Dítě na vysoké škole

Nesouhlas! Nastoupila jsem na osmiletý státní gympl a byl tam ze strany učitelů velice laxní přístup. Připadalo mi to tak, že nás nebyli ochotni nic naučit a prostě si jen odbývali svou pracovní dobu. Celkově tam panovaly divné poměry. Pokud se student vymykal z řady, tak byl slovně šikanován i ze strany učitelů. To byl i můj případ, proto jsem přestoupila na soukromý gympl. Tam bylo vidět, že ti učitelé mají snahu nás to všechno naučit, vyjít nám vstříc, řešit s námi problémy a byli opravdu na úrovni. Nemyslím si, že by to bylo lehčí než státní gympl, šlo tam pouze o ten přístup. Na státním to bylo o tom, že pokud jsme látku neuměli, nebo jsme v tom daném předmětu plavali, tak to učitelům bylo jedno, klidně by nás nechali propadnout, místo toho, aby se nám trochu víc věnovali a měli snahu daný problém vysvětlit. Když byl problém na soukromém, tak nám to učitelé vysvětlovali tak dlouho, dokud to všem nebylo jasné.
A tohle mi taky později moc pomohlo na vysoké škole (státní). Oproti lidem ze státních gymplů jsem neměla problém s matikou, fyzikou, chemií a podobně, protože nás učitelé na gymplu nenechali jen tak prolézt, záleželo jim na tom, abychom to pochopili.
A ohledně toho psaní seminárek a podobně - vůbec bych do toho nezasahovala. Pokud jednou odevzdá špatnou práci, příště se z toho poučí a bude se víc snažit. Já taky ještě pořád studuju a mí rodiče nemají vůbec ani přehled o mém rozvrhu, natož aby po mě něco kontrolovali nebo mi s něčím pomáhali. Chci to dokázat sama, ne s něčí pomocí a takhle se toho podle mě i víc naučím.

Je, to je milý Teda mě tahle diskuze, zaujala, překvapila, a trošku jsem se musela i pousmát (není to myšleno ve zlým), se mnou se totiž rodiče neučili nikdy jediná výjimka snad teď na VŠ, pač otec dělá v oboru, kterej studuju, tak se zeptám na něco a vysvětlí mi to polopatě a ne jak z knížek opisovaný 10 větama

Teda ale musím říct, že asi ta střední škola je viníkem dceřiných nedostatků.....asi nemá moc všeobecný rozhled a je mi docela divné, že se neumí vyjadřovat - vždyť je to v podstatě stejně stará holka...a to já se nepovažuju za dítě "počítačové generace"....Jsem sice z gymplu, v tom mám asi trošku výhodu, ale doteď jsem myslela, že slohovky se píšou na každé škole, nejednou jsem psala slohovku za kámošky, co studovaly jiný SŠ. Ale podle toho, jak píšeš, že si pořídila nějakou tu literaturu, tak asi chce trošku zamakat, myslím, že to bude v pohodě....
PS: nemyslím si, že studuju nějak extra lehkou školu, ale nějak mě ty strašáky o tom, jak je škola těžká a studium vyžaduje přípravu a blabla, zatím nejdou do hlavy Líbí se mi, co píše zlatkaz, jsem na tom docela podobně, až na to, že se holt něco naučit musím, pač na přednášky nechodím už od prváku....

Taky se musím smát, za mě mamka nikdy nic nepsala a nedělala a nikdy nevyřizovala, jdu taky na VŠ prvním rokem, všechno jsem si musela vždycky vyřídit sama, od páté třídy na ZŠ na mě prostě jen dohlížela, jestli se učím a sama jsem musela vědět, co se mám učit a běda mi, jak byly špatné známky. Pak jsem byla 4 roky na intru, kde mamka dostávala jediné info o mých známkách formou ukázání vysvědčení. Neumím si představit, že by mi něco psala, nebo navrhovala témata, maximálně ji někdy poprosím o kontrolu pravopisu u formálních dopisů nebo žádostí, ale to bych poprosila i kamarádku. Nechápu rodiče, co dítě vedou pořád takhle za ruku, mám takovou kamarádku a věřím, že odchod na koleje pro ni bude ohromný otřes.