Ženatý - vydatá dlhotrvajúci vzťah

Jo, Nso - ci - přesně vystižně. Ona je do ženáče zamilovaná a bojí se, že neunese důsledky. kdo staví svoje štěstí na neštěstí druhého, tak si ho stejně neprožijí na plný pecky. Pořád jim bude dýchat na záda lež a schovávání se. Pokud je to ale fakt láska, pak stejně vyplave na povrch. Třeba za několik let. Ale vydrží tento jednostranně přeláskovanej vztah dál, kdo ví. Nikdy bych nechtěla nikomu rozbíjet rodinu, člověk ale nemá nikoho soudit, protože sám neví, co mu život přinese. A o věkovém rozdílu tady raději pomlčím, protože není asi důležitý.

Marie

Otvírání peněženky - myslím že tady hodně lidí nepochopilo, že Tvoje metafora byla myšlena jinak. Ne jako v "prostituujícím prostředí ženštin s rudými rty a kytkou ve vlasech na Perlovce!. Peněženka se otevírá i v restauraci, tak, jako dveře u auta, případně dveře do pokoje, taky jsou dveře do muzea, i tam se otevírá peněženka. A pokud je žena pozvána, má s radostí přijmout. Není to - myslim si - od tebe míněno jinak, než že ke vztahu patří i různá pozvání a dárky. Oboustranně. Investuje se čas, peníze, atd... To je ten "vábící taneček", který ženy rády tančí. Proč ne. Taky bych nechtěla ale hledat lásku podle nadité prkenice. To ani nejde. Tedy - někomu. Láska není účetní položka.
To, když mi dá někdo kytku a pozve na výlet - tak mám křičet "nenenene! já nechci!! to jsou peníze a to není správné! Spíš by to vyvolalo asi podivení. Smích. První republika - galantní muži zvou ženy na večeři, galantně jim nabídnou rámě, otevřou dveře svého vozu, odvezou je do kavárny, pak povečeří a koupějí kytici růží. Večer zakončejí koncertem. A nikoho nenapadne, že metafora "o nadité prkenici" by měla tuhle noblesu pokazit.

Toni - tady se zastanu Liz. Nikdo nemůže za to, že poznala jednoho muže, nikdo nemůže za to, že jich pozná stovky. Prostě lidi jsou takoví a makoví. Ale omlouvat úlety- pokud je jich třeba omlouvat - tím, že "jsem si neužila" - to je divný. To se mi zdá jako alibismus.
Chápu ale, jaks to myslela. Prostě když zjistím "na stará kolena", že jsem jen jednou v životě ukradla žvýkačky, a že lidi kolem kradou, tak začnu taky? Abych poznala něco, o co jsem se ochudila? Je to hloupý příměr - a jistě vzbudí pohoršení jako NADITÁ peněženky u Marušky, ale chápete jistě, jak to myslím.

když jsme v těch příměrech , myslela jsem to spíš jako: ahááá, tak tohle je ta žvýkačka, sice není moje a neměla bych, ale když ona je tak dobrá... a kdoví jestli jěště nějakou v životě ochutnám...

No - chápu. A já zase říkám. Je sice fakt, že možná neochutnám další žvýkačku, ale vlastně, co se stane? Když jí budu chtít ochutnat, tak budu mít třeba ostudu, když mne chytnou, bude nešťastné moje okolí atd... Když ji neochutnám, tak si budu třeba rvát vlasy, a budu potajmu závidět těm, co ochutnali, ale já si popovídám s mužem svým, a třeba zjistím, že žvýkačky by mi mohly uškodit....
To je ale psaní, že.. Myslím ale, že si rozumíme. Ono je to tak lákavé. Myslím, že tento problém z nás každá řešila: ANO nebo ne? Zakázané ovoce ano nebo ne? Ale každý je jiný, takže nebudu soudit. Každý si žijeme podle svýho.

trochu zvláštní odpověď... každý má své vlastní hříchy, někdo lásku k člověku, který je zadaný, někdo má hříchy jiné. Já sama si už dlouho dávám otázku, jestli láska je hřích? Nikdy ne, nebo za některých okolností ano? jako například být zamilovaná do ženatého... Já neodsuzuji, vědomě se člověk nezamiluje a láska si nevybírá, prostě najednou přijde, kdo nezažil, nepochopí... Já zažívám něco podobného jako Nso ci, i když naše láska je už několik let vzájemná, ani já ani on jsme si nevybrali, že se do sebe zamilujeme, oba jsme zadaní. kdybych se mohla racionálně rozhodnout, nikdy bych se takto zamilovat nechtěla, ale život se neptá

Nso ci, jak ti tu psaly už ostatní, řiď se vlastní intuicí. Pokud je ti s ním dobře, raduj se z toho pocitu. život je krátký...

No a proč tedy? Taky neodsuzuji, jen říkám svůj názor a postoj, i když je odlišný. A zažít opravdovou lásku, to šílení a nespání a touhu - to je úchvatný. A lituji všechny, co to nepoznaly. Ale každý má své. Já nikdy nepoznala třeba jiné věci. Takže člověk dostává jeden to a druhý ono. Jsem spíš zmatená nad tím, že dospělá žena dokáže tak bezhlavě se zaláskovat a lásku od druhého nedostávat, jen jakési zbytky, kousky "třebacitu" a hlavně pocit - že ON je vyjímečný, snový, a nej nej. Jak to poznala, když měla zkušenost jen s jedním. Prostě nechápu plno věcí a sama potřebuju poradit. V mnoha věcech. Ale jsem šťastná, že můj milostný život je krásný a neměnila bych. Ale člověk nikdy neví. Třeba budu opuštěna, třeba se ten můj taky "zapomene" někde, kde se najde lépe, než u mně. Kdo ví.

Vidím tu dva postoje k věci - jeden vychází z autorčina příběhu a je založený na poskytování podpory (a podpora je prosta moralizování, jinak by to nebyla podpora, ale kontrola), druhý vychází z přesvědčení, že vím něco lépe než ten druhý, a proto mě to opravňuje k tomu, abych mu předal nějaké poučení. Obojí je v pořádku, pokud tím všichni chtějí Nso-ci prospět.

Jinak tedy, ehm... žvýkačka může uškodit, třeba při vdechnutí... Na to se muže ptát přece nemusím...

Veľmi neskoro a len zbežne som čítala nové príspevky, zajtra treba vstať zavčasu Ale nedá mi:

Myslím, že celkom hrdinsky , mám predsa možnosť zamknúť tému, alebo jednoducho nečítať...

Predstav si, že som svoje staré kolená vonkoncom neponúkala a vôbec nekradnem, bolo mi dané.... Pobavilo ma to, a nie som teraz ironická. Viem, že to nie je fér, ale už sa stalo. (Mimochodom, síce je to alibizmus, ale rada by som videla v "priamom prenose" správanie žien, ktorým sa ponúka avizovaná žuvačka .)

Vobec nie bezhlavo, stojím pevne na zemi, nie je to zrejmé?

Ale no, nepridávajme mu viac, ako treba .
Teraz vážne, som prekvapená, koľko je tu nových príspevkov . Bude mi cťou zajtra.

Lidi jsou různí, někteří nevěru odsuzují a nikdy se jim nestane, že by byli nevěrní, jiní to odsuzují taky, ale pak se přihodí a jsou v tom až po uši, jiní to mají jako sport. Každej jsme jinej a nikdo nemá právo soudit. Jaký jsme si to udělali, takový to je. Každej miluje jinak intenzivně, jinak se vypořádává se ztrátou svojí lásky. Možná Nšo-či miluje víc, možná to jen její přítel víc neumí, každopádně myslím, že lámání přes koleno by jí v tomhle vztahu rozhodně nepomohlo, spíš by se ještě trápila víc. Nechej tomu čas, někdy stačí jen "blbost" a člověk vidí to druhýho v jiným světle, a najednou je to pryč.

Liz, túto tému som založila podľa návodu administrátora a ak by som vtedy tušila, že niekoho uvedie v omyl, popracovala by som na jej názve, aby bol, povedzme, duchaplnejší. O tom, ako ženatý a vydatá majú spolu pekný vzťah iste ešte niekto napíše. A možno ešte aj o tom, ako dlhé roky žije pre rodinu bez ohľadu na seba v akomkoľvek zmysle, len aby v nej boli všetci spokojní. To bol a aj je môj prípad.

Pozornému oku neujde, že každý si vyberáme z týchto príspevkov to, čo nás najviac zaujme, s čím sa stotožníme, alebo čo nás popudí. Osobne sa snažím reagovať tak, aby podstata zostala zachovaná a o to mi ide. Preto nebudem viac komentovať argumenty, ktoré sú prezentované podľa potreby pisateľa nie preto, že mám obavy z konfrontácí, ale že sú zbytočne vytvárané scénáre, ku ktorým som vyjadrila jasný postoj a trvám na ňom. Rovnako neprijmem nepriame výzvy k tomu, aby som rozoberala partnerský život viac, (nebodaj vlastnú telesnú schránku ) ako je v tejto téme nutné. Ak to bude znamenať to, že už nebude o čom debatovať, potom prosím...Výsledkom budú tie mnou niekoľkokrát uvedené zistenia, že empatia pre niektorých ešte stále nie je cudzí pojem napriek tomu, že aj súčasná spoločnosť takmer nikdy neodpustí neveru žene, pričom s mužmi je spájaná bez hlbších úvah...Možno stojí za zamyslenie, prečo sú postoje mužov k takýmto otázkam tak odlišné.

Já si vážně myslím, že briliant je nejlepší přítel ženy a ještě žádný muž mne neurazil tak, abych mu jej musela vrátit...
Účetní Maria

Takto to vobec nechápem. Nemožem podporovať vec, ktorej neverím.
Ked som sa naposledy zamýšľala nad krátkou neverou, zavolala som priateľku na telefóne. Tá mi povedala, čo som, a naordinovala dva Rohypnoly a plzeň dvanástku. A nemyslím si preto, že nemá empatiu- naopak! Má ju a som jej vďačná...
M.

Viem od začiatku, ako si to myslela, ale tiež som mala dôvod, prečo som odpovedala po svojom...Tvoje meradlo v tomto vzťahu nepoznám (toto mi snáď bude ku cti), ale viem, že ak ide o "legálny vzťah", veľa o mužovi vypovie.

Bola si rýchlejšia, reagovala som na príspevok o briliantoch, tak upravujem.

A vieš čo, som celkom rada, že reaguješ . Máme rozdielne názory, ale to, že venuješ téme čas, tiež o niečom svedčí. Maria, povedz, o čo ste lepšie odo mňa? Iba preto, že ste našli vzťah v čase, keď ste boli single (?), máte punc čistoty, alebo ako to je? V čom naozaj vidíš najväčší problém? Možno sa mýlim, ale mám pocit, že niektoré, ak by sa to dalo, by ste najradšej (berúc si do úst čestnosť a morálku) otvorili dotknutým partnerom oči! Mýlim sa?