Jak naučit partnera pořádně uklízet?

Co jsem začala číst tak jsem si řikala, jestli náhodou nežiješ s mým přítelem.-))) polovina je z toho úplně stejná co dřív rád dělával. Bude tě to stát hodně úsilí, ale jak už tu někdo radil, musíš na něj zvolit taktiku, která na něj bude platit, a né nadávat. Já mu vždy za to něco slíbim a hned to dělá rád.-))) a upozornim ho třeba na pastu na zrcadle tim způsobem aby si uvědomil že to je pak jak u prasat.-)) a on to pak sám uzná a dává si na to pozor...nebo mi pomůže s úklidem......

Reaguji na corinkaa:
Kéžby to zabíralo
S nim to nejde ani po drobym, ani po zlym..

Čeká Tě zřejmě nekonečná a marná práce. Každý jste vyrostl v jiném prostředí, s jinými nároky na pořádek. Pamatuju si, že můj syn měl známost víc jak 3 roky, ale NIKDY v rodině své přítelkyně nejedl, protože talíře, skleničky atd. byly i po umytí umaštěné. Když jeli spolu na chatu, tak nádobí myl on, aby se mohl najíst a nebyl týden o hladu. Jinak nechápu, kam spěcháte s tím sestěhováním. Ve dvaceti si máte užívat života, těšit se na rande, na výlet, a ne se starat o domácnost, vařit, prát na lenocha. Ten pravidelný sex v domácím prostředí za to nestojí.

To je také věc, kterou nechápu.

Ahoj, no tak já mám stejný problém, s přítelem spolu bydlíme už rok a už je to celkem lepší. Ale můj přítel aspon pracuje, což ale neznamená, že já po něm musím uklízet, že jo
Víš, já jsem to taky zkoušela po dobrém, ale pravda je, že to nejde. Taky se mi zdá blbé, že žena svého chlapa cepuje, jako to dělala jeho matka.
Já to zkoušla takto : lásko, že bys mi pomohl? já nejsem služka, neznamená, že když jsem ženská, že musím uklízet, že by se měl chovat dospěle, to mi potom řekne já už bydlel sám a staral se o sebe, žehlil jsem si ,pral si, vysával no prostě mi řekne, že dělal všechno. To mě samozřejmě vždy naštve. On prostě uklidí, ale musím mu říct věc po věci, co jak chci, atd a pak to udělá, ale sám od sebe ne a to mě štve nejvíc.Chlap si to uvědomí, až jak ztrácí, tak to tak zkus, víc ti neporadím. Já to zkusila, začla jsem řvát,, žekončím, že si najdu někoho, kdo si mě bude vážit a pomáhat mi a celkem se to zlepšilo.
Podívej se na film Rozchod.

To chce na to jít chytře Měla jsem uplně totožný problém s přítelem jako ty... Nic po sobě neuklidil, všude poházené jeho oblečení... Věř, že přísloví "starého psa novým kouskům nenaučíš" je 100% pravdivé, ale tohle by na něj mohlo pomoct. Dělej uplně to samé co on, nic neuklízej, nemyj, neper mu oblečení, nevař, sex odmítej když ti "nevoní" jeho neumyté přirození... Taky nemám ráda doma nepořádek, ale zkus to chvilku vydržet. Možná mu to potrvá pár dní, než si toho všimne, ale po pár dnech začne uklízet sám
Samozřejmě si to chce pak s ním o tom rázně a jasně promluvit... Třeba dohodnout se, že jeho práce v bytě bude vynášení koše, nebo mytí nádobí a pokud to nesplní, tak bude následovat "trest" na kterém se taky dohodnete
Na toho mýho to pomohlo, tak držim palce a pevný nervy

tak mě by ta láska asi hned přešla, kdyby vedle mě ležel smradlavej, nemytej a ještě drobky nalepený zespodu na nohách... brrrr

Asi bych s takovým chlapem zacházela jako s malým děckem, opakovat furt dokola a do doby než se to naučí dělat správně. Pokud by se příliš nechytal, tak si nebrat servítky. Poházené věci jen tak různě po bytě bych po jedné nebo dvou výstrahách vyhodila pryč z domu nebo provokativně z okna přímo před ním. Že by mně nejspíš označil za hysterku? Fajn, lepší než mu dělat kmána zadarmo, živit ho, trpět jeho nepořádkem a nedostatkem zákl. hygienických návyků. Říkám si, co už člověk v takovém soužití vedle provokativně neochotné lemry líné může ztratit.

Ten můj sice nebyl až takový čunčátko, jak popisuje zakladatelka, ale taky mu slovo úklid nic neříkalo. A když už něco dělal, tak napůl nebo prostě úplně blbě. Osvědčila se mi na tonásledující technika: chválit, chválti a chválit!!
Manžel se vždy, když něco udělá a já ho hodně nahlas a výrazně pochválím, úplně dme pýchou a už se tetelí, až to bude moc příště udělat znovu a zase poslouchat, jak je jedinečnej. Ale pozor, chválit i za to, co neudělal dobře. Bez řečí to po něm opravit a on to bude chtít příště udělat ještě lépe. Tím ovšem neříkám, že mám doma superuklízečku, ale s otázkou pořádku v domácnosti už nemám problém.

Hm, tak na to bych neměla nervy, chválit za věci, které by měli být samozřejmé. Na chválení mám psa.

Ale super, že to u Tebe zabralo.

Nápodobně

[/reaguji]

jo občas jsem si připadala jako v mateřské školce, nicméně účel to perfektně splnilo, doma neprobíhaly žádné hádky, ječení, vysvětlování nebo doprošování a žijeme spolu takto spokojeně už 9 let, dokonce dnes když odjedu na týden pryč a vrátím se, tak mám doma perfektně uklizeno, nakoupíno, vypráno a uvařeno, ale to už popisuju exktrém, který se stane tak jednou dvakrát do roka

a očividně to tak samozřejmý není, když tady většina bab popisuje stejný problémy jako zakladatelka

O tom nepochybuji.

Naštěstí jsem se s tím zatím u žádného partnera nesetkala, tak si říkám, jestli není chyba v těch babách, že na začátku vztahu chtějí udělat dojem přílišnou péčí a nechají chlapa zpohodlnět.

Přítel má rád uklizeno, ale že by se na tom chtěl nějak podílet to moc nee. Když jsem mu vyloženě říkala co má dělat tak to odfláknul a ještě mi říkal, že ho buzeruju jak jeho matka...Teď když chci, aby něco udělal, tak mu řeknu víc čiností s tím ať si třeba dvě vybere a udělá je, ale taky teda žádná sláva.