Jak muži vnímají naše nedostatky?

Ahoj holky, taky pridm svuj nazor. Ja jsem si az donedavna myslela, ze chlapi jsou nevsimavi, ze krasa je prece povrchni vec, ze "ma-li mne rad, ma me brat takova jaka jsem" Zmenil jsem ale nazor. Hodne rada si povidam s muzi a posloucham a nejeden mi rekl, ze vi, ze je to hloupy a povrchni ale ze na vzhledu jim opravdu zalezi a ze v dnesni dobe kdy je tolik vymozenosti (plast.chirurgie,kosmetika..)nevidi duvod proc by zena nemohla byt krasna... urcite to neni vsechno ale dulezite to je a tak uz si nic nenamlouvam a mam predsevzeti o sebe vice pecovat a to az do pozdniho veku

Můj kontroverzní názor: pro inteligentního chlapa není dle mého názoru na prvním místě vyumělkovaná, povrchná krása. Chytrý mužský ocení především krásu přirozenou - a to jak těla, tak ducha Jistě, většina inteligentních mužů asi pochválí pěkně upravenou ženu, ale úprava je v podstatě jen obal. Důležité je to, co je uvnitř. IMO inteligentní chlap si nepřivede domů ženskou, která je v první řadě a v podstatě "jen" krásná.

K tématu samotnému - mému muži se nelíbí extrémně hubené ženy, takže to, co je nedostatkem pro mě - větší bříško - můj muž vnímá jako zcela normální věc.

Moje zkušenosti mluví jednoznačně pro názor, že když nás mají rádi, tak takovou jaké jsme. Když jsem začala s přítelem chodit, tak jsem měla cca o 7 kg méně než teď. Postupně jsem přibírala a přibírala a on mi pořád tvrdí, jak je to teď vlastně lepší, že se mu před tím ta moje vyhublá postava zdaleka tak nelíbila. Když si mu na něco postěžuju tak udiveně řekne - Coo? Vždyť to jsem si vůbec nevšiml! Nevím jestli to říká schválně, ale každopádně je to milé, že to neřeší Stačí, že to řeším já

Co já můžu mluvit ze sví zkušenosti, tak vím, že mužům opravdu tolik na povrchní kráse nezáleží, je pravda, že se za pěknou "štíhlou" a upravenou ženou otočí, ale většinou by ji doma mít nechtěli. Dělala jsem vždy v kolektivu mužů a kolikrát se divím, jak krásný chlap může mít nic moc ženu a když ji poznám, tak se už vůbec nedivím.
Já po dětech měla taky prsa hrůza děs a manželovi to vůbec nevadilo. Jsem 2 roky po plastice, prsa se mu moc líbí, ale dodnes mi tvrdí, že to bylo zbytečné, že se mu líbím taková jaká jsem a ještě ke všemu po mě pořád chce abych přibrala a to nejsem žádná vyhublina 167/59, ale taky už nejsem nejmladší, jedno dítko mám dospělé a druhému je 13, to jen pro představu

Ach, kde jste vzaly takového chlapa, kterému se líbíte taková jaká jste? To už jsou všichni rozebraní?
Já jsem měla partnera, který sice tvrdil, že se mu líbím, ale i tak za tím bývalo nějaké ale...Když jsem pak viděla jeho bývalé partnerky, tak jsem měla tendence si říkat: "Bože, kam jsi dal oči, když sis našel mně?"...a moje sebevědomí se tak zmenšovalo, až už mělo pocit, že by mohlo kamarádit se zahradním trpaslíkem a tak jelo radši někam hodně daleko na dovolenou.

Taky si myslím. Můj přítel, toho času v přerodu na expřítele, se takhle před léty otočil za mnou a dodnes se decentně ale zálibně otáčí za jinými.
Avšak mně doma vyčítá, že pravidelně cvičím, že míňam "moc peněz na sebe" , že v mém věku ( 30 + ) by měla mít žena jiné zájmy, že jsem příliš hubená, že mám dlouhé vlasy, že než se namaluju, tak to pokaždé trvá věčnost, .... bla bla bla ... a to tedy opravdu nijaká krasavice nejsem
Chlapi asi chtějí doma obyčejné lidové ženy, jak to jenou lakonicky shrnul jeden můj kamarát. Ty neobyčejné ( = upravené ) jenom rádi oblbují v barech.

Já ne a jaké to štěstí, mám doma jednu neobyčejnou.

... která asi chodí na omlázko a ty budeš mít dneska večeři o třech chodech ( just joking )

Taky si myslím. Já na začátku našeho vztahu měla o 10kg více, přítel se však zamiloval a nevadilo mu to. Pak jsem zhubla, přítel to zase neregistroval, jen pořád říkal, jak jsem krásná. Pak jsem 5 kg zase přibrala, zase nic nepoznal. Byla jsem pořád "krásná". Když jsme se poznali měla jsem malá prsa, hrozně se mu líbili. Teď mám velké silikony, hrozně se mu líbí Je to prostě zlatíčko. Neříkám, že jsou všichni takoví, ale chlapa, který kouká hlavně na krásu bych nechtěla. Můj přítel si stejně jako já, myslí, že skoro každá žena je krásná. Jediné co se mu doopravdy nelíbí jsou opravdu tlusté nebo zanedbané ženy, ale ty si za to většinou mohou sami /pokud ne, tak je to něco jiného/.
Ale je mnoho chlapů pro které je vzhled na prvním místě. Já bych takového nechtěla ani za zlaté prase.

Jo, já jsem tedy taky s hrůzou zjistila, že můj muž nepoznal mých 8 kilo , co jsem během roku shodila!
Zjistil, že nosím jiné oblečení, ale nezjistil proč (to staré mi bylo velké).

Jeho poznámky na můj faldík před 2 lety jsem brala velice osobně a byla jsem pak pyšná, že je pryč.
On dnes tvrdí, že jsem nikdy žádný neměla.
A já myslela, jakou bude mít radost, že má štíhlou ženu, a jak to vidím, tak jsem to vlastně dělala hlavně pro sebe...taky dobré, a důležité.

Myslím, že je to individuální, jsou muži, co velkoryse přehlédnou většinu nedostatků, protože jsou nastavení spíš na pozitivní oceňování a nechybí jim velkorysost, a pak jsou tací, kteří si nějaký neodostatek musejí na druhém vždy najít, protože to prostě potřebují pro pocit vlastní hodnoty a nebo proto, aby partnerku drželi v hrsti tím, že u ní posílí pocity nejistoty a nedostatečnosti. Je to ale obecně lidská strategie a řada žen to má určitě také tak.

Morrigan
...se mi zdá, žes to vystihla dost přesně...

Morrigan
Úplně s Vámi souhlasím, napsala jste to výstižně a přesně tak, jak to chodí.
Jen mne zaráží, proč si obecně tolik žen tak málo věří a stále řeší své "nedostatky", vždyť muži toho jen pak zneužívají a mnohdy chuderu ženu tímto doslova týrají.
Nikdo z nás přece není dokonalý - jenže muži, zdá se mi, si to zdaleka v takové míře nepřipouštějí. ( Někteří možná trpí nějakým komplexem, ale v tichosti, nebo právě v potřebě druhé(ou) ponižovat ).
Myslím, že krása člověka vyplývá z krásy jeho ducha - a proto ( vzkaz oněm ženám ) netřeba tolik úzkoprsosti, kterou mnohé z nich s takovou vehemencí soustavně prezentují.

Je to zvláštní, dělá to spousta žen a přitom upozorňování na nedostatky je jen cesta k tomu, že si jich muž nakonec všimne

zřejmě ano, ale teda... já bych s takovým mužem nechtěla být a nebyla bych. Co si tu tak přemýšlím, manžel mi v životě neřekl nic ošklivého, co by se týkalo mého vzhledu, a jen opravdu sporadicky mě jemně upozorní na nějakou zlou vlastnost. Ani si ale nevybavuju, kdy to bylo naposled. A to nejsem ani krasavice, ani hodná holka

No nedostatky, jedině tak od pasu dolu, ale chlap to neřeší, naopak se mu nelíbí "hubené" holky, ani ty hodně namalované a umělé. Já se líbím sama sobě, on mě vetšinou pochválí, že mi to sluší Za jinýma moc nekouká.

Spíš já do něj občas rejpu, že mu roste pupík a že je čas se nechat ostříhat.

Asi by mi vadilo, kdyby mě chlap chtěl předělávat, nikdy jsem to nedělala.