Nenechte se zničit nešťastnou či neopětovanou láskou

Zamilovanost není láska

Zamilovaní jsou blázni s poruchou emocí

Období zamilovanosti patří k těm nejhezčím, které člověk v životě prožívá. Během fáze zamilovanosti si však neuvědomujeme řadu věcí. Ne nadarmo se říká, že nosíme růžové brýle, jsme pobláznění nebo se chováme iracionálně. Pochody, které se v těle během zamilování dějí, jsou skutečně velmi silné. Někteří vědci je dokonce přirovnávají k chemické intoxikaci a tvrdí, že organismus během zamilovanosti vykazuje známky podobné stresu nebo závislosti tak, jak ji známe u lidí hrajících na automatech a závislých na drogách. Je těžké, v mnoha případech nemožné, aby si zamilovaný člověk přiznal, že jde o přechodnou fázi, že zamilovanost odezní, a proto by měl poslouchat nejen své srdce, ale i rozum. Pokud si to ale přiznat dokážeme, můžeme si tím ušetřit nejedno zklamání. Prožívat zamilovanost stojí za to a v mnoha případech po ní přichází vztah, který je založený na jiných, vyšších hodnotách. Stejně tak ale může přijít rozchod. Pokud k rozchodu dojde, je ze všeho nejjednodušší věřit tomu, že to prostě tak má být, protože by vám to dohromady neklapalo.

Chceme to, co nemůžeme mít

Stáli jste někdy o někoho tak moc, že jste toho člověka nemohli za žádnou cenu dostat z hlavy? I přestože bylo hned od počátku patrné, že ho nemůžete mít, ať už byly důvody jakékoliv? Vězte, že se to stává poměrně často a není na tom nic neobvyklého. Jedná se o přirozenou reakci našeho mozku. Podle vědců je to dáno tím, že tento druh odmítnutí stimuluje části mozku spjaté s motivací, odměnou, závislostí a chutí. Jakmile začnete mít plnou hlavu nějakého člověka, i přes jeho odmítnutí jím začnete být víc a víc posedlí. Prožívat neopětovanou lásku, nebo toužit po někom, koho nemůžeme mít, může být dáno i našimi relativně snadnými schopnostmi podléhat závislostem. Stáváme se závislými na našich myšlenkách o tom, co by mohlo být. Co s tím? Musíme si uvědomit, že nemůžeme mít všechno a nehledat smysl života v odpovědi na otázku, co dělat, ale čeho se vzdát. V životě to tak zkrátka chodí. Abychom byli šťastní nebo znovu šťastní, musíme se občas něčeho nebo někoho ve svém životě vzdát, i když nás to bolí.

Nepochybujte o sobě

Zvětšit

Přestaňte o sobě pochybovat

Nešťastná nebo neopětovaná láska často způsobuje, že o sobě člověk začne pochybovat. Odmítání zraňuje naše sebehodnocení a sebeúctu. Odmítnutí člověkem, který s vámi nechce vstoupit do vztahu nebo vás opustil, neznamená, že nejste dost dobří, zajímaví, atraktivní, inteligentní či reprezentativní. Ve skutečnosti v tom může hrát roli celá řada faktorů. O některých můžete vědět, například jde o zadaného člověka. O jiných nemusíte ani tušit, třeba se ten člověk necítí být připravený na vztah. Dalšími faktory může být odlišný vkus, zájmy, povaha. Nedovolte, aby vám odmítnutí druhým člověkem snižovalo sebevědomí. Mimo to naše sebevědomí je nejen výsledkem toho, co nám říkají druzí, ale také a především výsledkem toho, co si říkáme my sami. Zkuste si analyzovat obsah svého uvědomění a pokud je špatný, změňte to. Myslete a mluvte o sobě pozitivně. Nebojte se přijímat ani své negativní pocity, strachy, obavy, špatnou náladu, vnitřní konflikt. Přestaňte být závislí na vnějším prostředí. Největší zdroj sebevědomí a sebejistoty je v nás.

Nevyvíjejte nátlak

Bez ohledu na situaci se nesnažte na druhého tlačit, nepřemlouvejte ho. K ničemu to nevede. Nátlak má spíše opačný efekt. Člověk se stáhne do sebe a vy si k němu nadobro uzavřete cestu. Pokud máte pocit, že potřebujete situaci řešit, nezačínejte agresivně ani defenzivně. Co je opravdu důležité – nevymýšlejte si! Při snaze o získání člověka, po kterém intenzivně toužíme, se může stát, že se snadno uchýlíme ke lžím nebo polopravdám. Mějte na paměti, že v mnoha případech je možné si pravdu ověřit nebo vyjde v budoucnu najevo. Přistoupí-li druhý na diskuzi, nepředvádějte monolog. Poslouchejte druhou stranu, abyste si ujasnili, co je pro ni podstatné. Kromě nátlaku se vyvarujte nečistých her. Sice se říká, že zoufalá situace si žádá zoufalé činy, ale člověk se nemůže na své zoufalství vymlouvat. Jsme plně zodpovědní za naše pocity a činy. Když si tuto skutečnost uvědomíme, dojde nám, že druzí lidé nejsou pravou příčinou našich problémů. Než vyvíjet nesmyslný nátlak, je lepší zaměřit svou pozornost jinam. Třeba sám na sebe.

Mluvte o svých pocitech

Zvětšit

Sdílejte svoje pocity s nejbližšími

Když své pocity neprojevíte, projeví se samy. Čas od času je svět báječný, jenže někdy je i tragický. Nemáme dovoleno mít jen pozitivní myšlenky. Jenomže podle prezentace mnoha lidí na sociálních sítích to tak občas vypadá. Všichni jsou šťastní, spokojení, zamilování. Ze všech stran se na nás valí, jak je důležité pozitivní myšlení a mít úsměv na tváři, i když se nám chce ve skutečnosti brečet. Nenechte se zmanipulovat tou snůškou lží na internetu, nebojte se projevit své emoce bez ohledu na pohlaví nebo to, jak vás ostatní vnímají. Můžete být vnitřně silní, ale to neznamená, že musíte dusit své pocity v sobě. Tím ale nechci říct, že máte zaplavit svůj instagramový účet srdceryvnými příspěvky. Nechte virtuální svět virtuálním světem. Soustřeďte se na skutečný svět a lidi v něm. Nemějte strach mluvit o svých starostech a problémech. Život a vztahy mezi lidmi jsou chaotické, komplikované, plné náhod. Snažíme se mít svůj život pod kontrolou, ale ve skutečnosti ho máme pod kontrolou jen z velmi malé části. Tak proč se tolik snažíme potlačovat, co skutečně cítíme?

Nespoléhejte se na čas

Říká se, že čas léčí rány, které nemůže vyléčit rozum (Seneca). I když by se hodilo, aby byl závěr článku pozitivní, nebudu vám lhát. Ostatně vy sami dobře víte, které rány čas dokáže zahojit a které přetrvávají bez ohledu na uplynulý čas. Pokud jsou rány na lidské psychice hluboké, čas je dokáže pouze roznítit. Nasměrovává je jiným směrem, ale nedokáže je vyléčit. Díky času a také rozumu si můžeme ochránit duševní zdraví, rány zakryjí jizvy a bolest bude ustupovat, ale nikdy zcela nezmizí. Rány v srdci jsou na člověku po celý život znatelné, přesto to neznamená, že budete celý život nešťastní. I když to tak v danou chvíli nevypadá, dříve nebo později potkáte jiné zajímavé lidi, kteří zaplní prázdné místo ve vašem životě a budete se s nimi cítit (zase) šťastní.