Jak dlouho čekat než se rozvede?

nic, nedělala bych nic, když to bude myslet vážně, tak se ozve sám, když se neozve, tak bych se mu ozvala tak nejdýl za týden

v každém případě bych se zamyslela nad tím, jak mě může požádat někdo o ruku a to ještě, když je ženatý - myslím si, že on tě má rád, ale má svým způsobem rád i svojí manželku - a nevíš, na jaké fázi tam ten vztah funguje

jsou taková manželství - a není jich málo, kdy dva zůstávají v takovém nějakém volném vztahu, kvůli majetku . . . .

příklad jedné dost dobré známé - má manžela, ten má již několik let kopretinu, ale rozvádět se po celou dobu nechtěl - kopretina ví, že je ženatý, že platí hypotéku na dům, kde bydlí ta moje známá, a že s ní má dvě děti
pokaždé, když se vracel domů jako otec vlastních dětí - pravidelně každé dva týdny na víkend - bo je za prací v Praze - s kopretinou - , tak po mé známé vyžadoval i plnění manželských povinností - což ona odmítala
závěr je takový - že on to nechtěl řešit, ona to nechtěla řešit - do té doby, než se zamilovala, a on, aby jí to tedy natřel, tak požádal o rozvod - asi si myslel, že se k němu vrátí a na novou známost zapomene
pokud ona by si nenašla jiného, tak by tu žádost nepodal, a jen perlička - on i té své koperině zahýbá s jinýma mladšíma kopretinkama

takže chlapovi, který slibuje dva roky rozvod a svatbu - nevím, jeslti bych chtěla věřit

Ve spoustě věcí jsem mu věřit přestala ale že by měl rád manželku si opravdu nemyslím... To že se rozvádí jeho rodiče ví - pochopila jsem když s nima telefonoval... Jen nechápu proč nic neřeší...čeká až se to nějak vyřeší Ozval se, že mu chybím a že to nemůžu myslet vážně...že se po rozvodu vše změní... Jenže rozvod je papír proč mi nemůže představit syna? třeba jít plavat i smým...před ním třeba zatím jen jako kamarádi... Nevyznám se v něm

u rozvodu se prvně musí dohodnout o dítěti - třebamu dělá manželka potíže, třeba se nechce smířit s tím, že by od ní odešel
jenže zase na druhou stranu - proč tě třeba nepředstavil svým rodičům?
zase chápu, že se mu nechce do jeho sporů s manželkou tahat syna
to že se rozvádí - viděla jsi aspoň podanou žádost o rozvod?
jinak rozvod se může táhnout i několik let - pokud jeden druhému dělá naschvály
budeš na to mít sílu a nervy?

a pak ještě jedno - z hodně příběhů vím, že rozvod ti dva partneři neunesou a když už je po tom rozvodu, tak jde každý svojí cestou

Já právě nechápu spoustu věcí podanou žádost jsem neviděla - nemyslím si že by ve vztahu měla fungovat kontrola manželka prý už někoho má(aspoň to říkal) a o mě ví... Chtěla jsem tu slyšet nějaké názory holek co to prožily...jak to přežily Protože mám pocit že už na to sílu nemám... Jenže je mi s ním fajn, když jsme spolu hrozně váhám zda to ještě zkusit nebo to vzdát

osobně to vidím tak, že pokud se rozvádět chtít bude, tak to udělá a nebude říkat, ještě týden, ještě dva
co on říká o své manželce před tebou je věc jedna, jak se k ní chová doma, je věc druhá

osobně bych si užívala, toho, co mi nabízí a pokud bych měla pocit, že je to pro mě málo, poohlídla bych se jinde

jenže já jsem v tomhle jiná - vyhovuje, nevyhovuje, nevyhovuje nevadí, přijde jiný nahradí

rozhodně by mi žádný chlap nestál za to, abych se pro něj trápila dlouho

je tu i to že malej ho má jako tátu...jeho vlastní se o něj nazajímá, nedávno jsem se soudila o alimenty(a to není žádnej chudáček)...trápím se už dlouho... Prostě netuším jak dál

jedno arabský přísloví - aspoň tak mi to bylo řečeno praví - když máš dvě a nevíš, kterou, tak si najdi třetí
jesli máš variantu - zůstat s ním, zůstat sama, prostě nech tomu volnější průběh, netlač na pilu, nekoncentruj se jen na něj, co když někde běhá kvalitnější, svobodný, nebo se třeba fakt rozvede a budete spolu spokojená rodinka

probém je ten, že většina nás žen dosáhne k rozhodnutí, že jim je málo vídat se jen tak nějak pravidleně, ale že by toho svého vyvoleného chtěly mít víc doma, pro sebe, nedělit se, je mi líto, ale v tomhle vztahu jsi až druhá (tedy po jeho synovi a jeho manželce možná až ta třetí)
oni muži to mají taky tak, dosáhnou k rozhodnutí, že ta a už žádná jiná, a jsou schopni, pokud jim na toto jejich zásadní rozhodnutí nepřistoupíš, tě i opustit,

je to o tom, jak moc je každý připravený na vztah bydlíme spolu - a pokud je jeden z partnerů jinde než ten druhý, je zaděláno na problém - protože jeden nebo druhý musí ustoupit - pokud nedospěje sám k tomu, že to i on tak opravdu chce - a pokud neustoupí, vztah je u konce, a i když ustoupí jen z pocitu toho, že by asi měl, je pak šťastný?

ženatý neženatý, vdaná nevdaná . . . .

Jenže já teď nevím jestli se k němu "vrátit" a dát mu ještě čas než se rozvede nebo si jít každý svou cestou...Vím že čeká jak se rozhodnu...jenže já nevím Nechci mít chlapa pořád za zadkem, to spíš on je dost žárlivý a chce mě mít "pod kontrolou" že se i hádáme...Jen chci večer slyšet vedle sebe někoho chápat a vědět že když budu potřebovat tak tu je...a ne až za dvě hodiny až přijede došlo mi to teď co jsem musela hned na resekci zubu - zubař to zmrvil tak mě poslal do prahy na sál - okamžitě...takže jsem potřebovala odvoz- nemohla jsem pak řídit, hlídání pro prcka...Miláčku hned pojedu za tebou...tak za dvě hoďky jsem u tebe...jenže já nemohla čekat jsou to chvíle kdy si to uvědomuji nejvíc

možná, když mu řekneš, že s ním končíš, třeba se i rozvede, ale vážila by sis takového chlapa, který by udělal rozhodnutí jen proto, že mu teče do bot?
taková rozhodnutí by se neměla dělat pod tlakem, měla by se dělat proto, že to tak chci a cítím

druhá varianta, že se bude chvilku snažit a zase skončíte, tam, kde jste teď

třetí - že to vezme jako fakt a ukončí to dle tvého rozhodnutí

jenže mě se žádná varianta nelíbí ale nejhorší je že je to pravda...Dík, jseš hodná. Já mu včera řekla že končím...že pokud mu nestojím za to aby za dva roky něco udělal tak je něco špatně...Jen je mi teď šíleně smutno...chtěla bych ho zpátky jenže trápit se už nechci...

ona je tu ještě čtvrtá - rozvede se, budete spolu šťastni až do konce života (ale osobně jí moc nevěřím - bo to nikdy nemůžeš říct o nikom, i když je svobodný a bez jakýchkoliv závazků)

jenže se rozvede po tom co mi docházejí síly a vydupu si to? Nějak se v tom motám

Taky mi to tak vychází. Ale je to složité. Podle mého osobního tipu se rozvádět nechce. Nejspíš kvůli synovi /možná i manželce, majetku, společenému bydlení se synem/. Nechce mu brát rodinu a to bohužel nezměníš. On pro něj prostě vždy bude na prvním místě. Pokud bys na něj nějak tlačila a on se pak rozvedl pod tlakem a syn to težce nesl, nakonec by ti to třeba vyčítal nebo byl zlý atd.
To, že tě nechce seznámit se synem chápu. Nechce mu plést hlavu, nejspíš kluk vůbec nic netuší a žije v tom, že rodiče se mají rádi.

Podle mě by mu vyhovovalo soužití jako doteďka. Na jedné straně jeho rodina a na druhé ty. Ale to zase pochopitelně nevyhovuje tobě.

Dle mého soudu a vlastní zkušenosti si myslím, že se z nějakého nám neznámého důvodu prostě rozvádět nechce.

Viděla jsem následující situaci:
On
Milence tvrdil, že se s přítelkyní rozejde
Přítelkyni tvrdil, že se rozejde s milenkou

Když si přítelkyně myslela, že se s milenkou už rozešel a vše je už v pořádku, tak se přítelkyně omylem dozvěděla, že milence řekl, že se už s přítelkyni rozešel, jen si prý ještě z bytu neodstěhovala věci.

Dneska spolu původní pár žije šťastně a spokojeně.