo za pár let?
- prozvoní mi telefon a čeká až mu zavolám
- nezvedne mi telefon a a ni není schopný se ozvat zpátky, neodepíše ani n SMS s otazníkem
- pozve mě na večeři - první nebo druhé rande a chce a bych si to sama zaplatila
- myslí sám na sebe - tedy potkám se s tebou, ale můžu až ten a ten den, nebo v tolik a tolik hodin - vesměs v případě, že s něčím potřebuju pomoct
- pojedem na dovolenou, ale hodí se mi to tehdy a tehdy, tak si to tak zařiď
- jeden už plánoval, že spolu budeme bydlet - byt koupil beze mě a zařídil ho s matkou
- jsem kousek od tebe, tak já přijdu, když řekneš ne, tak se urazí a třeba nezavolá
- vychloubá se svou prací a tím jak je nepostradatelný
- pomlouvá bývalou přítelkyni, manželku
- nerespektuje to, že mám dítě a chtěl by, abych veškerý svůj volný čas trávila s ním
- dává přednost bývalé manželce, přítelkyní před tím, aby ten čas trávil se mnou
- nechá mě na rande třeba hodinu čekat
- kritizuje mou postavu, mé oblečení, mou práci
- na rande vede monology
- nemá peníze, byt, a chtěl by se ke mě nastěhovat

jsem náročná, chci vyrovaný vztah a pořád čekám na toho pravého, a věřím, že i najdu

No jo,vztahy...nekonečné téma,Vanilinko vím moc dobře o čem mluvíš,znám to.Co začíná jako pohádka,může končit jako úplná katastrofa a naopak,pak to zkuste odhadnout....
Matadi,je pravda,že co ti vadí na chlapovi teď ti bude časem vadit víc a víc,pokud je to natolik nepřijatelná věc je lepší jít od toho a to co jsi zde vyjmenovala je myslím pod úroveň každé normální ženské,to bych teda taky nesnesla.
Jsem velice tolerantní ženská,vždycky jdu do vztahu naplno,ale musím říct,že se mi to málokdy vrátí,snad si na to ti chlapi časem zvyknou a berou to pak jako naprostou samozdřejmost a nemají vůbec pocit,že by do toho vztahu měli taky něco investovat(nemyslím jen finančně).Ideální by bylo,kdybychom si mohli z každého chlapa kterého poznáme vzít jen to co se nám líbí a stvořit si z něj vlastní vysněnou ikonu,ale to už by určitě nebyl chlap,možná mimozemšťan.
Hold každý jsme jiný a je jen na nás co jsme ochotné tolerovat pro hezký vztah a co už ne.
Všem přeji,aby si našli tu svou vysněnou lásku,četla jsem,že člověk tu opravdovou lásku pokud má štěstí pozná maximálně jednou za život,někteří vůbec,prý když někdo říká,že jich poznal víc,není to možné.Ta pravá a pravdová může být jen jedna,co vy na to??

to já právě taky, ale už nemám ty růžové brýle, takže selektuju, to co by tedy nikdy neprošlo, neomlouvám, neřeším, peníze nepůjčuju,

no a ideální chlap - takový, který si mě bude vážit, takovou, jaká jsem se všema náladama, tukovýma polštářkama, nebude toužít po nějaké ikoně, svojí vysněné žene Ž, nebude ve mě vidět záchytný bod ohledně řešení jeho problémů (tedy nabalím to na tebe a ty to řeš)

jak píšu - respekt, tolerance, důvěra, kompromis, těšení se, neprofitování - radost dávat i radost brát - vyvážený vztah

Žila jsi už někdy s mužem v jednom bytě delší dobu...?

helad
tak nějak jako ty se mně vypovídával můj bratránek nedávno. Čeká pěkný vztah a pak se z ženské vyklube mrcha. Takže jak odhadnout ženy?

Sorry, ale je známý fenomén, že když jeden příliš filtruje, hnán strachem aby nepadl na nějakého odpadlíka, tak právě na takový odpadlíky padne. Normální lidi totiž přehnaný nároky odradí. Jediný, kteří takovými zkouškami projdou jsou právě ty ouchyláci, kteří dobře vycítí, co se od nich očekává, aby prošli, tak tu přehnanou komedii zahrajou. A máš ho! Normální člověk není podobných hysterických komedií schopný a tak nikdy na tělo nedorazí...

Schválně nepíšu o chlapech, protože to platí na obě strany. I některý ženský můžou bejt hodně npoužitelný. Jestli ale někdo pořád dokola padá na nepoužitelný, je to neomylný znak toho, že nevědomky aplikuje nějaký přehnaný filtr....

matadi
V podstatě s tebou souhlasím, taky to tak dělám....a všeobecně jsem za mrchu (i když většinou podle ženskejch)

munkina
Ano, žila. Asi tři roky, to bylo nejdýl. S maskou na obličeji mě viděl za tu dobu 2x.

Lenas
Nikdy jsem nechápala, jak lidi můžou soudit někoho koho vůbec neznaj, ale budiž. Jen jako většinou nemáš pravdu. Mužům se opravdu nepodřizuju, ve svém okolí jsem známá spíš jako taková ta typická mrcha, která může mít skoro každýho když si luskne prstem, omotává si je kolem prstu. Ano nevím proč bych měla odhánět nápadníky jen proto, aby na ostatní taky nějací zbyli. Nevyužívám je, já se jen bavím a beru co se nabízí, většina to tak i bere - nebojím se nechat třeba pozvat jen proto, že by si mohl myslet, že mě pak hned dostane - takových chlapů je minimum(aspoň kolem mě).
V něčem máš pravdu, a to je to, že když za to ten chlap stojí, tak se mu klidně podřídím v něčem. Konkrétně v tom co neomezuje mojí svobodu a výrazně se nerozchází s mým viděním života. A proč ne? Jestli ti tohle přijde dětinské, tak nevím, mě to přijde normální. Vztah je o kompromisech, vždycky. A občas docela lituju chlapů, který potkávaj takový sobecký slečny, jako se vyskytujou tady. Kdyby po mě někdo chtěl, abych se mu přizpůsoboval a sám na každý moje přání odpovídal něco o svejch svobodách, tak bych ho asi hodně rychle poslala si ty svoje svobody užívat....beze mě.

Muki
Na tom bude něco pravdy. Ale je diskutabilní, co je ten přehnaný filtr. Já filtruju způsobem 1) objeví se problém, který fakt nedokážu překousnout (nebo nechci), 2) řeknu, že tohle je pro mě nepřekousnutelný, a jestli je ochotnej a schopnej něco změnit. Varianta A)ano je, udělá ústupek, varianta ne není, neudělá, konec. V momentě kdy nechce udělat ústupek ani jeden, prostě vztah nemůže pokračovat protože se na to furt bude narážet, třecí plocha, hádky atd. Ústupek dělá ten komu to dělá menší problém.

Můžu na tom objasnit příklad s maskou. Jemu se to nelíbí, já to nepotřebuju nutně dělat před ním. Z toho plyne, já to nebudu dělat před ním, protože stejně dobře to můžu dělat bez něj. On se nemusí dívat na to, co se mu nelíbí. Já nebudu poslouchat zbytečný narážky, nebudou třecí plochy, nebudou hádky. Pro mě optimální výsledek.

Ahoj já, si myslím, že obecně jsou vztahy o kompromisech¨, ať si každý říká co chce, tak to prostě je. Jsem v tříletém vztahu, prošli jsme si za tu dobu vším možným - jedním rozchodem a návratem, nadávkami, hádkami a když už to vypadalo úplně beznadějně, já místo abych odešla jak spráskaný pes a brečela nad rozpadlým vztahem - jsem stanovila pevné meze, meze které on ví, že nemůže překročit a dala jsem mu jasně najevo, že buď to bude v určitých věcech po mém nebo se navždy loučím. On slevil, já slevila a zažíváme velmi šťastné a krásné období - jak on nevím, ale já neusínám určitě na vavřínech. Taky jsem slevila z nároků, on zato neřeší, jestli doma běhám v pocitaným triku a s maskou na obličeji, já neřeším to, že nevydělává tolik, abysme mohli např. zítra začít stavět - odpouštím mu jeho drobné nedokonalosti a on mi odpouští ty mé a to jen z toho prostého důvodu, že se máme rádi a chceme spolu být. Nikdo není dokonalý....každý má něco co nám může vadit, jen člověk musí najít toho, kdo bude mít takové nedokonalosti, které nám vadí nejméně... přeju hodně štěstí.M

daty
Pochopila jsi to napůl špatně, nebo jsem to napůl špatně napsal. Píšu o filtru aplikujícím se při výběru partnera, když se seznamuješ a pak zjistíš, že jsi zase padl(a) na mrchu a neschopáka. Je to reakce na předchozí příspěvky, kde řeší, že z jejich partnerů se vždycky časem vyklube něco takovýho. Ty popisuješ situaci, kdy už jsi v zaběhaném vztahu s někým normálním a začínáte řešit, kdo umeje nádobí a tak...

To asi záleží na zkušenostech, takové ty zásadní věci poznáš hned, ale líp ho poznáš stejně až když s ním chodíš(žiješ), po nějakým čase si řekneš, že to není ono, že ti nedává, co potřebuješ a jdeš dál. Nebo narazíš na nějakýho extréma, kterej bude agresivní, hodně pít, bude sobeckej, tupej a jednoduchej, nebo bude mít dvě tváře a po nějakých letech ti vrazí kudlu do zad... Ale jak takovýho člověka odhadneš dřív, než je pozdě, tak to bych nedokázala, kdybych s takovými lidmi neměla vlastní a řádnou zkušenost. Od toho se taky pak rozvíjí priority a dokážeš docela lehce rozeznat první varovné signály. Pokud jsem třeba chodila s někým, kdo by na mě vztáhnul ruku, tak pak snadno poznám náznaky takovýho chování u novýho partnera. Když s tim zkušenosti nemam, těžko bych to já osobně dopředu poznala. Zkrátka to záleží na tom, jakej se na tebe chystá život, jestli ti umožní poznat partnery v normálních mezích a pak budeš volit z toho, kde ubrat, kde bys chtěla přidat a nebo ti život nabídne možnosti podívat se i do světa psychoušů, pohledět tvrdé pravdě do očí a pak si budeš vybírat podle uplně jiných "požadavků".

PS: ale ať vybíráš jak chceš, stejně si nevybereš. S mnoha věcmi se budeš muset smířit a hlavně z kohokoliv se může časem vyklubat cokoliv..