Zvracení, kašlání, natahování, únava, slabost

rada zní neřešit tady a trvat si na dalších vyšetřeních..

Okamžitě bych vyhledala lékařskou pomoc! A když tě někdo odbude, tak neváhej a běž dál, dožaduj se nějakých vyšetření a hlavně to nevzávej dokud ti někdo doopravdy neřekne, co ti vlastně je a nezačne tě léčit. Podle popisu to není žádná sranda! Držím palce ať to je jen nějaká prkotina a ne nic horšího.

Ahojky, já jsem měla podobné stavy když mi onemocněla máma rakovinou, táta od nás odešel a rozešla se s přítelem. Skoro rok jsem měla naprosto stejné příznaky jako ty (kromě těch bulek) a doktoři nevěděli, co se mnou. Nakonec mi pomohl psycholog, psychiatr a kineziologie. Byla jsem v takovém stresu, že se mi zbláznilo tělo, začla jsem mít srdeční tachykardii, tetanii, žaludeční vředy, dráždivý tračník, hubla šíleným způsobem. Naštěstí už to je za mnou, ale bylo to všechno psychického rázu.

Reaguji na KristynaK: Reaguji na Bugsbunny:
JJ máte pravdu budu bojovat dál s těmi lékaři

Reaguji na ivovyto:
To je mi velmi líto ivovyto. Já nevím proč ale mám taky stresy a myslím že psychika je na nic, ale vůbec nevím proč. Našla jsem si ten dráždivý trakčník a podívala jsem se na přiznaky jsou tam křeče v briše, hlen ve stolici a nadýmání, tohle mám taky.

Reaguji na tequilka:
To nemusí, už je to víceméně za mnou, ale je pravda, že když přijdou nervy, tak se mi to v malé míře vrací - nedokážu pozřít jídlo, pořád mě natahuje, mám křeče v břiše a to hlavně poránu, když se probudím, začátky dne jsou pro mě nejhorší. Pro někoho zase večery.
Každopádně určitě bych doporučila ještě donutit obvodního, aby tě někam poslal na podrobné vyšetření a pokud nic, tak začít řešit tu psychiku. Já jsem třeba už nevěděla, co s tím dělat, tak jsem zkusila tu kineziologii (řeší příčiny problémů, ne následky jako medicína) a dost mi to pomohlo.

Reaguji na ivovyto:
Byla jsem za obvodním 2 krát s tím že mám tyto problémy, nenašli mi nic, jen mi řekl že jsem ve stresu a měla bych se uklidnit, taky držet nějakou tu dietu. Dál mi jen antibiotika. Podruhé mi taky nic nenašli a dal prášky. Možná že se měli podívat i přes konečník a ne jen horem. Třeba nemám nic v žaludku ale ve střevech. Je mi blbé jít za ním a zase mu říkat že mám stálé tyto problémy a nevím jak dál. On mě zase pošle na hadičku a pořád dokola. Chtěla bych vědět jaká nemoc si mě chytla. Kdyby zjistili že mám třeba ten tračník, ta by mi přímo na to dali lék a nemusela bych zatím řešit psychiatra.No tak já tam ještě zkusím za ním zajít.

Reaguji na tequilka:
Na ten dráždivý tračník ti možná dá Prosulpin a Eliceu, Elicea je antidepresivum a Prosulpin by ti měl uklidnit to zažívání, ale taky je to na bázi antidepresiv. Dráždivý tračník je totiž psychosomatického původu, proto je potřeba zase řešit psychiku, v žaludku a střevech žádná příčina tohoto problému není.

Reaguji na ivovyto:
Takže za ten tračník může psychika, jo? ale tak dá se to zmírnit těmi antidepresiva.
Jinak si doktor myslel že mám rakovinu žaludku podle těch příznaku, ale vyšlo negativní. Takže rakovinu můžu snad vyloučit. Doufám že to bude nějaka maličkost která se dá rychle vyléčit.

Reaguji na tequilka:
JJ psychika a měla by pomoci nějaká slabší antidepresiva kvůli kterým nemusíš k psychiatrovi, ale mohl by ti je napsat i ten obvodní lékař. I když podle příznaků bych si k tomu psychiatrovi nechala napsat doporučení, nemyslím, že by se to vyřešilo jednou tabletkou. Asi ti po ní bude lépe, ale jakmile vysadíš, tak to bude nanovo, takže to chce problém řešit a nejen ho potlačit.

Reaguji na ivovyto: Ale nevím jestli zrovna cizímu člověku bych se měla vypovídat co mě trápí, vůbec nemám představu jak on mě z těch stresů a depresí vysvobodí, vylečí a celkově pomůže....a kdybych tam nakonec šla , platila bych něco?

Reaguji na tequilka:
Je pravda, že je třeba s tím lékařem vybudovat nějaký vztah. Pokud ti obvodní napíše doporučení, tak nebudeš platit nic, pokud daný psychiatr má smlouvu s tvojí pojišťovnou.

Taky jsem něco podobného zažila, rok na nemocenské, od Mudr k Mudr, vyšetření jedno za druhým...kolikkrát jsem se nehla z ordinace, zoufalá ať mi už konečně pomůžou, že už nemůžu, ale nevěděli co se mnou. Pomohla až antidepresiva...tak asi na té psychice opravdu něco bude. A mě už bylo úplně jedno kam mě posílají, hlavně ať už na něco přijdou..tak moje rada snad- nenechat se odbýt...taky jsem si připadala jako blázen a hypochondr...ale bylo mi to fuk...

Reaguji na tequilka:
Děvče drahé, to vypadá na chlamydie.
To je pěkný svinstvo.
http://www.kafe.cz/chci-byt-zdrava/nemoci-tela/neb ezpecna-chlamydie-mozna-ji-mate-i-vy-109.aspx