Žena v domácnosti

Naprosto s tebou souhlasím... Nevidím jediný důvod paušálně soudit někoho kdo si je schopen vydělat dost peněz na to,aby žil jak píšete...Každý jsme jiný - někdo i kdyby měl dostatek peněz by doma být nemohl, jinému to vyhovuje ... Kdo může vědět co ho stálo, aby mohl relaxovat ? A na konec i kdyby nic a dědil - není ten člověk pro mě něco méně... Osobně si tedy dělám obrázek, až po setkání s jakýmkoliv jedincem, až poté co poznám jaké má hodnoty, co ho baví a jakou má inteligenci...( jednoduše po vzájemném hlubším poznání ).A je mi naprosto fuk, jestli celej den leží na zahradě a čte, nebo chodí do práce a učí na vysoké škole...Myslím, že nikomu nepřísluší někoho soudit, možná je v tom trochu závist ?

lollo
Mám stejný názor.taky už se musím občas pousmát,toto téma sleduji.
Já těm ženám co "nic nemusí" povzneseně řečeno,teda závidím,ale v dobrém slova smyslu.určitě bych asi proti takovému životu neprotestovala.

Občas z legrace říkám, že dětem se hyperaktivita léčí a dospělí se tím vytahují ...
Je fakt, že někdo prostě nevydrží v klidu a někdo je zas pohodář. A někdo má to štěstí, že může žít, jak mu to vyhovuje ... Ale proto se já nebudu mít ani líp, ani hůř - takže co se děje?

Tak by mě zajímalo, co by se asi tak stalo. Přibylo by pracovních příležitostí pro ty ženy, které nemají bohaté manžely a to je určitě pozitivní, ne? Nechápu, proč se v Čechách bere urvaná a udřená ženská jako vzor. Žádná žena nechce být dobrovolně urvaná, tedy pokud nedělá práci, která ji opravdu naplňuje a pak ji to i nabíjí, ale každá nemá to štěstí, ne?

Trochu mi uniká smysl této otázky... Proč by o tom měla přemýšlet ? Za prvé - to nikdy nenastane a za druhé - myslím, že by bylo užitečnější, kdyby každý přemýšlel víc o tom jak žije a co může udělat třeba líp - on sám a né furt koukat po sousedkách a kritizovat je, že nic nedělají a jak to vlastně žijí...

Natýska
Maika
lollo

Holky naprosto s váma souhlasím !

TAk jasně, určitě to má řadu výhod. Já jsem sice akčnější a doma by mě to moc nebavilo, ale kdybych fakt nemusela pracovat, vytvořila bych si nějakou činnost, co by mě bavila a kde by mě peníze až tak netrápily. Ale když někoho baví chodit jen na kosmetiku a lakovat si nehty (z pohledu ostatních), tak je to jejich věc.

Yasminka
¨
Ale já mám pár známých, které by doma mohly být. Nejsou extra bohaté, ale žily by si slušně. Ale je by to strašně nebavilo, chtějí chodit do práce, řešit problémy, vypadnout z domova ... Ale brát metr na ostatní podle sebe mi prostě přijde nefér.

A jaký by to bylo? Ať si to představuju jak chci, nějak mi to nejde.

lollo

přesně tak,já jsem teda taky akčnější,ale myslím,že pokud bych měla barák,rodinu a třeba i zvířátka,možnost zůstat doma bych uvítala.
Pokud bych byla jen sama s chlapem,doma bych nevydržela,ale absolutně neodsuzuji ženský,co je to doma baví i tak,proč ne,je to každýho věc.
A nakonec mě by bylo jedno ,jak by na mě pohlížel cizí člověk,ať by si klidně myslel,že jsem líná atd..pokud bych byla žena v domácnosti a řekl by,že si mě proto nemůže vážit,tak ať,pro mě by bylo důležité aby si mě vážila rodina,pro kterou bych ten domov vytvářela.

Tak já bych právě kolem baráku neskákala, na to bych si pořídila ty zahradníky a pomocníky, páč to by mě neba) Děti a zvířata to jo, ale ty ti zase nezaberou celý čas. Takže proto bych si vymyslela nějakou činnost.

Kdyby doma zůstala každá žena, co by na to měla, tak by prostě byla doma. Přijde mi trochu nesmyslné přemýšlet o tom kdyby, když to stejně nenastane.
Možná by fakt bylo víc práce pro ostatní, co práci potřebuji a nemuseli by hledat třeba práci u pásu, když mají na to dělat v kanclu, jen prostě není místo.

Ale to, že nějakou možnost mám, přece vždycky neznamená, že ji i využiju ...
Třeba bych se mohla rozvést s mým mužem - ale to mně ani nenapadne, protože je fajn.

A Tywee možnost zůstat doma má a možná ji i využije , přála bych jí to.

Natýska
jen jsem vyjádřila svůj pohled na výše uvedené téma, nic víc....také mohu napsat, že má domácnost není malá....nežiji z výplaty do výplaty...takže zůstati doma by nebyl tak velký finanční problém, že by se to nedalo zrealizovat...přesto bych do toho nešla. Důvod jsem již v nějakém příspěvku uvedla. Absolutně mi nedělá problém spojit výchovu, domácnost, koníčky,práci....mé dítko nenavštěvuje školské zařízení, není v péči kamarádek, nemám práci odkázanou na hodiny(myslím, že se tomu říká píchačky...ted nevím), nevařím polotovary atd...je pravdou, že používám všechny prostředky - spotřebice), které nám ženám domácnost ulehčují, auto je mou každodenní součástí, je pravdou, že Ti nemohu napsat názvy seriálů, které televize vysílá, zahraniční služební cesty také absolvuji, sice už ne v takovém rozsahu.....a přesto to vše si nepřipadám uhoněná, urvaná,prostě tak, jak byly negativní přídavná jména zde použita na pracující ženu. Já....si svou kancelář ponechám....
a také si ráda přečtu, bez jakékoliv závisti, opovržení Tvé kladné příspěvky na "Ženu v domácnosti"

Myslím, že je fajn, jak jsme každá jiná. Já dělala od 16ti a začala jsem rodit děti až kolem třicítky, no a o práci jsem přišla a tak jsem, chtě nechtě, doma. Naopak moje ságra rodila už v sedmnácti a teď se našla ve své práci, kterou má fakt ráda (zubní laborantka) a je tam prakticky od rána do večera, protože už má děcka dospělý.
Takže to bereme tak, jak to život přináší.

sarra Já jsem skutečně svůj dotaz na tu věkovou hranici myslela v dobrém...vždyť to je v pořádku, že pracuješ a ještě všechno zvládáš, ono je to taky o organizaci práce, a asi jsi na tohle kadet, já ne...a navíc chci říct, že já tu nedělím ženy na uhoněné a odpočinuté, často vnímané jako lenošné - prostě je to o stylu života....určo toho máš moc na práci, a přitom bys neměnila, tak to má být - hlavně se zařídit podle svého a žádná křeč...já jsem taková všechno na pohodu, jak jsem ve velkém presu a nestíhám vše, jak si představuji, tak jsem nervní....vidím to, když někam všichni jdeme, příprava mi trvá dost dlouho a ještě chystám holku a čas tlačí a já běhám a volám - rychle česat, kalhotky vzít, néééé, tyhle né, ty budou vidět pod šatama, rychle čistit zuby, i tak se mi to u holky nezdá, že by tomu dala dost, takže jí znovu prodloužím dobu čištění a je to tedy komedie....pokud se nechystám nikam a jen vypravuji holku do školy, tak je to v klidu, jinak se chovám jak poděs...kdybych pracovala, tak bych neviděla, v jakém stavu odchází do školy a to by mi vadilo....někdy, když tatínek vypravuje holku někam sám, protože jsem pryč a pak jí vidím, tak se kácím k zemi....ale i já, když něco dělám, tak si ráda dám kouřovku mezitím, promyslím, co je třeba...já i když jdu ven, tak každý hygienický úkon prokládám cigárem, jsem tak zvyklá a to mi navozuje ten pocit, že mám času dost, jakmile nemám čas pokouřit, vidím, že jsem něco špatně načasovala....mám pocit, že když dělám ve spěchu, můžu něco důležitého opomenout a já ráda všechno dělám pořádně....takže být v jednom kole mi nevyhovuje, i když nyní to tak mám....