Děti a život s nimi

suflatko, malá byla po nástupu do školky, neustále nemocná, antibiotika střádaly antibiotika, v rámci preevence vzniku možnéh astmatu je děckařka dala dýchat kortikoidy. To už jsem řekla dost a šly jsme k homeopatce. Do půl roku byl pokoj a od té doby vážněji nezastonala.Třeba by to pomohlo i tvé malé.DRŽÍM PALEČKY.

Halinka
To bude počasím,já prcka taky dnes zhulákala,za chvíli mi přijde druhý dítě,tak začne série žalování a fňukání.Nojono,ven se jít nedá.Prohřešky řeším tak,že pokud jde o zlobení,tak párkrát varuji,že budu muset nerada křičet a pak teda zařvu.Není to často,tak to funguje.Lupance na zadek jen za velký lumpárny,jako třeba trhání knížek atd.Nechtěné prohřešky většinou řeším vysvětlením,nebo musí škodu sami odstranit.v mezích jejich možností.Většinou jsem trpělivá,ale jak mám PMS,tak hotovo

Halinka
každého děti někdy naštvou....ty co se vyřádí jako malé, tak jsou pak inteligentní ve škole, takže vydržet...mojí holky bylo dost, každý mně litoval a oceňoval mou svatou trpělivost....a taky jsem přežila,možná i proto, že mě to tak strašné nepřišlo

V tom případě z nich budou géniové

No já poslední dobou křičím hodně. Potom toho lituji, nadávám si. Každý večer jdu spát a říkám si, že se "zítra" budu víc ovládat. Ale nikdy mi to nevyjde podle představ. Honzík chodí do školky, to je fajn, ale teď kašlou, je doma, tak to je úplně jiné.
Potřebovala bych vypnout na chvíli. Jenže to neumím, když jsem bez nich, stejně pořád myslím na ně, co dělají apod. Dlouho jsem neměla chvíli pro sebe, asi bych to potřebovala, nabrat trochu síly a pohody a hlavně trpělivosti. Bohužel partner je celé dny v práci, tak jsem na to sama.

Jé, Honzík je tak teď hodný po tom mém řvaní, kéž by mu to vydrželo aspoň do večera. Nemusím nic říkat 3x, poslechne hned na poprvé.

Halinka
hlavně to neber tragicky...popros někoho,at Ti pohlídá, a vyraž někam, určitě to trochu pomůže....žádná trpělivost nemůže být věčná, to si nevyčítej...já kolikrát ječím jako hysterka...ale někdy to fakt už nejde dál...

Taky bývaly dny, kdy jsem se od rána proječela k večeru a opravdu nejvíce pomůže vzdálit se aspoň na hodku

V sobotu jdeme s partnerem na svatbu, tak tam se odreaguji. Naliju do sebe pár skleniček vína, zatancuji si, nacpu se a bude mi hej. Tak mi to snad pomůže. Na chvíli.

colette11
To je ono, vytratit se aspoň na hodinu. Tu potřebu mám právě ale ve chvíli, kdy tak strašně bouchnu a bohužel jsem většinou sama doma, takže se vytratit nemůžu. . Ale je to pravda, někdy i malá hodina stačí na pročištění hlavičky.

tak to by chtělo aby ti někdo chodil (babička nebo tak) tak 1 - 2x týdně. To budeš odreagovaná permanentně . Ne, vím že to tak nejde a dělám si blbou legraci. Ale bylo by to fajn, ne?

colette11
Jo, bylo by to fajn. Nemám problém s hlídáním, moje maminka mi je vždy pohlídá, když potřebuji. Ale jen tak, abych šla vypnout, to mi je prostě hloupé a tak často, to prostě nejde. Ikdyž ona ráda, ale problém je ve mě, že je mi to hloupé. Ale bylo by to krásné.

Takové období má asi každá mamka. Já to měla taky, obě děti jsou jak z divokých vajec, oddychla jsem si v podstatě až když ten mladší šel do školky.Až v pololetí jsme dostali dovoleno od státu dávat děti do školky každý den do oběda aniž bychom přišly o mateřskou. Začala jsem chodit cvičit, prostě jsem si trošku času urvala pro sebe, dala jsem se do kupy, koupila jsem si prsa a začala žít v trošku širším okruhu. Taky si oddychneš, ale rok a půl staré mrně prostě mamku ještě potřebuje. Zatni zuby, najdi si ventil - já vyšívala, moc to uklidňuje - a uvidíš, najednou zjistíš, že nezvýšíš hlas. Vydržať

Holky, klid, já na ta svá zlatíčka taky někdy ječím.
Oba mají LMD, jeden z nich hyperaktivní, to nejde vydržet. prostě řvu.
Drzejší je ten mladší, kupodivu. Starší jde do puberty, ale zatím s ním je daleko lepší domluva...

Příští rok bychom se měli stěhovat na baráček, tak doufám, že tam to bude o hodně lepší. To pak vyběhnu na druhý konec zahrady a zařvu úúúááááááááá.

Lenička
Taky se těším, až půjde i ten mladší do školky. Ale to zase chci nastoupit do práce, pokud mi to vyjde, takže prostě kolotoč pořád dokola. Asi si opravdu budu muset najít něco, co mě uklidní...
A nebo si trošku dupnu doma na partnera a hotovo. Jsou to i jeho děti, ne?