Dítě na vysoké škole

jajaja
mě právě taky rodiče napomáhali, tatínek byl vyučený strojní zámečník, maminka si teprve po večerech dodělávala kdysi v 50. letech střední školu a dělala reklamace na telekomunikacích. Rodiče ani nevěděli že se učím. Akorát že jsem pořád ležela v knížkách a četla prostě cokoli co mi přišlo pod ruku, navíc mám dojem že jaksi střední škola mi víc dala než mojí holce. tak to musíme vydržet.Spíš mám obavu, aby to nevzdala.

eva1960
musíš ji do toho tlačit, nic není zadarmo a ne na každé škole to jde samo. Opravdu není Vš jako Vš. Někde je třeba se učit každý den a někde stačí 2dny před zk a ještě za jedna. Tím,že se učíš s ní ji dost pomůžeš, nevidím na tom nic špatnýho (i když na VŠ, no a?), důležité je, že nakonec bude umět a něco z ní bude (jen o bude stát víc dřiny). Ale kdyby to opravdu nezvládala, tak bych přemýšlela nad jiným oborem (na VŠ je spousta oborů, kde nemusí člověk hnout brvou, až by ses divila) - ale dej pozor, ať se nefláká a pak neříká, že to nezvládá, to už je pak zase něco jiného.

jajaja
kdybych nevěděla že na tuto školu má, tak bych ji určitě do toho netlačila. Ale jsem přesvědčená, že mám předpoklady pro to ji udělat. Akorát musí pracovat a hodně. Prostě učit se a být si vědoma, že jí zadarmo nic do klína nespadne. A to je ten problém, holka by chtěla mít všechno hned, bez učení, ale to bohužel nejde.

Každý člověk, který studuje vysokou školu by se měl osamostatnit a začít se zajímat o své výsledky a ne aby ho někdo(z rodiny....) nutil do esejí a říkal mu, že tohle má špatně a tohle má předělat. Pokud ho ta škola zajímá a baví, sám se donutí optimálně se připravit na výuku. Ať u se spolužáky nebo pomocí konzultací u přednášejících,... Jednou se spálí, možná i podruhé, ale pokud na to opravdu má a chce to, tak nakonec zvládne vše. Nucení do učení může nakonec ukončit celý pobyt na VŠ. Já se spíš přikláním k názoru nenutit a nechat být - ono se to nějak vyvrbí

Sama jsem teď úspěšně dokončila VŠ. Začátky bývají těžkě, protože se musejí překonat návyky ze střední školy. A pokud se překonají, tak jde vše lépe...

Myslím se, že se možná až moc angažuješ do studia dcery. Vysoká škola znamená především osamostatnění, schopnost samostatného úsudku. Naučit se spolupráci je taky dobré,ale spíše formou různých seminárních projektů se spolužáky a ne kontrola každého odstavce od maminky. Věřím, že to se svou dcerou myslíš dobře, ale nechej ji, aby ona sama psala seminárky, aby si veřila, podporuj ji, dodej ji sebedůvěru, chval ji, ale neopravuj po ní každý odstavec. Na kritiku má profesory ve škole, ti jsou za to placeni, navíc se v životě potká se spoustou dalších lidí, kteří ji budou kritizovat jak za domělé tak za skutečné nedostatky.
Od maminky potřebuje dodat sebedůvěru, zvlášť pokud je perfekcionistka. Porad ji dobrou knížku jako pramen k seminárce ale nechej ji se vyjadřovat po svém, třeba právě její styl je vyjimečný a zajímavý, tak ji nesrážej neustálou kritikou a snahou ji kontrolovat.

Studuju na VŠ a nedovedu si představit, že by za mě rodiče psali seminárky, nebo mi je opravovali!!! Evo, neblázni - chápu, že tě to štve, a chceč dceři pomoci, ale takhle to rozhodně nezachráníš!! Studuje přece proto, aby se sama něco naučila - i kdyby si jí tou škoulou "protáhla" tím, že za ní všechno napíšeš - až přijde do praxe, tvrdě narazí!!! Musí se to naučit sama - nejlíp tím, že jí to učitelé vrátí a ona to opraví a zlepší se.. Možná, že tu školu neudělá, ale i tak je to lepší, aby se sama začala protloukat životem a ne aby jí maminka ve všem pomáhala... Věř jí, a ona to zvládne!!

eva1960

Jak už jde zde psáno - dcera je dospělá, a byla to její volba(?) studovat VŠ (?). Mám také dceru na VŠ, ale začala později, neboť hned po maturitě měla pocit, že vysoké není třeba atd. Bylo mi to líto, ale respektovala jsem její názory. Doufala jsem, že na to přijde sama...a stalo se. Jen to má obtížnější, protože studuje při práci (má jí náročnou jak časově tak odborně). Studuje obor, ve kterém ji nemohu být nápomocna. Ale manžel ano, a tak spolu jen diskutují. Ale angažovat se až tak jako Ty, si myslím, není rozumné. Toť můj názor.

Moje dítě teď začalo druhý semestr a nemám strach, že by to nezvládalo. Slovní zásobu má a jeví se mi dospělejší, než jsem já, tím vyjadřováním, to myslím. Třeba řeknu, že ten sníh, jak spadává ze střechy je takový jako gumový a syn mi řekne: to bude jeho viskozitou. Nebo že jsou po tuhé zimě díry v silnici, a on, že to bude souhrnem více faktorů. Ale taky není dokonalý, je takový popleta, často něco někde zapomene.

Taky mám VŠ, asi záleží na konkrétním případě, ale mě osobně děsně štvalo, když se mi mamka do učení nějak pletla, připomínala, že bych se měla jít učit apod. Radši jsem si to všechno nějak organizovala sama. O pomoc jsem ji požádala za celých pět let dvakrát, potřebovala jsem jen nějaký názorný příklad, kvůli pochopení, jinak jsem to zvládala sama. Ona má stejně vystudovaný úplně jiný obor než já, takže šlo jen radu z obchodního života. Ještě jsem jí dala přečíst diplomku, ale to jen kvůli překlepům nebo podobným chybkám, věděla jsem, že ji nemůže napsat stejně dobře jako já Při studiu jsem si uvědomila, jakou výhodu mají spolužáci, jejichž rodiče vystudovali ten samý nebo podobný obor. Mně doma nikdo nic nevysvětlil, protože to taky nevěděli, musela jsem se s tím rvát sama. A jsem za to na sebe hrdá. I teď po škole to vidím, jak rodiče mají již dopředu sehnaná místa pro děti, moje rodina v oboru žádné známosti nemá, musela jsem se probít sama a teď jsem o to víc šťastná, že se mi podařilo najít super zaměstnání, po kterém jsem toužila. Takže za sebe říkám, pomáhejte co nejméně, jestli na to dcera má, zvládne to sama, protože bude muset. Jiní to taky zvládají bez pomoci, takže to určitě jde.

Btw. Státní vysoké školy jsou pouze školy, ve kterých se připravují příslušníci ozbrojených sborů ČR, u nás je to vlastně jen Univerzita obrany a Policejní akademie. To čemu tady všichni říkají "státní školy" jsou ve skutečnosti školy veřejné.

Přiznám se, že jsem nečetla celé téma, ale docela mě zarazilo, že existují rodiče, kteří se učí s dítětem na VŠ. Nemyslím to nijak zle nebo proti těm, které to děláte, jen mě to prostě zarazilo.
Sama dělám VŠ a rodiče se se mnou učili naposledy na základce. Na prvním stupni se mi tatínek hodně věnoval, dělal se mnou všechny úkoly a několikrát jsem je musela přepisovat, než byly k jeho spokojenosti Ale pak už to nechávali všechno na mě. Je pravda, že jsem celkem knihomol a učení mě bavilo, takže problém se mnou nebyl.
Pak na gymplu jsem se nachala párkrát od našich vyzkoušet z maturitních otázek, ale proto, že jsem to chtěla já.
Neumím si dost dobře představit, že by se ještě teď se mnou měli učit a číst si moje seminárky. I když jsem většinu VŠ bydlela doma a do školy jen dojížděla (UTB ve Zlíně).
Naši kolikrát ani nevěděli, že mám zkouškové Vždy se mě jen zeptali, jestli mám všechny seminárky a když jsem dojela ze zkoušky, tak jsem oznámila známku a to je vše.
Pravda je, že jsou oba "jen" vyučení, takže stejně tomu, co se učím nerozumí dost na to, aby mě zkoušeli. Ale stejně si myslím, že by rodiče měli spíš dítě směřovat k větší samostanosti. Nebo je chcete mít na krku celý život a řešit za ně úplně všechno?

Yasminka
Pokud nečteš celé téma, tak se prosím zdrž příspěvku..Eva psala, že ji dcera S A M A požádala o pomoc!!!
Děkuji všem za pochopení.

Můj případ. Mám mgr. titul ze státní VŠ, nyní studuji soukromou -zajímavý obor, baví mě to. Učit se musím, jen o zaplacení to rozhodně není, nicméně se státní VŠ dost nesrovnatelné a to v ohledu pozitivním i negativním...

Alexxa
Dobře, v tom případě se velmi omlouvám, že jsem se tě nebo Evy dotkla. Pokud jsem četla dobře, tak bylo na stránce víc reakcí ve smyslu, že by měla Evina dcera pracovat samostatně. Taky ji osobně neznám, tak je potom těžko hodnotit. Já jen opravdu nevím o žádné osobě z celé třídy, komu by pomáhali při studiu rodiče.
Pokud na to rodiče majíznalosti a čas, tak je dobře, že můžou dítěti pomoct a závidím, protože já se vším musela prokousat sama, což je sice obtížnější,ale asi to má také něco do sebe

Yasminka
V pohodě, mne jsi se nedotkla,jen mne vadilo, že jsi nečetla celý příspěvek,Evu znám a vím jaká je