Homosexualita není móda, ale bisexualita ano

Toho Platóna? Já ho vytáhla z police, na netu se obávám nebude. Platón vkládá do úst Aristofanových názor, že v dávných dobách existovalo trojí pohlaví, mužské, ženské a třetí složené z obojího (taková bytost se nazývala androgyn). Tyto bytosti, lidé, měli vše dvakrát - 4 ruce a nohy, dva stejné obličeje na jedné hlavě, dva pohlavní orgány... Ovšem, jak už to bývá, zvlčili a páchali nepravosti z přílišné bujnosti. A proto se na ně mocný Zeus rozhněval, a aby je oslabil, rozťal je ve dví. Od té doby se oddělené polovice hledají. Kdo byl kdysi plně mužem, hledá si muže, kdo plně ženou, hledá ženu. Jen z té bytosti, která měla oba pohlavní orgány, z androgyna, vznikli heterosexuálové.
"Tak každý z nás je symbolon, půlka člověka, protože vznikl jeho rozříznutím...", říká Platón.

aha, ok.
To ale není odpověď na mou otázku Když je to tak, že...

kdyby to bylo jak říkáš, děti co dostávají kachnu nebudou jíst psa. Homosexuální rodiče budou produkovat homosexuální děti a heterosexuální rodiče heterosexuály. To měli doma. Jak je možné, že se rodí homosexuální děti heterosexuálním rodičům a homosexuální rodiče mají heterosexuální děti? Jak to, že podle studií nebyly nalezeny žádné rozdíly v pohlavní identitě, sociálních rolích a sexuální orientaci dospělých, kteří byli vychováváni rozvedeným homosexuálním rodičem (neměli vzor maminka x tatínek, ale homosexuální matku) ve srovnání s těmi, kteří měli rozvedeného heterosexuálního rodiče. Jak to, že pohlavní identita dětí vychovávaných otevřeně lesbickými matkami je v souladu s jejich biologickým pohlavím? Proč žádné z více než tří set zkoumaných dětí nemělo alespoň nejasnosti v oblasti pohlavní identity, když měli psa každý den k večeři? Kam se ten vliv prostředí poděl? Jak bych mohla být homosexuální, když jsem měla tu správnou maminku a tatínka, kteří "byli obezřetní a nenarušovali mou osobnost"? A nebo jak bych nemohla, když se maminka vinula po sousedce?

Vločka
Vloči, existují přece i teorie, kde biologický faktor jde stranou. Freud a jeho řešení oidipovského konlifktu chlapcovým přijetím feminní role, teorie sexuálního zpevňování (behaviorální koncept), imprintingu, self-labelingu. Všechno je to zajímavé.
Já to jako člověk středu vidím padesát na padesát.

hašlerka
no ale když mně zajímalo, jak si Campino vysvětluje (při optice - jak mně vychovali, takový jsem), že heterosexuální rodiče zplodí a vychovají homosexuála a naopak. Já jeho názor respektuji, jen nevím, jak se to dá zdůvodnit.
Upřímně řečeno Freudovy zásluhy vidím jinde, než v konceptu oidipovského komplexu
Takové teorie jistě jsou, ale mám je za spíše okrajové, vzhledem k souč. stavu poznání. Ale jak už jsem psala - vztahuji se jen k tématu homosexuality. Člověk obecně není popsatelný v biologických pojmech - vzhledem k nezachytitelnému počtu intervenujících proměnných není popsatelný vůbec. A už vůbec ne kvantitativně, což je většina studií, kterými si tu dnes pomáháme.

Přesněji řečeno, trpíš heterosexualitou

Vidím, že Tě to zasáhlo

Maria

Ano

Já chodila skoro celý gympl s "pozdějším" homosexuálem- strašně jsme se spolu nasmáli, to si nejvíc vybavuji...Coming out se konal až po našem rozchodu- to není zrovna lichotivé.
Mělo mi být nápadné, jak moc mně zbožňovala jeho maminka.
Jasně, že mi po tom nic není, ale zajímal by mně Petr Fejk- příliš krásný a úžasný...teď byl víc v novinách, když jde do New Yorku a mně tohleto napadlo.
M.

Vločka

Ta věta má pokaždé dvě části. Ano dělám co vidím je první část a dělám to k čemu jsem donucen (druhá část). Například, malý kluk trpí v důsledku svého otce. Nebo naopak otec může být "zbožštěný" idol oproti třeba matce. Prostě dochází k narušení vývoje osobnosti jedince. To je to, co jsem výše nazval, že je donucen (okolím, prostředím). Proto heterosexuální rodiče vyprodukují homosexuálního syna. A proto je podle mě tak zřetelná dominance a submisivita v homosexuálních párech. A proto současně může homosexuální pár vychovat heterosexuální dítě. Jen ho musí vychovat správně a ta správnost nespočívá v tom, že mu budou říkat spi s klukem nebo houlkou, ale ta výchova spočívá v tom, že z něj vychovají psychicky nenarušeného jedince, který netrpí v důslledku svých rodičů.

A protože mi určitě řekneš, že jsem tvrdil, že chování je okoukané, tak dodávám, že kdyby byla společnost homosexuální, tak dítě bude přirozeně homosexuální také. Bude k tomu vychováno. Jenže dnešní homosexuální pár vychovává dítě v heterosexuální společnosti. V podstatě to dítě musí být skutečně geneticky determinované ko homosexualitě, nebo musí být silně narušené výchovou, aby bylo také homosexuální.

Maria

Chápu to tak, že jste spolu moc nespali?

Tzn. maminka byla divná?

On je homosexuál?

Uvedla jsem to jako teorii, teorii tak vlivnou, že z ní vychází celý proud psychologického bádání, samozřejmě v rozmanitých modifikacích. Freudová, Perls, Kleinová, Mahlerová, Sullivan, Kerngerg, Bowlby, nakonec i ten Berne...A zrovna oidipák mi přijde dosti nosný, protože poukazuje k nevyřešenému vztahu vznikajícímu v raném dětství.

Campino
...v případě, že se v budoucnu ukáže, že např. určité životní podmínky, resp. jejich zakoušení, prožívání, mohou vyvolat, dejme tomu, morfologické změny mozku (tj. nebyly tam u novorozence, ale došlo k nim v průběhu vývoje), pak bych to brala. Jinak se mi to zdá trochu na vodě. Jednak by to téměř vylučovalo homosexuála ze šťastné heterosexuální rodiny (jednoho takového dobře znám) a jednak by jejich zastoupení v populaci mělo být výrazně vyšší. Což můžeš říct, že třeba je. Homosexualitu u zvířat to nevysvětluje vůbec.

A ještě tu argumentaci obraťmě - pokud je je homosexualita jenom biologicky dána, jak je možné, že děti heterosexuálních rodičů jsou homosexuální?
Odhalená mutace genu, o kterému se píše ve studii, kterou jsem sem dala, je jen "potenciální" příčinou. Já bych si moc přála, aby to byla genetická záležitost, ale asi ještě musíme počkat na definitivní důkazy. Prozatím to beru jako multifaktoriálně podmíněnou věc, kde hraje svoji roli dědičnost (geny), vrozené faktory (prenatální vývoj), rané dětství s bazálními zkušenostmi a křehký proces identifikace s rodičem. Není to nic, co by mi vadilo a beru jako fakt, že po dosažení pohlavní identity je to nezměnitelná věc.

Tomu jsem nerozuměla - přece existuje řada poruch, které jsou geneticky dané a rodič jimi netrpí - při recesivní dědičnosti mají oba rodiče "nemoc" způsobující gen, ale sami nemají žádné znaky nemoci.

přesně tak