Jak bojujete se stresem

míň přemýšlet, míň se v tom rýpat..
taky jsem takový depkový typ. Ale pomáhá mi hodně se nuceně začít smát, pak se směju už víc spontáně Ale zkus se smát a mít blbou náladu, to nejde
Obvyklé rady - zahnat depku činností, koníčkama. Jen ne jídlem a alkoholem - také pomáhají.
Dělání všechny smutky zahání...
A že jsem ty depky měla pořádné, málem mě stály život...

Je to těžké bojovat sama se stresem. Ale asi hodně taky záleží na tom, z čeho ten stres pramení. Já se většinou snažím alespoň dělat věci, které jsou mi příjemné. Například chodím plavat. Tak nějak jsem vypozorovala, že když sportuji pravidelně, jsem daleko víc odolnější vůči stresu než když nic nedělám. Nebo chodím ven do přírody, večer si napustím teplou vanu, pustím si uklidňující hudbu. Eventuelně se snažím mluvit s přáteli o tom, co mě tíží. Ale spíš to chce udržovat pravidelně duševní hygienu, aby ten stres neměl takové důsledky. Jinak to, co popisuješ už spíš trochu hraničí s depresí než s klasickým stresem.

Já to mám podobně a nepomáhá mi na to nic. Prostě pomůže až je za mnou to, kvůli čemu se stresuju nebo se třeba ukáže že jsem se stresovala zbytečně.. Jinak nic

Já jsem člověk co relativně lehce podléhá stresu a špatným náladám a dlouho se pak z toho dostávám. Vždycky když mám deprese, tak mi zaručeně pomůže svěřit se s tím, co mě trápí někomu, o kom vím, že mě vyslyší.. většinou to s tím člověkem rozeberu a nedívám se pak na věc tak zle. K tomu je pro mě ještě nejlepší dát si velké Latte Machiatto a pořádný kus dortu
Jinak na stres způsobený např. přepracováním je nejlepší aktivní odpočinek - jakýkoli sport, který tě baví.
Na nespavost a uklidnění zkus meduňkový čaj, nebo bylinný přípravek Persen Forte - brala jsem ho v době státnic a dodal mi i chuť k jídlu. Jinak obecně - snažit se dívat na věci z různých úhlů pohledu a najít si na každé věci to dobré - nic není tak zlé, jak se zprvu zdá. A relaxovat, protože na plný výkon vydržíme jet jen nějakou dobu, pak to chce zase pořádně nabrat síly

Reaguji na kler:
Já to mívám také - vždycky se proto snažím uklidnit tím, že si začnu vyjmenovávat věci, které jsem už zvládla, a u kterých jsem se také předtím cítila tak, že to v životě nemůže dopadnout dobře - a nakonec dopadlo. Snažím se tak sama sebe přesvědčit, že to tak bude i tentokrát. Ať mě čeká cokoli.
Tchyně razí heslo, že pokud budeme myslet pozitivně, přitáhneme si to dobré k sobě a vše to nakonec dobře dopadne.

přesně, vůbec si neuvědomujeme, jakou sílu mají naše myšlenky ...
na všem zlém je něco dobrého. Vše se děje z nějakého důvodu, máme se z těch situací poučit a něco se naučit. Pokud se pořád opakují, tak na nich nevidíme to, co si z nich máme odnést, tak příjdou znovu.
Víra je to nejmocnější.

ty joo..to je zajímavá věta..

dává to smysl. Alespoň mě ano... slyšela jsem to z více stran už, ale naposled od kinezioložky.

Mě vždycky pomůže hudba pěkně nahlas Začnu si pak zpívat a tancovat a aspoň na tu špatnou věc zapomenu

Ty brďo, já se na to fakt musím podívat.. už to taky někdo zmiňoval v jiné diskuzi, asi to bude tedy fakt dobré

Tak tohle prudí mne
Jsem hodně pozitivní osoba, funguju i jako "vrba" ale čeho je moc, toho je moc.
Bohužel u nás (v ČR), je to většinou nastavené tak, že lidi si na něco neustále stěžují, pořád se jim něco nelíbí.. To nesnáším.
Na všem se dá najít něco pozitivního, když člověk opravdu chce.

Jak už bylo zmíněno.. Energická hudba, zajít si třeba zacvičit, venku už teď bude krásně, takže nějaké procházky - to je super na vyčištění hlavy, koupit si něco hezkého - na sebe, do sebe = čokoláda..
Prostě si říkat, že bude líp, a ono bude..
Zaručeno

Jako já se přiznám, že se stresem moc bojovat neumím. Záleží na tom, k jaké situaci se stres vztahuje. Asi to vyzní hnusně, ale já si vždycky říkám, že někdo je na tom hůř. Prostě se snažím si vsugerovat, že je to prkotina, že jsou na světě mnohem horší věci.

No a co se týče uvolnění se od stresu, tak písničky, knížka, prostě zaměstnat se jinak. A hodně mi pomáhá horká voňavá koupel.

no, jde o to, že bych měla být doma a hlídat někoho, kdo může trpět. A vzhledem k tomu, že jsem si tohle prošla už 2x, nějak už mi prostě nezbývají síly. Takže právě jít cvičit, plavat, nebo tak, to bych měla výčitky, že nejsem doma... tohle je prostě těžký, ale jste moc hodný, holky, děkuju za názory, člověka povzbudí už jenom to, že mu někdo chce nějak pomoci.