Jak jste se seznámily se svým partnerem?

Holky, to jsou krásný příběhy, já jsem zrovna od prosince po rozchodu a jediný co si přeju zapomenout co nejdřív....stále mě to bolí a asi bolet bude...My jsme spolu byli rok, sezanámili jsme se na seznamce, chvíli jsme si psali a pak vyrazili na kafe a tam mezi náma šílená přitažlivost, šíleně to jiskřilo...někdo mě nikdy takhle neokouzlil...no a rozešli jsme se protože z jeho strany za celý rok nepříšla zamilovanost a já bohužel milovala hodně...

kočky, pište, zajímají mě Vaše příběhy, mnohdy je to dojemná radost to číst

My jsme se poprvé viděli v hospůdce, kde nás seznámila moje kamarádka, ačkoliv já si na něj z toho dne moc nevzpomínám, protože jsem tam šla kvůli někomu jinému... Pak jsme se viděli ještě párkrát, ale vždy to bylo spíše povrchní, přišel mi hodně zvláštní, ale já pořád měla rozřešený nějaký vztah. Zhruba po dvou týdnech jsem dostala od kamarádky sms, že mu dala na mě číslo, že se jí na mě ptal, no a asi pět minut vzápětí mi od něj přišla zpráva, že je do mě zamilovaný, že mi to musí říct atd... Já mu odepsala, že je to od něj strašně milé, ale že teď nemám dořešených několik věcí, takže to asi nijak nedopadne....Za 14 dní jsme se potkali na jedné oslavě, kde jsme si povídali a zjistili, že toho máme hodně společného. V noci mě vzal do čajovny, kde tehdy pracoval. Byli jsme sami, on pouštěl písně, Moby - Porcelain jsem chtěla pouštět pořád dokola...tam nějak jsem si uvědomila, že je mi s ním dobře, drželi se za ruce.....za týden jsme v té čajovně byli zas několik hodin, které jsme celé prolíbali, dodnes oba nechápeme, jak jsme se mohli vydržet líbat několik hodin vkuse, ale rádi na to vzpomínáme. ...Teď jsme spolu pět let, plánujeme budoucnost. Je to nejúžasnější člověk, jakého jsem kdy potkala, strašně moc mě toho naučil (teda to zní jako by nám bylo už nejmíň padesát ne, mi je 25, jemu 27)...moc si ho vážím a miluju

Já začala pokukovat po příteli, ještě když jsem měla asi čtyřletý vztah/nevztah se svým teď už bývalým. Potkávala jsem ho občas na autobusové zastávce u nás na vesnici, když jsem jezdila do školy. Vyměňovali jsme si pohledy, úsměvy a pokaždé mě galantně pouštěl do dveří první Pokaždé, když jsem ho viděla, tak se mi rozbušilo srdce (sice to zní pubertálně, ale bylo to tak) a díky tomu jsem si uvědomila, že nejsem ve vztahu, který byl už jen o "jistotě", stereotypu a kamarádství šťastná a chci zase prožívat velkou lásku. Riskla jsem to a ze dne na den jsem vztah ukončila a ještě ten týden se seznámila s tím klukem z autobusu.
Zjistila jsem, že bydlíme asi 200m od sebe, chodili jsme spolu na základku, máme dost společných známých, ale nikdy jsme se před tím neviděli. Dali jsme to spolu dohromady a vím, že nebudu nikdy litovat, že to všechno takhle proběhlo. Stojí to za to!

Naše seznámení proběhlo dosti nestandartně a vlastně je takový i náš vztah Poprvé jsme se viděli v létě 2002, kdy přijel s bratrem za mou kamarádkou a její kamarádkou, ale já si to nepamatuji, připoměl mi to on. Pak jsme se viděli až v říjnu toho roku na diskotéce u nich na vesnici, oslavovala jsem přijetí na vysokou. On vůbec nebyl můj typ a líbil se mi tam někdo úplně jiný. Ten jiný mi ale zmizel, když jsem se rozhodla s ním seznámit a objevil se u mě on. Oba už jsme byli dosti veselí, začali jsme se líbat a nakonec spolu skončili venku. Brala jsem to jen jako takové povyražení a myslela si, že on taky. Téměř jsem na něj zapoměla, když na jaře mi ta kamarádka řekla, že za nima byli kluci a že on se na mě ptal a to mě překvapilo. V červnu jsme přijely k nim na diskotéku oslavit narozeniny, kamarádka domluvila, že tam kluci budou. Už se ode mě nehnul, vzal si na mě číslo a byla z toho velká láska, která bohužel po pár měsících skončila kvůli dálce a vytíženosti. Stále jsme spolu ale byli v kontaktu, sem tam si napsali, nebo za mnou přijel na kávu. Po pár letech jsem se přestěhovala a žiju 20 km od jeho bydliště. On už měl ale jiný vztah a já také, brala jsem to jako uzavřenou kapitolu, i když ten rozchod jsem tenkrát hodně těžce nesla. Před třemi lety jsme se sešli, pozval mě na kávu, rozešel se svou přítelkyní, která mě nesnášela, tak jsme spolu ani nebyli v kontaktu. Dal mi najevo, že by náš vztah rád vrátil zpátky, že toho lituje, ale já měla jasno, že je to uzavřená kapitola a to mu i řekla. Od té doby jsme se tak min. 1x ročně viděli, pracoval s mou kamarádkou, tak jsme spolu byli posedět a tak. Mezitím zkoušel další vztahy, ale nic vážného, byl spíše sám, ale "to něco" mezi námi se začalo zase probouzet. Loni na konci léta, když zjistil, že jsem volná, tak mě začal zvát na rande a je z toho po téměř 10ti letech zase velká láska. Nejvtipnější mi přijde, když jsem na podzim mamce řekla, že jsem s ním byla posedět, a že jsme byli v kině, že se smála a říkala, no jo, stará láska nerezaví a já jí říkala, že se plete, že s ním už rozhodně nic neplánuji Teď jsem moc ráda, že to po mém prvním odmítnutí nevzdal

Reaguji na LaArdilla: Tak to je opravdu moc hezký příběh! Já si vybavuji, že už jsi někde o vašem "znovu-obnoveném" vztahu psala, takže když jsem teď viděla, že máš poslední příspěvek, nedalo mi to

Našel si mě, napsal mi, sešli jsme se a od té doby už ho nechci nikomu dát. Snad to vydrží.

3 zásadnější seznámení v mém životě:
1. byla jsem tehdy s přítelem na dovče v zahraničí, s námi dalších pár Čechů - já mladá žába, oni všichni kolem 30.. Cca po 4 dnech, kdy jsem ležela u bazénu (oblečená a s knížkou , ptz byla zima), šel kolem a zeptal se mě: ,,jak se máš princezno?" kuňkla jsem fajn - to byl asi první moment, kdy jsem ho začala registrovat jako muže a ne jako dalšího Čecha z dovči, ptz to nebyl žádný krasavec, ale měl charisma. Následovala série událostí (ještě na dovče a pak i po dovče) - bylo z toho krásného půl roku, ale nedopadlo to. Navíc jsem tehdy naivně myslela, že tehdejší přítel (pro mě spíš kamarád s výhodou) si toho nevšiml, no všiml a pak udělal pěknou hnusárnu, ale co už.

2. seznámení - kluk mě rok uháněl přes fb (byl to známý kamarádky, našel mě v jejích přátelích), pak za mnou přijel na druhý konec republiky (já byla po děsné pařbě, navíc jsem celý den prozvracela, ale už to nešlo odvolat, takže mě stálo děsné úsilí, vůbec vylézt z postele), jela jsem ho vyzvednou na nádraží, pak se mi cestou zvedl žaludek, doma ještě jednou (naštěstí naposled), otevřela jsem pro něj víno, udělala mu pizzu, což strašně oceňoval, právě to přemáhání (já logicky jen černý čaj) a celou noc jsme si povídali. Druhý den mě vzal na oběd do Imperiálu a bylo to. Bohužel pak měl klučina něco nedořešeného z minulosti a krachlo to na tom.

3. seznámení - s mým nynějším přítelem (a už jiného nechci ), přes kamarádku, pozval nás k sobě původně na větší akci, nakonec jsme byly jen 3, pěkně se nám povídalo, ale měla jsem dojem, že jede spíš po kamarádce (logicky i k jejich bližšímu věku, ptz později mi řekl, že jsem se mu zdála moc mladá - od té doby jsem jeho kuřátko ). Pak si mě přidal na Fb a navrhl, jestli si nechci zahrát pingpong (já? ale proč ne), za 14 dní jsme jeli ještě s jeho kamarádem na motokáry, pak na narozky jejich kamaráda a tam jsem se trochu víc přiopila modrým šampáněm, a když jsem šla vybírat na pc písničky, začal mě škrabkat na zádech (to vím boužel z jeho vyprávění ) a už mě škrabkat nepřestal..

k současnému a doufám, že poslednímu přítelovi mi pomohl internet.. asi před 3 roky jsme se potkávali na tramvaji, pokukovali jsme po sobě, ale já byla v té době zadaná a on se styděl mě oslovit.. ani jeden jsme to nějak neřešili..
no a před dvěma měsíci jsme se "potkali" na stesti.cz, slovo dalo slovo, proběhlo první, druhé rande a vypadá to, že jsme se konečně našli..

Reaguji na Red_fire: Děkuji. Každý máme svůj příběh a každý příběh je krásný a zajímavý.
Snad můj příběh může dát naději někomu, že ne vždy konec je opravdový konec navždy.

Znala jsem ho ze ZŠ. Pak jsme se po letech potkali a dali si schůzku.

Znala jsem ho ze střední, pak jsme se potkali na jiné škole a zakoukali jsme se.

Já sem se s přítelem seznámila přes kamarádky. Kamarádka měla v létě akci ve sklepě a tak jsem ho poznala. Večer mě byl doprovodit domů ( má to k nám 200 m ) a bylo to. Ještě tu noc mi napsal na facebook že jsem úžasná byla sem z toho totálně vedle . A pak do 6 dnů jsme spolu začaly chodit, i když jsem ho ani pořádně neznala. Za Měsíc spolu budeme 2 roky a zatím nám to klape a jsem šťastná .

Přes World of Warcraft

na Badoo..