Cizí jazyky na školách

Jo jo. Oni pravděpodobně ti ředitelé vědí, jak to se základním školstvím opravdu vypadá a ta fakta, která naprosto přesně zmiňuješ, znají.

Neboj, dějepis nemyslím, myslím tím například chemii nebo matiku. A hodinové dotace si studovat nepotřebuji, není to tak dávno co jsem na ZŠ chodila a můj bratr tam stále chodí. A můžu říct, že přinejmenším poslední dva roky se v matice učily věci, které já nikdy používat nebudu a byla bych vděčná, kdybych se místo toho mohla učit další cizí jazyk, který by se mi určitě hodil. Samozřejmě tím nemyslím nahradit úplně matiku jazyky

Tak minimálně k té matice... Myslím si, že velmi brzy se začnou hodiny matematiky využívat například i k tomu, aby se děti začaly učit také finanční gramotnosti, jak odolávat různým nevýhodným úvěrům, jak se umět orientovat v úrocích apod. Pokud bude zaměřená víc do praxe, má bezesporu svoje místo.

Nikdy neříkej nikdy, znáš to

Mám pocit, že na základní školství se kladou větší nároky, než by bylo vhodné. Spousta rodičů předpokládá, že dítě ve 14 letech bude plynně hovořit nejlépe dvěma cizími jazyky, což je po absolvování dnešní ZŠ zatím pouze utopie. Existují víceletá gymnázia, která budou určitě na studijní typy klást větší nároky a ta nabídka sama o sobě bude větší.
Jsem pro nabídku druhého jazyka na ZŠ ve formě nepovinného předmětu na druhém stupni, většina škol už k tomu konečně přistoupila.

No, zaměřit matiku víc do praxe by byl asi dobrý nápad
Schválně jsem se podívala do svého sešitu z matiky z 9. třídy. A ne, myslím že opravdu nikdy nebudu používat negaci složeného výroku, dělení mnohočlenů, nebo že bych si určovala tangens
Prostě mi přijde, že jazyky jsou mnohem užitečnější, zvlášť dnes.

Já jsem pro jazyky... Odmala dělám angličtinu, 4 roky jsem na ZŠ dělala němčinu, 3 roky mám na střední italštinu a teď poslední rok na střední budu začínat aspoň základy ruštiny. myslím, že jazyky jsou hrozně důležitý. Ale je pravda, že někoho je zbytečný to učit (pokud je zaměřenej na matiku,fyziku, chemii nebo bůhvíco, ale stejně tak je pro mě matika, chemie, fyzika atd. úplně zbytečná), protože se tím zabývat nebude (na druhou stranu...jazyk se ti nikdy neztratí, žejo...). Takže to vidím tak, že minimálně 2 jazyky (aspoň základy) by měli mít všichni, a kdo by chtěl něco navíc, tak by to ve škole mohl mít nepovinný (nebo teda chodit do jazykových tříd apod.)
A mimochodem- než u nás dospěje např. matika do bodu, kdy se tam bude probírat něco, co v životě opravdu někdo využije (úvěry, gramotnost...), tak to tady už dávno nikdo z nás nebude (a nemyslím to nijak zle, jen to u nás funguje jako otrava pro většinu studentů)

Ale třeba ti, kteří po ZŠ půjdou na matematicky zaměřenou školu nebo na gympl, ti to potřebovat budou... Myslím, že málokdo na ZŠ má přesnou a neměnnou představu o tom, co by chtěl v životě dělat. Přijde mi, že základka by měla žákům ukázat všechny možnosti, včetně nudný chemie, trapný matiky a tak. Teď s odstupem nemyslím, že by po nás na ZŠ chtěli nějak neúnosně mnoho zbytečností.

Tak to buď v klidu, protože ani ty zmiňované jazyky na ZŠ nebude mít kdo učit.

Reaguji na BlackCoffee:
myslela jsem i SŠ... a myslím, že jazykářů je dost pořád (aspoň teda tam, kde se hraje víc na jazyky než to ostatní)

Reaguji na martinka8:
Tak téma je o ZŠ, proto je ten komentář ok, myslím.
To, že právě SŠ by měly ty nabídky rozšiřovat a prohlubovat, je jasná věc.

Jak pro koho, já pracuju v český firmě, mluvím tam s českýma klientama a moc necestuju (a když už, tak si vystačím s angličtinou - umím i německy, ale s němčinou se v zahraničí moc nesetkám). Počítače apod. jsou v angličtině, takže mi to stačí. Mám pocit, že se vliv jazyků až moc přeceňuje. K čemu je mi vědět, jak se řekne šnek a žížala španělsky, francouzsky a portugalsky?

A navíc nechápu, že se teď rozvíjí jazyky typu japonština apod. Pokud se tomu člověk nechce věnovat na vrcholové úrovni a tlumočit, pak mi to přijde vcelku zbytečné...snad jen pro radost a zajímavost.

Navíc jsou jazykovky a spousta jiných možností, jak se jazyky učit. Zdá se mi, že se na děti kladou vysoké nároky. A angličtina ve školce apod. mi přijde úplně zbytečná, když děti ani nepíšou, nečtou apod. Naučí se tak 10 slovíček, ale myslím, že je jim to celkem k ničemu, protože ty se potom v pozdějším věku naučí během 20 minut. Spíš bych jim nechala dětství a jejich dětský svět a starosti.

S tím souhlasím, jde to nějak rychleji... ale zase se dost zapomíná (třeba kolem maturity jsou byla našprtaná hodně a teď několik let poté si nepamatuju skoro nic ).

Právě že hodně lidí z mé základky už by se teď nedomluvilo ani tou angličtinou (Ježiš, teď to uplně vypadá, že jsem chodila na nějakou základku pro pit.omce).

Bezpochyby jsi hodně jazykově nadaná, bohužel to tak nemá každý... Tu italštinu ti závidím, já s ní budu teď začínat - v dospělosti a v placeném kurzu.

Mám známou ředitelku ZŠ na vesnici a bohužel má dost problémy se sháněním jazykářů, ne každý schopný jazykář chce učit a ne každý chce učit na vesnici, dojíždět...

Základka by měla být co se předmětů týče, taková směska. Nechápu proč teď na obchodní škole nám dali povinně fyziku, chemii a biologii. Místo toho aby posílili třeba finanční matiku nebo ekonomiku ... Tu ANJ mám už dlouho, a na to, že se jí učim 8 let, plynně mluvit neumim. Z první třídy si možná pamatuju 10 slovíček ale většinu gramatiky jsem se naučila na střední.

Myslím, že základka by měla poskytnout hlavně určitý rozhled, měla by dítě s jazykem seznámit tak, aby bylo schopné reagovat v běžných situacích, nějakým způsobem se slušně domluvit, i s chybami. Dítěti by se jazyk neměl znechutit. Optimálně by se měl klást důraz hlavně na slovní zásobu, kterou by bylo vhodné s přibývajícími roky stále prohlubovat, cvičit v rámci konverzace různé situace, ve kterých se může dítě ocitnout. Na co bude třináctileté holce znalost souslednosti časové (ano, ve srovnávacích testech se běžně tento jev objevuje), když se neumí zeptat, kam si může dojít na záchod, že...
Na pilování gramatiky už by měla být SŠ.

Na jedné základní škole v Leeds, kde jsem nějakou dobu pobývala, měly děti už na first key dost celoročních projektů o jazycích. Například každý měsíc se seznámily s jedním zpravidla evropským jazykem. Naučily se základní pozdravy, poprosit, poděkovat, napočítat atd. Během roku tak získaly povědomí o téměř všech světových jazycích. Cílem nebylo naučit je plynně mluvit, ale vzbudit v nich zájem, prohloubit přirozeně jazykové cítění atd.
Samozřejmě srovnávám neporovnatelné, neumím si představit, kdo by tady dobrovolně tohle učil. Jen se snažím říct, že toto je dle mého názoru to, co by mělo základní vzdělání v rámci jazyků dětem nabídnout.

Jojo, s tím souhlasím....jen mi občas přijde, že se občas učí krkolomné fráze, které by nikdy Angličan (Němec) nepoužil. Občas to bývají učebnicové věty, které se ale v praxi nepoužívají. Občas i hraní nějakých scének mi přišlo trochu mimo, protože bych je asi v reálném životě také nezažila.
Řekla bych, že ne každý umí úplně vystihnout, co v jazyku je důležité... A to jsem zažila jazykových hodin už spoustu (na ZŠ, SŠ, VŠ a i jsem chodila do jazykovky). Všude to bylo vesměs stejné a podle mě ne úplně vhodné pojetí jazyka.

Pak když jsem učila sama, tak jsem se zaměřila na to, aby mi studenti hlavně povídali. A to byl vždycky kámen úrazu. Když jsem jim dala gramatické cvičení, tak tam naházeli výborně všemožné časy/předložky/slovíčka.... když jsem se jich zeptala, co jste dělali o víkendu, tak nebyli schopni dát dohromady větu. A to je podle mě ten největší problém v učení jazyků, že se dávají samá cvičení a nemluví se. Fakt mě to překvapilo, jaký to byl u studentů problém. Takže jsem je vedla hlavně k povídání.

Jinak ale souhlasím se vším, co jsi napsala.