Homosexualita není móda, ale bisexualita ano

hašlerka

Ano. Jen s tou nezměnitelností bych opatrný.

Vločka

Ten výzkum s mozkem neberu, ten je na vodě. A skutečně si myslím, že idylické rodiny v podstatě nevyprodukují homosexuála (ano, připouštím minimální počet ryze geneticky daných homosexuálů). Jenže otázkou je, co ta idylka je a jak jaká idylka na koho působí. O tomhle jsem přesvědčenej. A někdy stačí aby tu idylku přerušil jeden jediný okamžik a dítě to má v sobě na celý život ať si to pamatuje či ne. O tomhle jsem přesvědčenej.

V tom se ale neshodnem. Počkáme na léta výzkumu

A ještě mi holky řekněte, proč tu svítí, že jsem téma založil, když ho založil někdo jiný? Teď to vypadá, že jsem sem přišel, abych založil téma o homosexualitě. Přitom jsem sem spadl omylem.

Budeme muset

Campino
zřejmě jste na toto téma meditovali jinde, kam to nepatřilo? Tak Vás přesunuli a Ty ses jim líbil nejvíc, tak je Tvoje

No nejsem genetik, zkusím si zafabulovat, prosím Tě, ber to s rezervou:

Důkaz předložený vědou je, že homosexualita se dědí u hocha po mateřské linii, protože tou zjištěnou změnou je ovlivněn chromozom X (Xq2. Při recesivní dědičnosti je z hocha s železnou pravidelností homosexuál, protože Y chromozom otce tuto informaci nemůže nijak "vykrýt". Proč ale jsou homosexuální i dívky, u kterých se recesivní gen matky nemá šanci prosadit tak snadno? (Jones v Jazyce genů píše, že obvykle je ochylka překryta druhým chromozem X, tentokrát otcovým, zděděným po matce). Na X chromozomu otce se tedy musí nalézat také změna příslušného genu. Ale! On ho nemůže mít přece recesivní, získal ho od matky a měl se u něj nutně prosadit. Tím pádem by měl být homosexuální ... (a není, necítí se tak, neprožívá se tak, nebo jsou všichni otcové homosexuálních dívek skrytí gayové? To se mi nezdá...). Uf, radši končím, jsem v tom amatérka.

to jsme dvě, ale i když je výskyt homosexuálních žen nižší než u mužů - na 100% otců-homosexuálů bych si taky nevsadila. Spíše je možné, že Xq2 nebude výhradním pachatelem. Četla jsem, že "mateřský" genetický vliv vysvětluje vznik a příčiny homosexuality nejvýš ze 14 procent. Vliv chromozomu X je vysoce pravděpodobný, ale genů ovlivňujících homosexualitu bude více, a to i na jiných chromozomech. Zvěřina píše, že "tak komplexní a složitý jev, jakým je lidské sexuální chování, nemůže být jen záležitostí jediného genu, ale ani jen genů samotných,".. a pak poukazuje na vliv hormonů na vývoj mozku mužského plodu během těhotenství v těle matky....
No....

Tak holka, když ani Zvěřina neví, tak budeme v kludu, ne? (hele, ne, aby sis to nějak vykládala, jen mám radost, jak nám to tady šlo...)

to je strašné...., všem homosexuálním ženám se tímto omlouvám...

ano, ano, šlo nám to hezky... nemusíme hned přijít na všechno, ne? Něco zas až zítra.

Jste šikulky

Campino
Ty nespíš? A špehuješ nás tady?

Přesně tuhletu otázku mi jednou při cigaretce maminka položila. Já- tele- jí nepravdivě odpověděla "NE". Copak já věděla, PROČ se ptá?
Sex proběhl, bez osudového dusna- bylo to milé, kamarádské, lehkonohé...

Byla senzační, kamarádská.
M.

To nevím, jen mi to proběhlo hlavou, co myslíš?

Vločka

To bych si nedovolil Jen jsem ještě prolít.

Maria

Jestli jsi na něj tedy tak nezapůsobila Ty (neboj vtip)

Když to vezmu u sebe, tak první fyzická zkušenost s holkou, tím myslím celou holkou, né takovéto osahávání v šatně, byla děsná. Myslím, že nebýt několikaletého sledování filmů a časopisů a tedy téměř nezvratné fixace na opačné pohlaví, asi bych to příště už nezkoušel a byl by ze mě homosexuál.

Reaguji na Campino: No, asi nemohu souhlasit. Můj kamarád o sobě tvrdí, že je bisexuál. Mně tedy připadá jako gay, chodí jako modelka, mluví a chová se jako gay. Snad si ani nevzpomínám, že by mluvil o nějaké své bývalé přítelkyni, vždy jen o chlapcích. (nepíšu o mužích, protože je mu teprve 15). No, něco zkoušel na mě a nějakou dobu mi přišlo, že se dost usilovně pokoušel o kamarádku. Já si u sebe nejsem jistá, takže v jistém ohledu bych se asi byla schopná označit za bisexuálku. Je mi 18, s nikým (ani s ženou, ani s mužem) jsem nic neměla, ani jsem se nelíbala nebo tak. Ne že bych nechtěla, ale samotná představa, že bych si něco začala s takovým tím typickým "klukem této doby", který by věčně seděl u počítače, nosil s sebou tablet i na záchod, choval se jako prase nebo děcko atd. Nenávidím chování, no kluků, protože mi přijde, že opačné pohlaví naší generace se mezi "muže" počítat prostě nemůže. Otázka, která je mi kladena každou chvíli ("tak co, už máš kluka, chodíš s někým...?) je jako bych já byla E.T., protože od svých +- 14 nespím s kde kým, nebalím všechno co má dvě koule atd. Musím se přiznat, že se mi snad víc líbí představa, že bych neměla přítele, ani přítelkyni. Chlapům mimochodem nevěřím, protože ten, co měl být v mém životě nejdůležitější, co může za to, že tady jsem, mámu (i mě) opustil, hned jak mu máma řekla, že mě čeká, no když mě ten zmetek (nechci být sprostá), někde potká, čumí jak puk a raději by mě neviděl. Od mala žiju s mámou a babičkou v malém bytě a na mužské nejsem zvyklá. Jsem "typická" ženská (holka, chcete-li), chci být vizážistka, miluju kosmetiku, oblečení a tak. Po holkách v okolí nijak moc nekoukám, lesbu znám jen jednu, ale nic moc, takový "klučík", jinak samé dilinky, co spí každý den s jiným klukem, fiflenky, v podstatě typické heterosexuálky atd. Jinak se mi snad i (třeba ve filmech, perfektní příklad je The L world, kde hraje např. Kate Moennig, ta je krásná, taková lesba od pohledu, ...) zamlouvají mnohem více vztahy dvou žen, muž a žena, no přijde mi to... někdy až nehezké. Na druhou stranu s ženou nikdy nebudu mít normálním způsobem dítě. Je to složité. Ale k tématu, učili jsme se ve škole, že muž se jako gay narodí, kvůli chybě ve vývoji plodu, ale být lesba není vrozené, což mi přijde jako nesmysl, jsou ženy, které nemají špatné dětství a tak a ani by je nenapadlo se vyspat s chlapem. Já nevím, ale na bisexualitu věřím a to čím dál víc... Vím že jsem se až moc rozepsala a je to v podstatě na novou diskuzi, ale chtěla jsem, abyste pochopily, proč si myslím, že je to tak jak píšu. Prostě to nevnímám jako trend, ale spíš takovéto, chci vztah s mužem, děti, život bez předsudků a urážek ostatních, ale na těch ženskejch je přeci jen něco víc... a naopak, to je jen příklad, může to být tak či onak, žena může mít deset let manžela, s ním dvě děti a pak se zamilovat do ženy a s muži třeba úplně skončit, to mi přijde hodně blbé, proto bych ráda zjistila, jak je to se mnou, než dopadnu taky tak.