Život ve Francii

Já jsem bývala taky těžký frankofil, francouzštinu jsem si dokonce vybrala jako obor na vejšce. Ve Francii jsem strávila dohromady rok a půl- rok jako au-pair, půl roku na studijní stáži. Musím říct, že pobyt tam mě docela vyléčil . I když jsem si tam našla několik hodně dobrých kamarádů a můj současný přítel je Francouz, tak musím říct, že většina frantíků je rozmazlených a někteří navíc ještě arogantní.
Naši zemi vidí jako úplně zanedbanou- včetně obyvatel- přítelova sestřenice dokonce jednou prohlásila, že Češi o sebe nepečují a přeci nechodí ani ke kadeřnici- nevím, kde na to přišla, v životě za hranicema Francie nebyla . Celkově se do Francie hrozně ráda vracím, ale když tam jsem delší dobu a mezi samýma Francouzema, tak toho mám fakt plný zuby a nechtěla bych tam žít ani za nic. Je ale pravda, že styl mají dobrý a země je to příjemná..

Lisa taky hodně jezdím do Turecka, projeli jsme si ho skrz naskrz a stejně jsme toho ještě tolik neviděli moc se mi tam líbí, ale neříkala jsem, že bych tam chtěla žít.. možná na důchod k moři někam do tepla jelikož cestuju vždy v doprovodu muže a dětí, tak si na mě nikdo nic nedovolil..ale pro mě bezkonkurenčně co se týče přírody, památek, atmosféry je pro mě nej Turecko..

Chudobka: Ale vždyť to je pravda....přijde mi, že ses nikdy neprojela pražskou tramvají. Ženské s umaštěnými vlasy, všechny narvané jen do džínsů, jakoby neexistoval jiný oděv...důchodci v otrhaných hadrech, blondýny s pěticentimetrovými odrosty..jsme chudší země a logicky zanedbanější než Francie...

Rosamunda: Jo, to máme společné Také to tam mám ráda (jen teda ne na ten život)

Naprostý souhlas ohledně arogance místní ve FR, dost mi to i kazilo dovolenou, protože předtím jsem byla zvyklá jen na jižní národy, hlavě Espaňa a Italy, Řecko.... to je něco naprosto jiného. Oni jsou vždy tak ochotní vám pomoci, i když nemluvíte jejich jazykem a oni třeba nemluví AJ, stalo se nám, že nás jeden pán na místo co jsme hledali osobně odvedl... to ve Francii nehrozí. Ale co se týká jídla a pití a sýrů tak mají za jedna

Tak to musím nesouhlasit, my jsme s kámoškou poprvé jely z Nice z přístavu a shodou okolností tam byly dva trajekty a my jsme tam zmateně pobíhaly, ptz ani jedna z nás neovládala dokonale jazyk a nevěděly jsme který je ten náš - a jeden francouz k nám sám přišel, vzal si papír s údajema, co jsme měly v ruce a poradil, která je ta naše .. takže to bylo fajn

Ale to přece to, co dělá Francii Francií! To, že si Francouzi chrání a zachovávají to francouzské, včetně jazyka. Nepřístupní jsou, ale jen k cizincům, mezi sebou jsem velmi družní a přátelští. A ani se jim nedivím, vždyť to je země, která měla po staletí co dělat, aby neztratila svou národní identitu, protože jejich styky s celým světem, import kultury do FR byl obrovský! Kdyby se otevřeli, byli přátelští, tak by pro nás ztratili nádech exotiky, to, proč je obdivujeme.
A arabské a černošské čtvrti? Jsou nádherné! Barevné, živoucí, plné lidí, vůní, zvuků, tepla! Vždyť ta kosmopolitnost je to, co dává inspiraci francouzským návrhářům a architektům, a to už po staletí, ne jen dnes! K nám, do naší oplocené zemičky, nikdy žádná inspirace zvenčí nepřišla a podle toho to tady též vypadá, v kultuře, v gastronomii, v technice a technologiích, ve vzdělání...
No a k tomu, že nás neznají: nechci sahat do svědomí vaší namyšlené aroganci, ale která z vás by hned při zastavení na ulici dokázala jen VYJMENOVAT země bývalé Jugoslávie, jejich státní zřízení, náboženství, měnu a hlavní město? A to je novější, a kvůli válce mnohem výraznější a známější, historie, než ta česká. A máme k nim mnohem blíž, než Francouzi k nám, pro Francii jsme byli za ostnatým plotem.

no po pár dnech myslím, že ve Francii vystřízliví každý
francouzština je krásná a francouzská kultura je fenomenální, ale ten každodenní život ve Francii není žádná hitparáda
pro větší města je typická vysoká kriminalita (Paříž je už opravdu extrém), pro českou holku, která je zvyklá jít kam se jí zachce a sama je to dost velký nezvyk a je to hodně nepříjemné
navíc o práci ve Francii asi nezavadíš, nezavadí o ni totiž i dost velká část Francouzů
jak už tady bylo zmiňováno, Francouzi jsou silně arogantní a velcí rasisti, takže česká holka pro ně bude doživotně lůza z východu a tak se k ní taky budou chovat

takže nemějte o Francii romantické iluze!

Tak taky něčím přispěju při pročítání tohoto tématu. Ve Francii jsem strávila víc jak rok.. a každopádně se tam hodlám vrátit... Život ve Francii se dle mého úplně liší od toho našeho.. pro mě je tam život takový spomalený.. nikam se nespěchá.. a taky s ničím... šéf má klidně čas dva týdny na to aby vám dal výplatu i když za ním skoro každý den chodíte. Jinak krajina je nádherná.. byla jsem na Korsice, v Alpách... a půl roku na Martiniku, jelikož jsem tam měla přítele... do Francie jsem jezdila i na dovolenou. A jak jsem již řekla, měla jsem tam přítele a byl to francouz. Stejně jak psala už Mufiska, byl z karibiku a tam jsou samozřejmě jiní než na kontinentě třeba v Paříži. Práci si tam najít.. no pokud je člověku jedno co bude dělat a je ochoten makat, práci si dle mého najde.. ale musí si uvědomit, že na to jeho místo čeká sto dalších.. takže pro zaměstnavatele není problém dotyčného hned vyhodit a za hodinu tam má dalšího. Jinak je francie opravdu úžasná... má své kouzlo... a co se mi líbí hlavně na modě... můžete si jít v čem chcete... každému to je jedno... nikdo vás nekritizuje za odvážnější modely... například v česku vyjít na ulici opravdu oblečen podle modních trendů, tak se za vámi každý druhý na ulici otočí a pomluví vás...takže toto taky na francii miluji

To je dosť výstižné. Ja som tu napr. nešla s žiadnymi predsudkami ani očakávaniami, ale s cieľom naučiť sa predovšetkým jazyk, no po niekoľkých dňoch som voči francúzom (ani za svet ich nenapíšem s F) dostala takú averziu, že doteraz sa musím premáhať aby som s nimi vôbec komunikovala.. Nie je to prvá zahraničná krajina v ktorej žijem a doteraz som si myslela, že Slováci sú najhorší, ale zo žabožrútov je mi zakaždým, keď potrebujem niečo vybaviť - banka, mobilný operátor, niekedy aj učitelia v škole - vyslovene do plaču. Všetko je problém, nič sa nedá, ich myslenie je maximálne obmedzené.. Jedna Slovenka niekde v obchode chcela platiť Maestro kartou..samozrejme pani predavačka z toho bola úplne mimo a požadovala Carte bleu, pretože ona ešte také niečo nevidela a nevie čo s tým má robiť.. Alebo hľadám tu prvý deň na ulici širokej asi 10m a dlhej asi 300m číslo domu, v ktorom býva kamarát.. zbadám pred sebou hotel, vojdem dnu, pekne sa pozdravím a spýtam sa ich kde je na tejto ulici č. XY. 5 ľudí na recepcii sa na mňa dementne usmieva a tvrdí, že nemajú šajnu. Vyjdem z hotela a zístím, že to číslo domu je hneď oproti hotelu..
Za celý život som sa nestretla s takým množstvom neochoty ako tu za 2 mesiace. A čo sa týka tej ich národnej hrdosti - nie sú až taký neoblomní ako sa tvária, akonáhle si na Azúrovom pobreží uvedomili, že Ruskí turisti sú predsa len iná káva, hneď začali písať jedálne lístky aj v azbuke a dokonca sú schopní sa aj k angličtine a ruštine uchýliť. I keď francúzi rozprávajúci po anglicky je už iná téma..
Čo sa týka žien - som veľmi prekvapená že toto je krajina kde je tak sústredený kozmetický a módny priemysel..Zatiaľ som tu videla DVE pekné ženy, obe boli tmavšej pleti..95% žien je tu až nepríjemne prirodzených - nenamaľované (keď už tak katastrofálne), vlasy neupravené.. Nevravím že idol ženskej krásy je barbie ale všetky na mňa pôsobia ako najšedivejšie myši..Nehovoriac o tom, že Češky a Slovenky sú fakt najkrajšie!
A k chlapom sa ani nevyjadrujem, sú dosť otravní (nie, nemyslím si o sebe že som megan fox, a nemám ani jej tvár ani postavu) ešte aj keď si pripadám ako maximálna haraburda. Ale vraj to je kvôli tomu, že som na juhu, vraj sú severnejšie úplne iní.

Ahoj,
chystám se Francii navštívit v červnu. A chtěla bych se zeptat, na kolik tak vyjde běžný den ve Francii? Přibližně - nějaké to jídlo, pití plus třeba láhev nějakého vína. Ubytování nepočítám, i když kdyby měl někdo zkušenosti s ubytováním v levnějších penzionech, někde mimo hlavní centra (chystáme se totiž Francií cestovat, po místních vesničkách a po pobřeží a tak), tak budu ráda za jakékoliv info Děkuji

Francii miluju, ale moje nejhorší zkušenost byla ještě na škole, kdy jsme byly v rámci zájezdu po Bretani ubytováni ve formulích, jelikož šlo pouze o přespání. A v jedné z nich vedoucí velmi nelibě upozornil naší učitelku, abychom přišly na snídani až dýl, že je nepřípustné aby české děti snídaly s francouzi. Prostě se choval jako by šéfoval v Ritzu i když tam by toto dovolit nemohli, alspon myslím. Navíc to byl černoch ( nic proti černochům) takže jeho chování bylo překvapující o to víc, i když se narodil ve Francii a třeba už i jeho rodiče, tak ,, čistej francouz´´ když to řeknu špatně, také nebyl.

Francii upřímně nesnáším 3 roky života střídavě Paříž a Cannes/Nice. Člověk si připadá jak někde v Indii... špína, ******, v restauracích nepřijemná obsluha nemluvící anglicky ani slovo, neochota lidí, omezenci... po roce mi bylo už mdlo jen jsem vlezla do metra a tak jsem jezdila taxikama - stejná zloději jak v Praze.Procestovala jsem hodně ale Paříž rozhodně jedno z nejošklivějších měst za mě... žádného zvláštního šarmu jsem si nevšimla, jen mrňavých nepěkných lidí , pěkný francouz je dle mého trochu sciensfiction ale jeďte se přesvědčit na vlastní kůži

No tak můj přítel je taky francouz ještě k tomu z Paříže. On sám je úplně jinej než zbytek francouzů ale taky mě občas štve. Všechno co je francouzský je dobrý a všechno co je dobrý je automaticky francouzský. A Francie je tak velká že to co je za hranicema to už prostě neexistuje!
Já se mám příští měsíc stěhovat do Paříže v Paříži jsou všichni načančaný a všechno je krásný. Když jedete někam na venkov vypadá to tam stejně jako u nás někdy i hůř ale lidi jsou tam mnohem přátelštější sice opravdu neumí anglicky ale jsou opravdu hodný a dají člověku první poslední. Jo taky mám špatný zkušenosti z Francouzema hlavně na letišti - to by byl dlouhej příběh ale musim říct že jsem z nich byla tak vydeptaná že jsem brečela a oni se mi ještě smáli se založenýma rukama (zaměstnanci air france) Jak je zvykem ve velkých městech se nikdo o druhý nezajímá. A v Paříži pokud Vás někdo přepadne a bude do Vás kopat tak lidi budou dělat že nic nevidí a ještě Vás přejdou (přítelovi se to stalo)
Zase na druhou stranu co se týká mýho přítele on má Prahu rád poslouchá Kryštofy a Lucii kouká na stream i když tomu nerozumí a miluje krtečka protože tomu rozumí zajímá ho všechno co je český sice nemá rád bramborovou polívku ale chlebíčků sní klidně dvacet. Učí se poctivě česky a občas mi říká že je hrdej na Čechy. Sám mluví anglicky líp než polovina našich učitelů a to bez přízvuku. Jeho nejlepší kamarád mluví anglicky a německy a jeho přítelkyně je z Budapeště a učí se maďarsky. A když byste tyhle dva viděli na ulici neřekli byste že jsou Francouzové.
Francouzsky jsou jiný než Češky svoje 8 mesíční miminka strčí paní který zaplatí a oni si s klidnym srdcem odejdou do práce. Jsou mnohem emancipovanější a jsou to feministky ne všechny samozřejmě. U nás je normální že se chlap stará o rodinu. Nikdy jsem nemusela prosit svýho bývalýho přítele o nic.(Čech) Vždycky jsme měli všechno dohromady. Když jsem potřebovala něco zaplatit řekla jsem mu že to musim zaplatit a ne se ho zeptat jestli mi ty peníze dá. Kamarádka žije v Paříži a má stejný problém. Oni si všechno škudlí a jediný co doopravdy spolu mají a co je spojuje jsou jenom ty děti. Takhle to v Paříži chodí. Nevim jestli je to v jiných městech jiný.
Potkala jsem spoustu normálních a příjemných lidí - byli mixlí i můj přítel je poloviční větnamec.
Co se týká jejich angličtiny - anglicky umí jen se bojí že budou dělat chyby a proto radši nemluví. Budou Vás tu obsluhovat a vy na ně budete mluvit anglicky oni odpovídat francouzsky a pak když odejdou lidi z restaurace tak taky začnou mluvit aj
A to že jsem z "východu" to je mi nějak fuk jenom blbec může takhle rozdělovat lidi.

Já bych tam asi bydlet nechtěla...možná maximálně tak měsíc jako dovolenou...ale jinak..ne e

Ve Francii budu nadcházejících 5 měsíců, tak jsem sama zvědavá, jaký dojem na mě udělá. Budu bydlet v menším poměrně studentském městě, tak doufám, že mladí lidi budou příjemní. Poznala jsem nějaké Francouze, kteří byli v ČR na studijním pobytu a jim se v tady velice líbilo. Povahově byli zpočátku uzavřenější, ale postupem času mezi sebe nechali proniknout i další lidi. Tak sem potom napíšu, jaké mám zkušenosti