Jak naučit partnera pořádně uklízet?

Mě taky
K tématu - myslím, že je nejdůležitější si hned na začátku vztahu určit, kdo se jak bude podílet na údržbě domácnosti. Já jsem se snažila svého ex předělat po pár měsících společného bydlení a nešlo to. Vždycky slíbil a skutek utek.
Pokud už je to takhle nesmyslně zažitý, že slečna dělá všechno a milý pán nic a nedá si to vymluvit, tak bych se prostě sbalila a odešla a vrátila bych se, až bych viděla, že se o sebe dokáže starat sám, aniž by doma hnil buď on, nebo všechno okolo

Tak vzhledem k tomu, že on je vpodstatě "muž v domácnosti" tak by všechny starosti o domácnost měli připadnout jemu... tu čistotu a osobní hygienu nechápu a nemám pro to pochopení u nikoho. To, že nechá prázdnou ruličku na záchodě, budiž, to že nemeje důkladně nádobí... budiž... Tohle všechno jsem ochotna svému muži, který pracuje cca 14 hodin denně (po-pá) odpustit. I to, že je rád, když si uvaří míchaná vajíčka chápu a pochopím, dokud bude domů nosit peníze. I přesto v neděli je schopen jít vysát, vytřít nebo setřít prach... Takže nechápu, co ten tvůj doma dělá... Je jasný že žádný chlap asi není jako ten z reklamy na old-spice, "který vám upeče narozeninový dort v kuchyni kterou vám vlastnoručně postaví..." ALE prostě návyky tvého přítele bych asi tolerovat nemohla...

Reaguji na Marissa: Nějak mi tam chybí - za co ho máš ráda a co na něm obdivuješ.

Doporučuju si přečíst knížku "Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách". V tomto je dost poučná. V podstatě tam radí, aby k tomu žena přistoupila tak, aby s tím neměla problém ona, ale on. Tzn. nechá-li někde odhozené smradlavé fusekle, vzít je, hodit mu je pod polštář, aby se mu krásně usínalo... Pokud neumyje nádobí, naservírovat mu večeři na špinavý talíř. Neumí-li hodit špinavou košili do prádla, tak mu jí pěkně špinavou složit do prádelníku a až jí bude narychlo potřebovat, bude se divit, že je špinavá. Atd., to jsou jen příklady, fantazii se meze nekladou To, že mu 1000krát zopakujete, že "to se nedělá", to pustí jedním uchem tam a druhým ven. Takže tohle by mohlo pomoci (pokud tedy není absolutní flegmatik).
A je taky obecně známá věc, že nepořádek muži "nevidí", takže čekat, až pochopí, že má vyluxovat, toho by se žádná žena nikdy nepočkala Takže nejlepší je mu to sdělit jako holý fakt a ideálně ještě napsat. Dát jasná pravidla. Jeden týden vyluxuji já, druhý ty. Apod., tohle se mi osvědčilo, chlapi potřebují systém a jasně specifikovaný požadavek. Ne "občas ukliď", ale ukliď každou sobotu...

Ahoj, no, tu knížku mám, je poučná a zajímavá, chápu, že chlapi mají menší periferní vidění a v ledničce to máslo prostě nemůžou najít nebo mají vyvinuté oproti ženám 3D vidění a déšť na autě jim nevadí, takže skoro nepotřebují stěrače... to chápu a beru. Ale!
Můj přítel je bordelář a samozřejmě když bydlel u rodičů (třičtvrtě roku bydlíme spolu u mě v bytě), tak mamka taky čekala, až si ten nepořádek uklidí sám, jenže když už to tam bylo 14 dní, ruply jí nervy a uklidila to za něj. Ke všemu je zvyklý na veškerý servis od mamky, takže přijde z venčí, že na něj skočil pes a má flek na riflích a mami, co s tím mám dělat? Mamka letí pro hadr a už mu ten flek omývá... Se mnou teda narazil, protože já mu za pr*delí lítat nebudu. Ale poslední dobou už mě to fakt ubíjí, jsem na něj protivná a semetrikující, nemůžu si pomoct. Příklad - jak píše Ditt o té košili. Bylo to tak s botama, přijel, byl létat na poli s vrtulníkem, totálně zabahněný boty. Říkám - umej si je, bude tady bláto.. Ne. Nechala jsem tam ty boty týden na chodbě, samozřejmě si bral radši jiný, protože tyhle měl špinavý, tak je nemohl nosit. Tak jsem je odnesla aspoň do koupelny do lavoru, abych mohla vyluxovat i pod nima, jelikož tam byla hlína.. Další týden se nic nedělo a to jsem mu říkala, umyj si ty boty. Ne. Teď je potřeboval, tak jsem si říkala, konečně ho to donutí si je umejt (asi předpokládal, že mu je umyju já), samozřejmě že nééé, vzal si je špinavý z toho lavoru a nazdar... takže to na něj bohužel nefunguje tahle metoda..Nejde to po dobrým ani po zlým. Prakticky od vánoc u nás panuje nálada na nic, protože to je každej den něco. Už přemýšlím nad vším. Ale zase si říkám, že kvůli "úklidu" nebudu dělat ukvapený závěry. Jenže když už mu řeknu vyluxuj, tak vyluxuje, plnou hubu keců u toho a pak mi řekne - tak jsem TI vyluxoval... říkám, že nevyluxoval mně, ale nám, ale na to má taky dalších milion odpovědí. Sám od sebe samozřejmě neudělá nic, to už když je opravdu tichá domácnost, tak uklidí čistý nádobí z myčky... psa nikdy sám od sebe nevyvenčil, ani když jsem byla nemocná..občas zapomene zamknout byt, když odchází, jenže pes si umí otevřít, takže to je průšvih, může vběhnout na ulici mezi auta! Prostě nevim, JAK ho mám naučit pořádku a zodpovědnosti a spolehnout se na něj. Je neuvěřitelně zapomnětlivej (klíče, mobil, peněženka, zamknout..) a bordelář. Fakt nevim, jak na něj.

Reaguji na Ariela:
Já Ti bohužel neporadím, nevydržela bych s ním. Je pro život nepoužitelný.

Na to bych neměla nervy, hoch by se pakoval.

Taky bych na to nervy neměla a myslím si, že pokud ten chlap je takhle naučený z domy (že mu matka všechno udělá), tak se s tím asi nedá dělat nic, protože on v tobě bude vidět svou matku a nechápe proč to po něm chceš. Radši uteč dokud je čas.

To mě připomíná pubertální excesy. Tak jsem se chovala ve 13 letech k matce, ta mi dala facku a byl klid. Ty mu facku dát nemůžeš, ani ho vychovávat. Vychovaný má už být.

Reaguji na Adka:
Já právě ty nervy poslední dobou nemám Já vim, mě to tak moc se*e, že taky přemýšlím nad tím, že tohle nemám zapotřebí, že se na něj vypr*nu, jenže na druhou stranu se na něj vybodnout kvůli "neuklízení a zapomínání"? To je takovej blbej důvod... Né, že bych byla přehnaně extrémě náročná na úklid, nevytírám denně, ale jendou za 3 dny apod. Když není čas, luxuje se 1x za týden, ale on má hnůj u jeho PC, papírky od sušenek, 4 hrníčky.. Já samozřejmě když pouštím myčku, tak mu to z toho stolu vezmu, protože nechci, aby to tam hnilo další 4 dny.. Jeho mamka mi říká, že na něj musím pomalu, že už se zlepšuje, uznala, že to je i její vina, jenže tím mi nijak nepomůže. Takže ho furt sekýruju, on je zpruzelej a nálada děsná. On jen vidí to, že já jsem se změnila, že jsem byla dřív milá a hodná. Jenže on si před tím nedovolil dělat takovej binec. Fakt nevím, co s tím. Děsí mě představa, že až jednou budou děti, tak on je zapomene vyzvednout ze školky nebo když budu i s dětma nemocná, neuvaří mi ani čas a nepostará se.. Ale pak otázky typu . proč ses s ním rozešla? Noo, neuklízel a zapomínal.. Haha. Jsem teda první holka, se kterou bydlí, před tím žil jen s rodičema.. ach jo...

Problém není uklízení ale to, že tě to drásá a že ten vztah je kvůli tomu na nic. Rozhodně mě nepřijde, že by to byl pro tebe běžný problém.

To je zásadní věc a pokud nad tím přemýšlíš je to zle.

No a co? Nikomu nic vysvětlovat nemusíš. A on se s tím taky chlubit nebude, protože mu nejspíš ani nedojde co dělá špatně. Tohle znám, naprosto přesně.

No, já už mám pár vážných vztahů za sebou, bude mi teď 27 a bejt sama umím, před tím jsem byla půl roku bez přítele, jenže mám strach, že zůstanu sama, babička mi furt říká - přebíráš až přebereš a budeš sama. Já vím, že na světe jsou důležitější věci jako zdraví, dobré vztahy atd než nějaké uklízení, ale mám fakt pocit, že to prostě nejde...

Není.
Jsi z toho otrávená, vytočená a bez nálady.
Mně by se tedy nechtělo, dohadovat se s partnerem o základních věcech, vracet se z práce do neuklizeného bytu ....

A to je přesně ono.

Hele, 100x nic umořilo osla.

To je docela zásadní!

Tohle moc dobře znám. Na řeči okolí se vykašli. (to jsem taky poslouchala - těžko vysvětlovat lidem, kteří se vzali ve 20 a vyšlo jim to - mluvím u situaci u nás doma) Nemůžeš prostě být někde, kde ti to zásadně nevyhovuje. To je člověk, který se nemusel zřejmě nikomu přizpůsobovat, zřejmě asi nic dělat a ten se to bude těžko přeučovat. Byla bys nešťastná, vážně.

Přesně! On neví, co dělá blbě, on to nevidí a nechápe. Já mu říkám furt, že se nic samo neudělá, že to dělám všechno já, jenže on už mě vidí jen jako kolovrátek, protože když už mě fakt štve, řeknu mu - dneska jsem vyprala, pověsila prádlo, vyvenčila psa, uvařila nám na zítra oběd a cos udělal ty? Takže mi pak jen říká joooo já vim, tys udělala zase milion věcí a jí nic. A vidí ve mě jen tu semetriku. On je laxní povahy, takže když nadávám, tak se radši klidí stranou a je ticho. Nebo mi jen ohledně opakování třeba toho zamykání řekne - no joo, nedělej z toho aféru...
A mám strach, že když to prostě nepůjde a budu sama, tak že jakýkoliv další chlap bude to samý, tak jestli není jedno, jestli s ním zůstanu nebo ne, protože mám pocit, že jsou takový chlapi všichni...

No, přesně tak. Tohle jakobych psala já. Běž od něj. A všichni chlapi nejsou prostě takoví. To je nesmysl, že jsou všichni takovi. Musíš trochu uvažovat dopředu trochu, když se s tím člověkem seznamuješ. Jakou má rodinu, jak žije atd. Já vím, ani tohle není směrodatné samozřejmě. Miminálně příště už budeš vědět a utečeš brzy.

Zajímalo by mě, co ti vaši chlapi dělají? Jako doma i pro vás?
Vážně, protože já si to sama nedělám, že bych jim podstrojovala, oni měli servis a tím pádem bych si je já rozmazlila. Jsem přizpůsobivá a umím vařit, udělat na chalupě dříví, všechno zvládnu, o chlapa se postarám, ale nebudu mu utírat zadek, žejo, to zvládne sám...
A ano, nikdy se on nikomu nepřizpůsoboval.