Zdravotní a psychická nepohoda

popravdě zní to hrozně, ve 23 bys měla mít nejvíc síly a bejt úplně zdravá

a nevím, jestli je miminko dobrej nápad v takovým stavu.......

napadá mně, jestli kromě lékařů nechceš zkusit třeba hypnózu nebo nějakou dobrou kartářku, protože to vypadá jako nějaký hlubší psychický problém

Reaguji na Niky93: Já vím, že jsi psala, že nechceš brát antidepresiva. Já kdybych měla takovéto zdravotní potíže, zajdu za psychiatrem. Není to žádné stigma. A i kdyby Ti předepsal léky, nikde není psáno, že je budeš užívat do konce života.

Zašla bych si na neurologii na EMG vyšetření, jestli nemáš tetanii (ty neurologické projevy by tomu mohly odpovídat), léčí se to vysokými dávkami hořčíku (případně i injekčně) a někdy lékař nasadí i slabá antidepresiva (jako u mě). Nejsou to žádné oblbováky, opravdu nikdo nepozná že něco bereš. A věř mi že všechny fyzické potíže rázem zmizí, včetně toho "přeskakování srdce", všechno to začíná v hlavě. Já od té doby nebyla nemocná (myslím ani chřipky apod.), dokonce už AD přes půl roku neberu a pořád mi je dobře, člověk se prostě naučí situace řešit tak aby z nich nebyl věčně ve stresu, což bych se ale bez AD nikdy nenaučila.
Na zažívání bych určitě nasadila probiotika.

Reaguji na lucis:
No taky si říkám, že mám na tyhle neduhy v mém věku ještě dost času.. Miminko určitě teď ne, ale chci všechno řešit radši v předstihu, i když bychom měli miminko třeba za 2-3 roky, tak tohle asi nevyřeším bohužel za měsíc, tak zkouším sehnat informace a rady kde se dá. Já zkusila tu kineziologii, ale nemělo to na mě bohužel moc efekt, asi záleží, kdo jí dělá, proto jsem zkusila napsat sem, jestli nemá někdo nějaké zkušenosti s někým konkrétním.

Reaguji na Hubák:
Pracuji ve zdravotnictví a slýchám pořád zkušenosti s psychology / psychiatry a znám hodně lidí, co si šli "dočasně" pro antidepresiva a nakonec to bylo i několik let, spousty nežádoucích účinků, útlum i normálních emocí.. Nemám nějaké hluboké depresivní stavy, to bych už místo sem na diskuzi šla k nějakému tomu psychiatrovi, ale říkám si, že léky jsou poslední možnost, vždycky si můžu nějaké nechat předepsat, ale ráda bych zkusila předtím i něco jiného, přirozenějšího kdyby šlo..

Reaguji na slimatko:
Ta tetanie mě také napadla, brala jsem vyšší dávky hořčíku a i mi dělali krevní testy a hořčíku jsem měla dost, ale zkusím se zeptat tedy své doktorky, jestli by třeba pomohlo k vyloučení / potvrzení i to EMG, děkuju za tip. Není to nic hrozného s těmi záškuby, je to spíše nepříjemné, ale tak 1x ta měsíc mám takový stav jako zimnici a stahujou se mi svaly hlavně na nohou opravdu jak při nějaké chřipkové zimnici, ale opravdu max. 1x do měsíce.. Probiotika teď beru Hylac, ale zkusila jsem předtím spousty jiných včetně jogurtů bílých a také bohužel bez výrazného efektu..:/

Zajdi si za psychologem, protože pokud máš všechny testy v pořádku, bude problém jinde.

Reaguji na Sirka:
To si určitě uvědomuji, proto se ani neptám, jak na bolavé břicho, apod., ale spíš na tu psychickou část, akorát psychologů, kineziologů, apod. je hodně, tak bych ráda třeba typ na něco / někoho konkrétního, protože už jsem dala opravdu hodně peněz za alternativní medicínu a bez efektu, tak by byla fajn vyloženě zkušenost s někým konkrétním.

Jestli bereš antikoncepci, může to být z toho.

Reaguji na Bacilek:
Tu jsem zhruba před rokem a půl vysadila, taky jsem si říkala, že něco z toho může způsobovat, přestaly mi aspoň trochu padat vlasy, ty my poantikoncepci začaly více padat, tak aspoň tak.

Jak probíhá tvůj den, kolik máš volného času a jak ho trávíš?

Reaguji na Niky93:
to co píšeš, je psychika. Na tvém místě bych se nestyděla zajít k odborníkovi, brát AD není nic strašného a v dnešní době už vůbec ne, navíc není nikde psáno, že je budeš brát do smrti.
Každý ti doporučí psychohygienu, cvičení, koníčky , aby se ti do mozku vyplavily endorfiny, ale ono se to hezky říká, ale když je problém, tak to prostě nejde, není energie, není chuť do života, natož pobíhat někde po tělocvičně.
Opravdu si zajdi k lékaři - odborníkovi a nech si antidepresiva napsat. Uvidíš, jak se ti po čase změní život a řekneš si, že byla chyba, že jsi nešla k lékaři dřív a neřešila to dřív, že sis mohla ušetřit spoustu právě tebou vyjmenovaných stavů.

Moje řeč.

Reaguji na Vanity:
Ráno vstávám kolem 7 hodiny, v 8 hodin začínám v práci (dělám sestřičku v dětské ordinaci), průběh je opravdu každý den jiný, v období zimy máme denně narvanou čekárnu, kolikrát máme jen 5 minut na oběd pauzu a pak zase pokračujeme v ordinování, někdy máme na oběd hodinu a celkem pohodu..ve zdravotnictví se to bohužel nedá nikdy odhadnout, denně máme tak do 15-16 hodin, dělám tu teprve necelé 2 roky, takže se mi to zdraví trošku zhoršilo od té doby co jsem tady, asi tu pořád něco vychytávám a to tělo s tím bojuje, spoustu problémů už jsem měla před nástupem, ale třeba ty teploty a bolest celého těla, záškuby..to se přidalo až po práci tady. Práce jako taková mě baví, mám ráda děti, už se tu s maminkami známe, občas si povídáme, takže to je v pohodě, občas mi jen vadí ten šrumec a to že si občas donesu domu nějakou virózu, zvracení, teploty, apod., ale prý to promoření nějaký čas trvá.
Pak přijdu domů, jsem docela unavená, tak se najím, natáhnu se na gauč a pak mi nějak začne ten čas plynout, za chvíli je večer (mezitím třeba skočíme nakoupit) a po 20 hodině už jsem unavená a v deset večer už většinou jdu spát. Teď jsem si teda zařadila cvičení že chodím 1-2x týdně na cvičení na záda a snažím se tam nacpat aspoň 1x týdně tu jógu, ale někdy jsem unavená, že prostě jsem doma. Víkendy občas jezdíme za rodinou (tu mám moc fajn, babičky, děda, táta, brácha...všichni jsou skvělí a těším se tam) a někdy jsme celý víkend doma a uklízím, protože i to počasí teď bohužel není nic moc.
Žádná sláva, ale snažím se teď více plánovat a něco do toho týdne zařazovat.

Reaguji na zip:
Děkuji za reakci. Určitě nejsem nezodpovědný tip, co by se styděl někam jít nebo byla líná si někam zajít, spíš jsem to chtěla pojmout tak, že si dám nějaký čas (pár týdnů/měsíců) kdy bych vyzkoušela nějaké jiné věci (proto jsem chtěla poradit tady) na srovnání psychiky a z toho i následně toho zdraví a když by to do té doby ani to nepomohlo, tak určitě nejsem tvrdohlavá a nenechala bych to zajít daleko, že bych se v něčem vyloženě utápěla a nikam si nezašla, to určitě ne. Říkám si, že psychiatr a antidepresiva jsou také možnost a není těžké se někam objednat a zobat denně prášky, ale pořád to beru jako tu poslední možnost. Přijde mi škoda hned brát léky aniž bych zkusila nějaký čas i něco jiného, přirozenějšího. Párkrát jsem si vzala Neurol (napsal mi obvoďák v období maturity) na takové to celkové zklidnění a spánek, takže s tím zkušenosti trošku mám, ale jak jsem psala, ráda bych zkusila i jinou cestu a když nic nezafunguje, určitě se nebudu stydět říct si o nějakou tu chemickou pomoc.

Pokud sis párkrát zobla neurol, tak s antidepresivy nemáš zkušenost absolutně žádnou. Neurol patří mezi anxiolytika a funguje úplně na jiném principu.
A na tomhle jsou právě založeny pověry a předsudky, lidé si pletou antidepresiva v pravém slova smyslu, a "oblbováky" typu neurol, lexaurin apod.