Žili byste s člověkem, který Vám za dceru nepřinesl ani kytku?

Jo, naprosto souhlasím s Adkou, maminka dostala od taťky za bráchu prstýnek a za mě tuším náušničky. Kytička samozřejmostí. Žila jsem v domnění, že je to naprosto normální, ale koukám, že už asi není.

na to jenom říct WTF??

přesně tak,souhlasím...vztah není samorřejmě postaven na darech atd. ale když jsem teď dala přiteli nové CD jeho oblíbené skupiny,nikdy nezapomenu na to,jak rozzářil oči a byl totálně nadšenej....a on mi nedávno dal moje oblíbené lízátko,za pár korun,ale děsně mě to potěšilo,že si na mě vzpomněl...jak už jsem psala,jsem takhle vychovaná..taťka kupuje kytice mamce,pokaždé,když má jeho dítě narozeniny a děkuje ji...mě by třeba nikdy v životě nenapadlo jen za někým do nemocnice nebo na návštěvu a nic nepřivést,ale jsem asi divná nebo nevím,když jedu za kamarádkou,tak vezmu aspoň něco její malé sestře...a to je mi 22....

tak tohle můj táta dělal taky mamce utíral při porodu pot a držel ji za ruku a ještě ji dovezl kytku a poděkoval jí...prostě tátu miluju a chci takovýho chlapa taky tečka

víš, tohle si povíme třeba až po porodu. Já znám v okolí tolik chlapů co to slibovali a teď jsou kamarádky strhaný, protože nehnou ani prstem a ony by byly schopné dát za ně tenkrát ruku do ohně. Neznám v okolí nikoho, ale opravdu nikoho, komu by chlap pomáhal tak jako mně a i tak vidím, že je to občas nad jeho síly. Mužský k tomu nemá to vybavení co ženská, jí se prostě poblázní hormony a jede nadoraz. nikdy nezapomenu ten zoufalý výraz po ránu, když manžel poprvé hlídal malého asi v jednom měsíci, abych se mohla vyspat nonstop celou noc- byl vyřízený, ale i tak mi to nabídl znova. To je to co oceňuju, nebo to, že tu kytku koupí naprosto bezdůvodně. Nějaké pugét po porodu je mi fakt šumák

výchovou k nošení kytek a darů ?
Ježišinky, holky, záleží prostě na tom, jakého doma máte chlapa a to myslím, komplexně, celkově. Pokud k Vám chová celoživotně úctu, respekt, má Vás rád a váží si Vás ( i za to, že jste mu porodila děti ), pak není úplně nutné aby to dokazoval dary a kytkami v tu "správnou" chvíli. Je to fajn. když přijde do porodnice s kytkou (mmch. z většiny porodnic ho s tím stejně vyrazí), ale je to tak důležité ?? Pro mě tedy absolutně ne, přijde mi až komické na tom trvat a dělat z toho kovbojku. Jestli partner na zakladatelku prostě kašle, proto jí nepřinese ani kytku, pak chápu to rozhořčení. Ale jestli je jinak fajn, jenom mu prostě nějak nedocvaklo, že partnerka čeká kytku, tak nechápu, proč z toho dělat kovbojku.

já taky žiju v tom, že dárek za porod se dává automaticky a pěkně koukám, kolik z vás nic nedostalo...
mamka za mě dostala zlaté náušnice.
připadá mi trošku ujetý, že ke každýmu svátku/narozeninám atd. od partnera jistě dostáváte aspoň čokoládu, ale za devítiměsíční pachtění korunované extra bolestivou celodenní dřinou nedostanete nic...a že je chlap u porodu, to je sice bezva, ale veškerá práce stejně zbyde ženě.

Reaguji na Lucrezia:
Já jsem s mojím chlapem hodně dlouho a několikrát jsme tady přes noc měli malého synovce a když jsem viděla, jak se staral o "cizí" dítě, vstával, chtěl zkusit přebalovat, koupali jsme ho společně, tak věřím, že u svého dítě nedá ruky pryč..
Samozřejmě nečekám, že bude každou noc vzhůru, ani bych to po něm nechtěla, vstává do práce, ale věřím, že když by viděl, že jsem fakt hodně unavená, tak by to udělal a to bez nějakých keců.
Stejně tak, jak vidím, že když jsem nemocná a je mi zle, tak se přítel o mě stará, uklidí, navaří, vypere i vyžehlí.. Donese mi čaj, léky..
Stejně tohle pro něho dělám i já.
Podle mě je to teda hodně o tom, jak si chlapa naučíš.. A když vidím, že to nedělal po celou dobu vztahu, že říká, že ženská je od toho, tak on nic dělat nebude,no tak za prvné bych s takovým nebyla a za druhé se pak ženská nemůže divit, že jí nepřinese kytku a že jí s dítětem nepomáhá..

Reaguji na amelie1111:
Špatně chápeš tu východu.. Já jsem žila v tom, že kytička se nedává za nějaký prohrešek, ale jen třeba protože si taťka vzpomněl,šel náhodně okolo květinářství, donesl mě i mamce kytičku a těšilo ho to, že obě máme velkou radost..
Jde to to, že moje mamka dostala za mě i bráchu zlaté prstýnky, často mi ho mamka ukazovala, v tom jsem žila..
Takže bych chtěla ve svém manželství to stejné.. Ale chápu, že ne každý v tomto vyrůstá a nikomu neberu jiný názor.
Jen říkám, že jsem velmi ráda, že ten můj chlap vyrůstal v tom stejném Proto se mi nemůže stát, že bych byla po porodu zklamaná
Ale chápu, že kdo to nezná, neslyšel to od maminky, od kamarádek, tak vlastně nic nečeká, není pak zklamaná, takže je taky vše v pořádku.

Přece tady nejde o to, kdo má z nás pravdu.. Každý to vidí jinak a je to v pořádku..

Jsem ráda, že tu nejsem jediná.
To, že mi se vším pomáhá, pro mě není argument, proč nedostat kytku nebo jiný dárek za porod. Je to pro mě stejně automatické jako to, že pomáhám i já jemu a staráme se o sebe a hezky k sobě chováme vzájemně.

Tak člověk vyrůstá v určitém rodinném modelu a něco doma odkouká a pochytí. A pokud máš doma otce, který nezapomíná na narozeniny, svátky a výročí, kupuje dárky jen tak sám od sebe pro radost, tak Ti to přijde normální a očekáváš to i od svého partnera. Pokud jde o mého otce, tak mi pro výběr partnera nasadil sakra vysokou laťku.

Porod je podle mě jedna z mála událostí, kdy je opravdu vhodné dát ženě najevo lásku, vděk atd. malým dárečkem.nějaké narozeniny, Vánoce atd. jsou oproti tomu slabý odvar.
Mě osobně by opravdu potěšil dárek od přítele za dítko, kvůli té symbolice...pak jednou dítěti ukazovat, co mi tatínek donesl, když se narodilo, přijde mi to hezké. Ale rozhodně by mi nervalo žíly, kdyby přišel s prázdnou, já si myslím, že pokud to nezná z domu nebo okolí, tak ho to fakt ani trknout nemusí.
Takže ano, je to moc hezké, když si vzpomene a když ne, tak se nic neděje.

Ale co mě tak v souvislosti napadá, všimla jsem si, že my ženy si vlastně nárokujeme takovéhle obdarovávání (snubní prsten,květiny,dárek za dítko atd), ale kdy si totéž (třeba nějaké hodinky a tak) nárokují muži? Já myslím že nikdy nebo ano?a jediné co mi přijde vhodné je například povýšení atd.

Reaguji na Adka: plně souhlasím a jen kroutím hlavou, že by někdo přišel s prázdnou....

Mně třeba přijde ujetý dostávat dary podmíněné datem v kalendáři, ale to už je asi zas na jinou diskuzi

Mluvíš o svém muži moc hezky, zřejmě máte pěkný vztah. Čistě teoreticky, co by se stalo, kdyby ti nic po porodu nedaroval? Mělo by to tak velký vliv na tvůj pohled na něj? Když jinak je to supr chlap a jistě by ti v těhotenství i po porodu pomáhal?

S tím souhlasím.
Já v tom prostě žádnou tradici nevidím a proto na tom absolutně nebazíruju. Proto píšu, že nevím, jestli mi manžel něco dal, protože já so to prostě vůbec nevybavuju. Určitě jsem od něj v období od porodu dál dostala hodně pozorností a dárečků, ale nic si nespojuji přímo s narozením dítěte.
Chtěla jsem jenom upozornit na to, že ne všichni muži, kteří si potrpí na romantická gesta a jsou vždy na správném místě s pugétem růží, musí být nutně i nejlepšími manželi a tatínky. Nic víc jsem tím naznačit nechtěla.

Ano, asi takto to vidím.

Včera jsem zrovna nad tímto uvažovala po této diskuzi.

Pokud jde o mého otce, je to jeden z nejlepších chlapů, co jsem kdy potkala. S maminkou budou příští rok slavit 40 výročí a tatínek maminku nosí na rukou. Jestli dostala dárek za můj porod nevím a celkem mě to ani nezajímá..
Asi máme opravdu každá jinou výchovu