Ahoj holky,
Asi před dvěma měsíci jsme se částečně rozešli s přítelem po tříletém vztahu. Náš rozchod není zcela dořešený, ale o to mi nejde. Ted je z něj úplně jiná osoba, občas mi příjde jak psychicky nemocný. Nejsem jediná, která si to myslí a mám o něj opravdu strach. Strašně se nechá ovlivnovat lidmi kolem sebe, ale to on už si nechce nechat říct, pak jsem za špatnou já. Nevím jestli jsem praštěná, ale po tom všem mu chci pomoct, nechci aby se z výjimečnýho kluka, kterej miloval život, stal blb, který vidí jen peníze, práci a nevidí ty hezký věci. Jak pomoct takovýmu člověku, aby se vrátil zpět na zem a byl zas svůj? Psát a volat už mu nechci, nechci mu lízt do z...u, ale na druhou stranu mu chci pomoct. Fakt mi na něm záleží. Máte někdo nějakou radu?
Děkuji všem
Cituji Britneyyy: Nevím jestli jsem praštěná, ale po tom všem mu chci pomoct, nechci aby se z výjimečnýho kluka, kterej miloval život, stal blb, který vidí jen peníze, práci a svý ne zrovna ideální kamarády.
Nevím teda jestli si praštěná , ale je to jeho volba, je přece dospělej, asi přehodnotil a má jiný priority..myslím, že tady mu "nepomůžeš"..
Reaguji na Britneyyy: I kdybys mu pomoct chtěla, tak stejně budeš ta nejhorší ty. Nech ho být, at si dělá co chce. Je už dospělý a stejně si bude dělat všechno tak, jak on uzná za vhodné. Věřím, že tě to určitě štve a trápí, ale pomoci mu nemůžeš. Třeba, až doplatí na své změněné chování, tak ti jednou řekne, že jsi měla pravdu...
jsem zrovna ve stejne situaci, jenže mi se definitovne rozesli... každopádně z kluka co miloval zivot se vsim vsudy, do vseho sel po hlave a nenechal si jedinou prilezitost se videt a zaparit se svymi kamarády, je ted naprosta troska, sedi doma na zadku, na kazdou akci kam ho zvou ma omluvu ze nema penize, a vsichni vime ze o tom to neni. (jen pro po, rozesel se on se mnou ne ja snim aby z toho mohl byt zdrceny)...
nikdo z kamaradu ho nechape a dokonce mi volaji jeho kamaradi co se snim deje... taky mi na nem zalezi, ale vim ze v tomhle mu nepomuzu... take radim smir se stim, treba ma jen spatny obdobi, treba taky ne, ale ty mu v tom nepomuzes, musi on sam...
Asi mi nezbyde nic jinýho než nechat to být. Snad mu dojde samotnýmu, že ten skvělej kluk se ztrácí. Škoda, protože tak skvělých lidí jako byl on je málo a možná bude zas o jednoho méně.
Reaguji na Britneyyy: Víš, taky jsem si myslela, jak byl můj bývalý přítel úžasný člověk. Přišel rozchod a on se změnil tak, že mi najednou připadal cizí. V podstatě jsem ho přestala znát. Měl jiné chování, názory a nedělal, to co dřív dělával. Člověka neodhadneš a třeba teprve ted našel sám sebe...i když v negativním slova smyslu
Reaguji na maikkynna: Pořád věřím, že je to skrat i když máš možná pravdu. Ale přece nemohl tři roky hrát jak je skvělej, já nevím, jeho chování mi je jednou velkou záhadou.
Reaguji na Britneyyy: tak to je teda fakt úžasnej, když se tě chce zbavit
na pauzy nevěřím, když je všechno OK tak se prostě nepauzuje . . . popojeď dál a ho nech žít jak se mu líbí
Reaguji na kivus: právěže zbavit se mě nedokáže, ale to je jedno o našich problémech se tu bavit nechci. Šlo mi hlavně o to, jestli má cenu mu pomáhat. Ted vidím, že většina si myslí, že ne a to jsem potřebovala slyšet.
Před několika měsící jsem se také rozešla s přítelem - v dobrém. Strašně stál o to, abychom zůstali kamarádi, co si dokážou zajít na kafe a pokecat... Jenže ten člověk se tak změnil, že ho nepoznávám, nemáme žádné společné téma (a to jsme spolu dokázali hodiny debatovat o čemkoli!) a popravdě - ani nemám chuť se s "jeho novým já" bavit nebo ho vůbec někde potkat.Je mi to docela líto, protože to byl fajn kluk... ale je to jeho život.
Tobě radím, aby jsi ho nechala být. Nijak mu nepomůžeš a případnou "pomoc" si on může vyložit úplně jinak...
btw. co se týče pauzování... většinou pauza=rozchod. Možná by nebylo od věci na něj udeřit, jak to s váma vidí. 2 měsíce jsou docela dost na to, aby zjistil co chce. Ty se zbytečně trápíš a on se ke konečnému verdiktu nijak nemá...
Reaguji na Vev: no ono je to mezi náma tak složitý, že bych musela zakládat novou diskuzi, ale o tom se opravdu bavit nechci. Uvidíme, co čas přinese Každopádně díky za názor, jestli si s přítelem byla dlouho, tak musíš být silná, podle toho co píšeš.
Reaguji na Britneyyy:
Byla jsem s ním v takovém složitém vztahu cca 4 roky. Svým chováním se mi docela zprotivil, takže na to ani silná být nepotřebuji. Aspoň vidím, že rozchod byl správná volba
Jinak přeju hodně štěstí a nervů! Nějak to dopadne
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.