Život ve Francii

Milou Maisonneuve
Tak jedině nabalit nějakého pěkného Francouze, ale nevím, ty co jsem viděla, tak nic moc. Ale jo, máš pravdu, Francie je skutečně nádherná, krásná. Hrozně se mi tam líbí ty jejich rána, posezení v kavárnách a tak, je tam takový klid.

Jsem na tom úplně stejně Věřím, že mě tam snad časem studium, nebo práce v kombinaci s pilným studiem francouzštiny zavane

Som na tom rovnako Francúzsko milujem. No Francúzi nie sú tak priateľskí ako našinci, pre nich sme všetci ľudia z Východnej Európy a často si myslia, že patríme k Rusku. A tí ktorí už čo to vedia o Česku a Slovensku si myslia , že sme jeden štát ( tento názor ma najviac udivil od študenta politológie). S tým súvisí aj to, že je veľmi ťažké sa dostať do ich ´´komunity´´. A funguje to tak, že akonáhle sa rozídete s francúzom strácate aj okruh priateľov a to ste mohli s ním chodiť aj pár rokov..Jednoducho sú dosť uzavretí. Toto platí najmä pre rodených Francúzov ( v zmysle ktorí mali aj predkov francúzov, teda nie prisťahovalci -magrebčania a pod). Prácu tiež nie je ľahké zohnať a môžete ovládať aj tri svetové jazyky ( na to kašlú) ak neovládate francúzštinu (aspoň na úrovni dalf c1, najlepšie najvyššiu dalf c2 teda, že sa dohovoríte ako ´´rodený Francúz´´, tak lepšie zamestnanie ako prácu v bare prípadne au pair je ťažké nájsť. Zaujímave je, že napr. každý arrondisement (mestká časť, obvod) je v Paríží niečím typický, po čase sa to aj dá naučiť rozlišovať a podľa oblečenia a pod viete odhadnúť kde zhruba doytčná osoba býva. Nechcela som takto negativisticky, iba v zmysle, že vôbec to nie je tak jednoduché ako sa zdá, napriek tomu Francúzsko ( osobitne Pariíž a Lyon) milujem. Moja sesternica sa tam vydala, je tam vyše 10 rokov ( zobrali sa ,ale až teraz) , doteraz si v podstate stále nenašla ako to napísať ´´lepšie ´´zamestnanie, v podstate nie je ani nútená, ale aj po takom čase je tam stále len cudzinkou. Ešte na odľahčenie Francúzi sú podľa mna krásni chlapi je jedno či sa pozriete na 20 ročné ucho,alebo na 50 ročného pána, majú charizmu a štýl. Ak stretnete vo Francúzsku na ulici muža v tričku, alebo v teniskách, tak to buď nie je Francúz, alebo ide z fitka.

Já jsem tam před dvěma lety strávila dva měsíce na stáži .. spoustu věcí, které píše elllla je pravda .. Hlavně o jejich uzavřenosti a o tom co si myslí o nás z ,,Východní Evropy" ..
Za tu dobu jsem ani od jednoho Francouze neslyšela, že by znal ČR jako samostatný stát - vždycky jenom Československo .. ale zase většina se kterou jsem se setkala byly moc milí lidé (bohužel naši zaměstnavatelé pravý opak - pro ně jsme byly holky pro všechno - nemyšleno doslova) a to i úplně neznámí, které jsem potkávala venku na ulici.
Je taky pravda, že celkově jako národ si o sobě hodně myslí a jsou hrdí na to, kde žijí ..

A když už v úplém tričku tak jedině v létě a s pěknou postavou ale zase taky ne všichni ..
I když ten šarm u nich leccos vyváží - to není jako u nás že chlapům stačí pivo a ovladač k televizi (i když i u nás už jsou vyjímky )

lauritkalo
To, áno keď už v nejakom tričku tak v polokošeliach Lacoste, ale aj tie považujú za košele. Francúz by si obliekol tričko v našom ponímaní, možno vtedy keby by si rodená francúzka obliekla oblečenie v inej farbe ako čiernej, hnedej a zemitých odtieňoch, a to sa asi nestane.
Muži sú, ale všeobecne oveľa galantnejší. A ak niektorá žena potrebuje ´´terapiu´´ na zdvihnutie sebavedomia, Francúzsko je na to fakt ideálne. Veľmi rýchlo sa zvyká na komplimenty na každom kroku, na ulici , v metre , hocikde. Keď Vám muž na ulici povie, že ste trés jolie ( veľmi pekná/ krásna)..hneď máte krajší deň.

Francii jsem několikrát navštívila, je to nádherná země a krásní lidé, víno, sýry,hudba ( Edith - miluju ! )...

Ale holky mají pravdu s jejich rysem. Jen jsem postupem času změnila názor - nejprve jsem si myslela, že je to jejich národní hrdost, ale dnes už vím, že je to arogance...

Takže ano líbí se mi, ale k srdci mi nepřirostla, daleko bližší je mi Španělsko - otevřené povahy - upřímné, nic hraného ! Pokud tam začínáte žít - vezmou vás mezi sebe, pomáhají vám...žijí pozdě do noci a dlouho vstávají ... Pokud bych volila šla bych tam

No nevím, já byla párkrát Paříži a nic děsnějšího jsem teda nezažila ... Památky krásné, udržované, to ano, ale jinak ... Takovýho bordelu a odpadků na ulici, to mi dost lezlo na nervy. Elegantní francouzku jsem viděla jen jednu, jinak samý asiatky a obézní černošky. Když někdo vypadal hezky, byl to turista. A jak jsou nabubřelí ..., ani ve Vuittonovi ta pipka nevěděla, kde je Česká republika, ptala jsem mě, zda jsme v Evropě !! Nedalo mi to, optala jsem se jí, co je tedy učí ve škole, když neví, co je 800 km od místa kde jsme, tak čuměla fakt moc chytře a neodpověděla. Na chodníkách kvanta prachu, ve Versailles taky děs, ušmudlaný záchody, stovky kašen a ani jedna nebyla v provozu ... Byla jsem po každé ráda, že jsem doma. Na Ruzyni se dá jíst z podlahy.

Tak jak tu holky vesměs píšete o nevstřícném a arognatním chovàní francouzů, màte pravdu. Jà už 5 let žiji na francouzském ostrově Guadeloupe. Jsem neustàle v kontaktu s francouzi, kteří sem přilétaji na dovolenou, nebo těmi kteří tu žijí. Je velice těžké si získat u francouze přàtelství a i když si myslíte, že už jste to dokàzali, můžete se mýlit, což se mi už mnohokràt potvrdilo. Můj přítel je francouz i když je to karibec, mà francouzskou nàrodnost a výchovu. Jeho rodina je velice přàtelskà a vůbec ne arogantní, od začàtku mě přijali do rodiny jako bych byla vlastní. Tak samozřejmě francouzské ostrovy se asi trochu liší od samotné Francie. Ve většine potkàvam lidi, kteří zbožnují můj česky přízvuk a rozplývají se nad tím, jak mà českà francouzština zní roztomile. Ale setkala jsem se i s takovými, kteří mi okamžite dají velice nehezky najevo, že jsem cizinka a oni jsou někdo, oni jsou totiž FRANCOUZI.Když jsem poznala přítele, tak znal naši zemi jako komunistickou a myslel si jak to tam není zpustošené a kdo ví co. Když jsem ho vzala sebou do česka, byl překvapen, že žijeme normàlně a v dobrých poměrech. Od té doby každému bàsní jak je u nàs kràsně
Asi nejvíce arogantní, namyšlení a falešní jsou francouzští židové, u nich némate vůbec šanci se dostat do jejich komunity. Ale tam taky není o co stàt.
Ve Francii pak existují tzv. chudší čtvrtě neboli bonlieu - kde žijí hl.arabové, muslimové, černoši a dalši přistěhovalecké menšiny.
A i když to tak nevypadà Francie je velice rasistickà země! Francii jsem vždycky milovala ale když vidím tu realitu, už z ni nejsem tak nadšenà. A dala bych přednost třeba Brazílii, kterà je chovàním hodně podobnà našim zvykům.

A ti jsou naprosto hrozní, alespoň podle mě. Otočíte se a černovlasý kudrnáč vám ukradne kabelku - vlastní zkušenost.

Jj, toto už jsem slyšela odevšad.

Ella: A kdo z nás se baví s Vietnamci, pokud neumí česky? A opravdu jsme nějak vstřícní k Ukrajincům nebo jiným přistěhovalcům? Já myslím, že takhle je to všude. A přijde mi, že zrovna narozdíl od Čr nebo Slovenska Francie nikdy neměla takové problémy s neonacisty a jinou pakáží, která tady u nás spolehlivě bují

Lisa
To je samozrejmé, že sa musíme prispôsobiť krajine do ktorej sme prišli, ale ja som písala o tom, že aj keď sa cudzinec rozpráva s Francúzom po francúzsky na pomerne slušnej jazykovej úrovni aj tak bude pre neho stále len cudzincom aj po čase. A v súvislosti s tým sa s nimi ťažko nadväzujú aj priateľstvá. Samozrejme ak je tam človek pár dní na dovolenke, tak to nevie tak porovnať, pretože bežne v obchodoch, múzeách sa dá bezproblémov dohovoriť anglicky a sú aj veľmi úslužní. Človek to pocíti až keď sa zoznamuje a hľadá priateľov. Príklad zo života, boli sme v bare, bolo tam viacero nových ľudí ktorých som nepoznala hovorila som anglicky (pretože som ešte natoľko neovládala francúžštinu, ani doteraz neovládam na perfektnej úrovni) a oni mi odpovedali na moje otázky vo francúzštine. Ja to neodsudzujem, je to mentalita. Tým celým chcem len povedať, že je veľký rozdiel tam ísť na pár dní a je tam niečo celkom iné žiť.

Francie je fajn, ale nic výjimečného a navíc ti lidi...souhlasím se všemi, Francouzi jsou arogantní a povýšení nebyla jsem z nic nadšená .. z Evropanů jsou super Portugalci a Španělé, s těmi se dá skvěle vyjít, Portugalsko je úžasné, nádherná země, navíc je tam čisto (narozdíl třeba od některých míst ve Francii ) ale úplně nejkrásnější země, kde jsem byla, tak Turecko, super!!

Rosamunda: A kde v Turecku? V nějaké té jejich chýši postavené ze starých plechů, plastu a sádrokartonu? Nic proti, ale do Turecka jezdím odmala na prázdniny, je to můj druhý domov...a hory krásné, ale chlapi jsou na světlejší děvčata trošku moc hrr a špíny je tam tedy více než ve Francii..je to takx chudší země...

Ella: Já ti rozumím, ale myslím si, že ne každý Francouz se chová takto...není to francouzská mentalita, je to prostě hulvátsví NĚKTERÝCH lidí. Takové, se kterým se snad ještě více setkávám tady v Česku...Nejvíc mi vadí, když se někdo diví, že třeba Američan neví skoro nic o Čr..jako by Čr byla ********. Já taky nevím ani zbla o některých státech USA A o Frantících vím jen tolik, kolik průměrný středoškolák, tedy také žádná sláva