Závistiví lidé

jj taky.
Nechápu důvod závisti, proč, .. je to hnusná vlastnost a co znám lidi okolo sebe tak právě holky, co závidí jsou takové ty "slépky" Neřešit to :-/

Já docela poznala závist po tom, co jsme koupili dům na vesnici a postupně si ho vylepšujeme. Jsme ti přistěhovalci, co měli na to koupit barák a ještě dodělat fasádu a jiné věci. Lidi s prominutím čumí jak vyražené pojistky, ale na pozdrav neodpoví, za to jim nestojíme. Nevím, ale myslím, že ve něstech to lidé tak neprožívají, ale na některých vesnicíh je to otřes Člověk aby se vůbec bál mít hezké okolo domu, aby jej někdo nepomluvil, konec fakt.

Reaguji na kacii_: Jinak miluji, když si někdo něco koupí, všichni mu to pochválí, ale ten/ta dotyčný/á odejde ze třídy a už všichni navzájem říkají, jak je to strašné, jak v tom vypadá jako z cirkusu nebo jak ji to dělá tlustou.

To znám. Stalo se mi něco podobného, když jsem měla sádru na noze, tak každá spolužačka na mě: "Chudáčku a kdypak ti to sundají? Je to zlé? S tím se musí hodně špatně chodit.....", apak jsem se dozvěděla, že přesně tyhle slečny o mě říkaly, že se sádrou chodím "namyšleně" a kroutím u toho zadkem. Docela jsem se nasmála. Jak někdo může se sádrou chodit namyšleně?

Takoví lidé mě někdy i pobaví, ale přesně, jak říkáš, se k nim taky stavím neutrálně.

Reaguji na daisy01:

ne nemám takové lidi v okolí, A ikdyby mě někdo v okolí záviděl je to jen jeho problém né můj, mě to žíly netrhá. Přej a bude Ti přáno"

Tak to má asi každý...

Závist
a) zdravá- někomu se zrovna daří a u mě nic moc jasně že si řeknu ach jo ta se má já chci být taky zase v pohodě nebo si někdo něco koupí a já bych to chtěla taky tak si taky řeknu, že by to bylo fajn, ale to je normální

b) hnusná posedla- bohůžel tuto vlastnost má spousta lidí kolem mě nebudu mluvit o konkrétních věcech, ale z těch všech jedna osoba je hodně posedlá mým úspěchem, mým stylem života a může se zbláznit, když si koupím nějakou věc ne-li značkovou..ta osoba o mě začala šířit různé věci i veřejně což jsem musela vysvětlovat nejen lidem pro které jsem měla pracovat, ale i rodině. Bylo to strašně nepříjemné a měla jsem z toho stres hlavně někteří lidé mají svojí hlavu a některým stačí něco říct a hned se toho chytají...musím říct, že po této zkušenosti tuto vlastnost nenávidím ještě víc a to jsem si z toho dřív dělala legraci se slovy: mávnout rukou na to a vykašlat se na to..ale když je vámi někdo posedlý a za každou cenu vám chce uškodit a srazit vás dolů než aby se sám snažil jít nahoru..hnus hnus hnus

Přesně.

Jéje,znám a nesnáším to.Bohužel toto je parketa jedné mojí příbuzné .Je strašně závistivá a nepřejícná.
Reaguji na Marie Antoinette:
To je přesně ono - můžu někomu závidět,ale tak nějak v dobrém.Prostě závidím ti,že teď letíš na dovolenou k moři - ale krásně si to tam užij,hned bych jela taky.
Ovšem ta dotyčná příbuzná to dokáže podat přesně tím hnusným negativním stylem - vy jedete k moři?No já bych teď určitě jet nechtěla.Přitom vím,jak po tom touží a ještě nedávno mi to vykládala,jak by si hrozně ráda někam zajela.Nedokáže to normálně přiznat,nechápu to.A tak je to snad úplně se vším.Toto je jen jeden příklad za všechny.

Reaguji na Natalia90:
Souhlasím.Mám to stejně.Když vidím krásnou dobře upravenou holku,tak "závidím".Ale nenapadne mě ji kritizovat nebo rozebírat.Nepotřebuju to.Není to ode mě nic negativního vůči té osobě.Přeju jí to.Ale přála bych to taky sobě .

Hm, to si nemyslím V našem třídním kolektivu nejvíce pomlouvají právě kluci a shazují ostatní. Naopak ženský mi přijdou v tomhle empatičtější a taky mi přijde, že závidí - závidí trošku snad každej - ale nijak to nerozebíraj. Nebo alespoň já se nikdy nesetkala s tím, že by holky pomlouvaly někoho jiného a b\la v tom závist. Zatímco kluci do sebe nevzájem šijou furt

Mě tedy nejvíc štvou závistivé a udrbané sousedky. Nějak se přenesu přes to, když někoho takového občas potkávám, to neřeším, zase ho třeba dlouho neuvidím. Ale mít udrbané, zlé a závistivé sousedy, to je fakt smůla vzhledem k tomu, že ty lidi vidíte každý den. Samozřejmě se nad to člověk snaží povznést, ale když vidím, jak mě sousedka pozoruje ráno, když odjíždím do práce, sleduje mě odpoledne, záclona se pokaždé pohne, když k nám někdo jde nebo když se s někým bavím na chodníku. Prostě mě má v merku, no. Momentálně nemůže rozdýchat, že jsem si koupila auto, už se mi doneslo, že se vyptávala pána, který mi ho pomáhal vybírat, kolik že jsem za to dala apod. A pak ty "schůze" několika dalších sousedek podobného ražení u ní před brankou, kdy zdrbou kdekoho v ulici (nedělám si iluze, že jsem v jejich hledáčku jenom já), zkrátka je to snad specifická česká vlastnost či co

taky tuto vlastnost nesnáším, i když se přistihnum že občas někomu někdy něco závidím,ale v zápětí si řeknu, že každý má to co má, amůže být i hůř.. ale nevíce mě štve, když se do toho zasuhují třetí osoby a dělaj se naschvály aby záviděli jiní, toto už je na mě moc.. ono se říká, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá - a to je opravdu pravda.. někdy sice takové myšlenky přijdou, ale snažím se odhánět aby odešly..

Reaguji na Karin: To taky nemám ráda, ale všimla jsem si, že to dost často dělají sousedky, co jsou kolem čtyřicítky nebo starší - nevím čím to je. Ale taky se mi dost často stává, že jdu ven s baráku, ale ještě v bytě slyším, jak se někdo baví na chodbě, ale jakmile výjdu ven z bytu a uvidím, že tam stojej ve dveřích dvě sousedky, tak rázem zmlknou a když jdu kolem nich tak jenom cítím ty pohledy v zádech. Nejlepší bylo, když jsme pořídili druhé auto, to se nestyděly ani za námi přijít a zeptat se jak je vůbec možné, že si to můžeme dovolit.

Když jsem ještě žila v ČR , závist mě hodně bolela a vzala mi i mnoho kamarádek, KDYŽ jsem toho měla plny zuby a odstěhovala se do Itálie a vdala se , všechny ty zavistivé mrchy které mě dřív jen pomlouvaly se ted můžou přetrhnout v psaní sms a tak celkove mi lizt sprominutim do zadku .. Nejhorší je že závist vždy přijde že strany z které by jste občas nečekali !

závist byla, je i bude. A pokud mi někdo závidí, tak ať, jeho problém, né můj

jak řekla Samantha Johnes v Sexu ve městě ,,Kdybych řešila co o mě říká každá p*zda tak už nevylezu z domu". takže holky neřešte to, tuhle vlastnost taky nesnáším a bohužel jsem terčem závisti, jsem vysoká, štíhlá, udržovaná, takže mezi těma šedýma myškama na Gymplu doopravdy vyčnívám, nejsem hloupější než ony jen hezčí, což jim nejvíce vadí(neberte to prosím tak, že jsem nafoukaná, ale prostě na sobě dřu, nejím sladké, cvičím, nehty si dělám doma, protože nemám na manikůru peníze....), , ale abych byla upřímná tak mě to taky hodně mrzí, vždy se chovám k lidem mile(pokud to je možné) nechovám se namyšleně ani povýšeně, takže mě takové ty závistivé kecy a falešné kamarádky(se kterýma mám bohatou zkušenost) vážně mrzí, ale člověk se to musí naučit neřešit. Takže se snažím řídít Samantiným příslovím, ono mi taky nic jiného ani nezbývá