Co všechno vám rodiče sponzorují /sponzorovali?

Hmm no tak ja to mam zas takto: zomrel mi otec ešte keď som bola v perinke a dostávam sirotské, jelikož bol vojak v službe, neni to zas mala čiastka.... Mamka z nej odčita akože ,,nájom a tak" a zvyšok mi stále pošle na účet s tym, že viac od nej pytať nemam....z toho si platim všetko: (mesačník, telefón, tréningy, jedlo, oblečenie...) .....samozrejme stane sa, že mi vyskočí nečakaná zahraničná súťaž v Taekwonde, tak to mi mamka zaplatí, je rada, že sa neflákam po diskotekách, nechlastám a nekouřím, ale každý den som na tom tréningu a robím niečo čo ma baví....
Brigádu nemám, pretože študujem farmáciu čo nieje ľahká škola a ja by som to popri nej nezvládala, viem, že su holky čo to zvládajú, ale ja to niesom .... A jelikož je mamka učiteľka ŠKOLA je a bude vždy pre ňu to najdôležitejšie a hlavne je zástancom toho, že pokiaľ študuješ , živím ťa ja...keď budeš zarábať a ja budem na dôchodku, otočí sa to.... a vlastne, prispievať jej začnem hneď ako budem zarábať, nebudem čakať do dôchodku.

Ale! to zas neznamená, že mám všetko čo si zamaniem, na dovolenky chodím zatiaľ len s ňou a pri mori sme boli len 2x. Potom som 2x bola s kamoškami, ALE nato som si šetrila sama počas celého roka...Ak chcem ísť za priateľom do Bratislavy, tak to tiež ide z môjho, prípadne mi prispeje priateľ na cestu, on pracuje. Kontaktné čočky a lieky mi kupuje zas mamka, lebo to nieje zas rozmar, ale niečo pre moje zdravie a ja ťažko na taekwonde môžem byť s okuliarmi.

A hlavne doma makám, upratujem, umývam riad, vynášam smetie, umývam okná...
Jo a ešte niečo, notebook som si kúpila zo životnej poistky, ktorú mi uzavrel ešte otec, a za zvyšok som mu dala opraviť pomník, lebo za tých 22 rokov bol už v poľutovaniahodnom stave...... takže žiadne rozbíjanie peňazí na sr.ačky a podobne.....a pritom som tých 1000 eur mohla použiť na luxusnejšiu dovolenku a nikto ma do toho nenútil blo to z mojej vlastnej hlavy....

jasně že jsem doma dostala najíst a když přišel podzim v letních sandálkách jsem taky chodit nemusela ale sama jsem na tu brigádu chodit chtěla a pak ten pocit, že jsou to moje peníze a můžu si koupit co chci...a pak se věci, které jsem si platila sama hromadily..naši nebyli žádný sociální případ, ale ani Onassisovy a spíš než aby mě a ségře dali na parádu, radši nás vzali v létě na hory na dovču...nebo místo aby mi koupili drahý mobil, tak mi koupili dobré kolo(k narozeninám například) a pokud jsem chtěla ten mobil(který byl pro ně nesmysl), tak jsem si ho musela koupit sama...takže ne že by mě neživili, ale prostě bych se styděla přijít s nataženou rukou...mami já chci mejkap za pětikilo...

Reaguji na Tiakia:
Tady nikdo nemluví o tričku, ale o dovolené! Kdyby zakladatelka neměla v šatníku jediné tričko, tak by si nestěžovala, že už dva roky nebyla na dovolené, ne? Z toho jsme asi všichni pochopili, jaká je u nich doma asi finanční situace. Kdyby jí rodiče nekoupili ŽÁDNÉ oblečení, měla prázdnou skříň a kradla rohlíky v krámu, aby měla co jíst, tak by jí asi neštvalo, že nejde na dovolenou.

Samozřejmě rodiče mají povinnost své dítě živit šatit ( i když v 19 už asi ne), ale to, na co si zakladatelka stěžuje je podle mě luxus navíc a v 19 letech by člověk měl mít dost rozumu na to pochopit, že někdo na to má a někdo ne.

s láskou spomínam na brigády v skladoch v lete keď som mala 15 - 16. Manuálna práca - kompletovanie vecí, balenie maličkostí, kompletovanie zásielok podľa faktúr.
Zarobili sme si, boli sme výborná partia rovesníkov, práca nebola náročná, končili sme v dobrú hodinu, takže sme stihli aj kúpaliská a pobehať po vonku. Nemenila by som za nič. Lepšie, než sa bezcieľne flákať.

Chápu extrémní případy
Tady v diskuzi jich je asi většina.Jen mě to překvapilo nic víc.

Všechno to záleží na celým postavení rodiny. Pokud rodina je bohatá a při penězích, dítě je zvyklé jenom natáhnout ruku a dostane.

Já jsem nikdy na brigádě (jako dlouhodobé) nebyla. Ale nebylo to tím, že bych nechtěla. Já beru totiž sirotčí důchod, takže tímto s příjmem mám vystráno (ale co bych dala za to, kdyby místo toho táta žil ). Mamča mi platí pojistky (životní a Lady +), nechce po mně platit energie, platí mi antikoncepci, můj nízkej paušál, platila mi školné na střední. Já si z mého důchodu platím jízdné do školy, internet, splátku postele (předtím jsem si zaplatila ze svého notebook, telefon), kosmetiku, oblečení, často nakupuji potraviny a takové ty jiné kraviny.

Nikdy jsem kapesné nedostávala, prostě pokud jsem potřebovala, dostala jsem. Ale nikdy jsem si nevymýšlela dráhé věci a kraviny. Finančné na tom nejsme špatně, ale máme hodně práce kolem domu a taky máme psa.

Taky bych třeba chtěla jít někdy do Sephory a nakoupit si za 2 litry, ale prostě jsou důležitější věci, které jsou přednější. Hamba by mi byla, kdybych chtěla, aby v mých 21 letech mi měla mamina všechno platit a ještě si stěžovat, že mi nechce koupit to a to .

No já mám zlaté rodiče, opravdu. Ne, že by vydělávali hodně, ale myslím, že se nám snaží splnit to, co si přejeme a snaží se, abychom se měli co nejlépe. Platí mi samozřejmě jídlo, všechno, co se týká školy, paušál (což dělá 200 Kč měsíčně) a na ostatní věci mi dávají 1200 na měsíc, které mohu utratit, za co chci, ale jídlo si z toho nekupuju, takže tahle částka jde na oblečení, kosmetiku, HA a dárky. Takže mi nic jako kosmetiku nebo oblečení nekupují. Podle mě je to dost slušná částka na měsíc a každý měsíc si mohu dovolit něco nového na sebe a to docela dost, občas totiž něco prodám, čímž taky něco získám, občas mi přispěje babička, abych si mohla koupit něco hezkýho já si rozhodně nestěžuju, mám spoustu oblečení i bot, jsem spokojená a naši taky, protože mi dají ty peníze na měsíc a jsou rádi, že je neotravuju s tím, že bych chtěla to a to.

Reaguji na Tiakia: Tak jako samozřejmě, když jsem přijela z Ústí domů do Prahy, tak mi mamka dala najíst a pak mi i nabalila nějaké jídlo s sebou na kolej apod.

To já taky, akorát jsem v 17 letech (než jsem začala chodit se svým přítelem) chodila s kamarádkama na brigádu v naší vesnici, byli jsme ve škole a hned po škole jsme šli na brigádu a domů jsme přišli v 10 večer, celý den jsem nic nejedla, nebylo kdy a do školy jsem nebyla zvyklá nosit svačinu. Dělali jsme korbačíky, tak jsem vždycky ujídala. Vydrželo nám to tam 3 dny a za den jsme si vydělali 100 Kč od 15:00 do 21:00, bylo to úkolově Ale na diskotéku nám to stačilo, tak jsme byli rády....

Teď by mě tam za tu cenu nikdo nedostal

Jinak brigády mám jenom v létě, přes školní rok by to asi nebylo nic moc, za prvé bydlím v oblasti, kde opravdu brigádu nemáte, pokud nemáte známosti. Takže jenom v létě a to jenom díky mamce. To si vydělám slušné peníze, minulý rok to padlo na oblečení, tento rok to z větší části investuji do dovolené.
Když jsem ještě chodila do ZUŠky (taneční a klavír), to mi také platili naši.
Po prázdninách jdu na vysokou, tak jsem zvědavá, jak se to změní. Doufám, že se dostanu na medicínu, takže to asi nebude s těmi penězi tak slavné, jako teď, ale uvidíme.

A chci dodat, že si toho všeho moc vážím, vím, že mám opravdu skvělé rodiče a jenom doufám, že jim to jednou budu moct oplatit

Holky které tady píšete, že jste chodily od 15 na brigády.. Mohla bych se zeptat kam? Po škole odpoledne a ještě o víkendech? Mekáč nikde poblíž nemáme a už i tam jsou návaly a roznášení letáků je taky hned zabráno.. Nějak mě dál nenapadá co by se v 15 dalo v menším městě dělat i když by se mi brigáda hodila, zatím chodím jednou týdně pomáhat tetě do jejího bistra..

Taky mě to překvapuje. Sama rodičem sice zatím nejsem, ale děti si pořídím, až na ně budu mít, protože vím, jak je drahé je živit, když jsou malé, tak to jde, ale když vyrostou, je to horší a to si podle mě spousta lidí neuvědomí....mají několik dětí, protože když jsou malé, není těžké je uživit, sní toho málo, vystačí si s pár hračkama, oblečení dědí po sobě....ale když vyrostou, je to najednou spoustu peněz za jídlo, za školu....když už budu mít děti, tak chci, aby se měly dobře, nechci je rozmazlovat, ale chci jim něco dopřát.

To by mě taky zajímalo....i kdybych chtěla makat sebevíc, tak nemám šanci, nehledě na to, že se školou bych to nestíhala, protože jsem byla na celkem náročném gymplu a brigáda by byla na úkor školy, což by moje rodiče nikdy nedopustili.

No, ono se třeba může stát, že pak jeden z rodičů zemře (viz můj otec)... a nějaký vdovský nebo sirotčí důchod od státu ti jeden plat fakt nevynahradí