Co je pro vás důvodem k rozchodu?

nedivím se mu,proč by to dělal?To jsi měla požadovat v počátku,než jsi začala investovat do jeho bytu.

No asi od počátku žijete každý za své a tak podle mého není na čem se domlouvat.Měla by se nastavit určitá pravidla,v klidu a bez emocí si promluvit.Ale ne vždy se lidé dokážou domluvit,když několik let vše funguje a najednou má nastat obrat o 360 stupňů.
Takže rozejít snad asi nene,zkusit narovinu říct o co jde a co chceš.

Laky
co chci jsem mu na rovinu řekla několikrát........hned od začátku jsem prosazovala, že to chvi jinak. Dala jsem mu už dříve nějaký obnos aby zaplatil nějaké své věci....jenže jsem prostě nebyla dost důsledná a nechala jsem čas plynout a on nic neudělal. Neřekla bych, že každý žijeme za své......jsou chvíle, kdy jsme žili dost za mé.

Bonnie1
Ty máš pocit,že byste se měli rozejít?

Připadám si a možná to je trochu nadnesené jako dojná ********** mě to.
V minulosti jsem už za osla párkrát byla nechci to opakovat.
On chce pomoct, ale co chci já nerespektuje. Nepříjde mi to fér.

Není tvá povinost pomáhat do nekonečna
Jasně,říct partnerovi,který žádá o pomoc kategoricky "Ne" je dost těžké,ale on by měl pochopit,že bys chtěla nějakou záruku,vzhledem k tomu,že spolu jen žijete a ty vlastně investuješ ne do vašeho,ale do jeho což je značně nejistá investice.

Laky
ano cítím to přesně tak, jak píšeš!

veny
no špinavý smradlavý ponožky jsou problém ale v periodě jednou do měsíce bych to zvládla tolerovat

No pokud mu tentokrát nepomůžeš,tak myslíš,že ti zabalí věci,které jsi nakoupila a vystěhuje tě?Tak to mám chápat?

Být na tvém místě pokusila bych si s ním sednout a nějak se rozumně domluvit, předem se domluvit na tom aby vše proběhlo bez hádek ať si každý myslí co chce a hlavně nechat toho druhého domluvit. Bylo by od něj bylo fér kdyby na tebe půlku napsal, podle mě by se tak zachoval každý, aspoň jako poděkování.. Třeba můžete začít pomalu a nejdřív se domluvit na tom, aby sis mohle nechat napsat trvalé bydliště k němu, rozhodně bys měla vše jednodušší už jen třeba kvůli poště ( teda pokud nemáš na účty atd napsáno bydliště přechodné ). Určitě to nepovažuji za důvod k rozchodu, ale nevím jak bych se zachovala na tvém místě, já bych to ale nejspíš brala jako velikou zradu a pokud bysme nenašli nějaký kompromis přestěhovala se zpět do svého a nebo si našla svůj byt kam bych si samozřejmě vzala všechno vybavení a požádala ho o to, aby se nastěhoval on ke mně pokud chce a nebo bych to jen nadhodila že o stěhování přemýšlím, třeba by to s ním nnějak hnulo..

Laky
ne to určitě neudělá!!
Nikdy mě vyloženě o pomoc neprosil - zeptal se, zda by to šlo a už vůbec nevyhrožoval jen já jsem na to nedokázala koukat.
Problém je v tom, že nejde zabránit tomu abych dál neinvestovala, nekupovala...ve velkých věcech určitě, ale znáš to, když je člověk v dobré náladě jak snadno se říká ano.
Já prostě nechci za pár let skončit s tím, že si vezmu svých pět švestek a půjdu
Víš jak dveře, kotel, nábytek, koberce, obrazy se hodí do bytu kam je kupuješ do jiného už hůře. Nevím co dělat...........nepomáhat.......dávat nějakou částku do domáctnosti a ostatní si nechat pro sebe......být jako nájemník?.......a je tohle vztah?

Nesty
to jsem samozřejmě nadhodila. Řekla jsem mu ať se nezlobí, ale že chci mít už taky něco svého a že si koupím svůj byt a každý budeme mít svůj. A že spolu budeme dál. On mi řekl, že mi může být jasné, že se rozejdeme. Nechce abych odešla, ale ze svého neustoupí. Napsal mi, že ať se nezlobím, ale za částku xy, kterou jsem investovala mi půlku nenapíše. Ta hodnota neděla polovinu kupní ceny bytu.

Je to špatný, takovej přístup by tvůj přítel mít určitě neměl.Píšeš,že byt si pořídil sám a v tom je ten zakopanej pes. Asi to bere tak, že pořídil to hlavní a zařizování a financování je nějak tak samozřejmý, to ale není pravda! Být na tvým místě, tak mu dávám leda tak polovinu společných výdajů a absolutně nic navíc.On ti navíc taky nic nedá.Ale po druhé straně jsem asi neviděla nikoho, kdo by přítelkyni přepsal půlku bytu, i když neříkám,že už ho nemáš třeba skoro zaplacenej...Fakt bych nevěla co v takové situaci dělat,ale určitě bych mu žádný prachy nedávala.No jo,ale co ta atmosféra...Je to těžký,ale píšeš, žes už v... dělala, no tak to budeš mít snad snažší.

Tak to bych se taky hádala.. Podle mě i když jsi neinvestovala tolik jako on, máš právo na to cítit se někde doma a nebýt ve strachu že si zítra najde jiinou a ty skončíš s lednicí a pračkou před barákem.. A nechápu proč zrovna tohle by měl být důvod k rozchodu, spoustu párů žije odděleně a i kdyby jsi jen měla prázdný byt měla bys pocit že je něco tvého a mohla bys být klidně dál u něj.. Sice chápu že už se jednou spálil, ale měl by ti důvěřovat, ať na tebe teda napíše čtvrtku bytu, i to jde.. Nebo se třeba dohodnout že v případě rozchodu bys mu byt nechala ale byla bys v něm do doby než by sis něco našla..

Hm, já bych si už na začátku moc dobře rozmyslela ,jestli chci investovat do něčeho co není moje...A vlastně i bez velkého rozmýšlení říkám, že bych neinvestovala. A to právě z toho důvodu, že lidé se rozchází i po deseti letech a ty bys potom mohla sbalit kotel, obraz a jít do kšááá. Navíc sama píšeš, že občas jste žili jen za tvé peníze - tudíž investice, která není vidět a on tak se asi nebude v případě rozchodu započítávat do "vyrovnání".

Nechce abys odešla, protože dál investuješ a jsi tam jako záloha, kdyby prachy došly nebo tě opravdu miluje? Miluje tě ale tak ,že když se odstěhuješ, tak se rozejdete? Já jsem impulzivní člověk a takovéto chování by mně strašně vytáčelo...Ale přeju ,at se rozhodneš dobře