Zatím zkušenost jen s prvním partnerem

taky mám prvního partnera už 6 let,nikdy jsem ho nepodvedla-svědomí by mě sežralo,ale přesně jako vy,holky,taky toužím zažít něco jinýho,taky sním o cizích chlapech...
hlavně už se na něj dívám spíš jako na nejlepšího přítele,bráchu..a to je špatně,už tam taky neni ta touha,chemie,zároven ho ale mám moc ráda a nedokážu si bez něj představit život,paradoxně ale ani budoucnost

heh... swingers... no tak možnost to je....
jak píše Luisa23 nedokážu si bez něj představit přítomnost, ale ani budoucnost s nim....
když plánuje naší budoucnost, mam takovy divny pocit... jenom mu na to kývám a říkam... no uvidíme, třeba jednou.... ale bojím se toho
Jenom jsem ted zjistila, že to ,co me primelo k tomu, zalozit tuto diskuzi, nestalo ani za pohled. Jsem ted proste unesena z kazdyho novyho usmevu... asi pořád hledám... a to hlavně sama sebe....

myslím že mám k tomu tématu co přispět ... na začátku prázdnin jsem měla tyto pocity taky ... prostě mladá a nic si už do konce života neužít? se svým přítelem jsem 4 roky ted je mi 18. já jsem byla jeho první i on můj .... ale ted pred ctvrtym vyrocim jsem mela ty stejné myšlenky co vy .... na facebooku to vše začalo s bývalým maturantem z naší školy ... znali jsme se od vidění ... napsala jsem mu první já jen tak jak se má atd. ... flirtování ... dodávalo mi to pocit že se můžu líbit i někomu jinému že mám na to ještě někoho sbalit ...lichotil mi ... a to vše jsem dělala za zady přítele ... samozřejmě že to nemohlo skončit než schůzkou za účelem jednoho i když záměr bylo "DVD a film" .... příteli jsem se přiznala dobrovolně ... těch výčitek a všeho co po tom nasledovalo mi za to nestálo .... teď vím že už to niky neudělám a chci být s ním i do budoucna ... on zatím nepodvedl když nepočítam líbání ale v totální opilosti ... už máme vše vyříkáno a náš vztah tahle zkušenost moc posílila

nemám teda pro vás žádné poučení ... bud to prostě vyzkoušet ale nést si ty následky a nebo to prostě vydržet ...

já si vzala prvního lásku,první sex a nedoporučuju|!!Je nutný projít si v životě více vztahy,prožít lásky,zklamání,poznat ruzné povahy a ai když to ti nezaručí že opoznáš toho 100%.On totiž žádný není
manžel byl hodný,milý,pěkný chlap,postel moc dobré,zustali jsme jak bratr a sestra a to nešlo..
prostě my ženský potřebujeme lásku,dobrý sex,pochvaly,uznání a obdiv.A jak to není tak jde všechno do háje.Stereotyp a lhostejnost je nejhorší co muže být,dneska jsem s přítelem 3 roky a uvědomuju si mnohem víc,že všechno není samozřejmé a že si musíme vážit toho,že se máme rádi a lásku pěstovat..

a bez orgasmu a kvalitního sexu bych nebyla.
myslímsi,že pokud někdo chce zkusit sex jinde,se stávajícím ho nebaví,tak to stejně udělá-dnes nebo za týden to je fuk,nakonec se to provalí a bude vymalováno.Člověk nemuže mít všechno

je hezký číst, že je malý zázrak vydržet s tím prvním, zatím se do toho totiž můžu řadit. Je mi dvacet a byl můj první, zatímco on je starší a má VELMI bohaté zkušenosti se vším možným (ale to tu rozebírat nebudu), já byla (pro mě daleké až) pátá, zatím jsme spolu rok a i když jsem v mnoha ohledech nešťastná (spoustu věcí bych si přála jinak, spoustu toho co už nevrátím sem si přála jinak, některé chování, pocity ublíženosti a smutku - rozdílné povahy), nemám chutě jít se toulat. i když mě to někdy hlodne že se pomalu upisuji k nepoznání a hlavně když on spokojeně prohlásí že tou nutnou dobou objevování a nřádění si prošel, nedokážu si představit ho nechat jen proto abych se podívala co roste na záhoně vedle, nedokážu si totiž představit ten rozpad mezi náma, tak moc mi za to stojí. a sex? ze začátku ot bylo divný, pak sem to nenáviděla protože mi to přišlo hloupý a o ničem, dokonce sem "chvíli byla frigidní" a nakonec jsme se upevňováním vztahu a důvěry zžili tak, že na to myslim pořád a to je pořád co zlepšovat. Takže ano, umí to potrápit že člověk něco nezažil a ne, není to nutný, pokuď to nepotřebuješ a vynahradíš si to. Záleží na vztahu a partnerech.
U tebe mi ale přijde, že červík hlodá moc hluboko. zeptej se sama sebe: chceš jít o dům dál?

Já se kvůli tomuhle s přítelem rozešla, jenže teď si pořád říkám že třeba už takovýho neseženu a hrozně lituju že jsme se nepoznali pozdějc teď je mi 18, byli jsme spolu 3 roky a taky jsem si budoucnost nedokázala představit, pak už jsme se hodně hádali, všechno mi na něm vadilo, na sex jsem neměla nikdy chuť... Čekám až ta nejistota přejde, snad se časem pohnu dál a přestanu na něj myslet

Tak já bych tady nesouhlasila s těma které tvrdí, že nemužeme být s jedním/prvním partnerem celý život..Já to tak zatím mám jsme spolu 4 roky, šetříme na domeček a svatbu..a ani jeden nečeká, že by jsme spolu nebyli..Mužete mi psát, že se muže stát cokoliv..ale prostě ted oba dva chceme byt spolu celý život. Partner už nějakou tu holku měl, je totiž starší..ale on je můj prvni co se sexu týká..a jsme spokojení. Je hodný, chytrý,je to můj nejlepší přítel, rozumíme si máme podobné názory stejný vkus na hudbu,filmy, zábavu..a v sexu jsem spokojená a on snad taky.. takže nemužete tvrdit, že musím porovnávat..nevím proč bych se vzdavala někoho s kým je mi uzašně a sex je užasný abych vyzkoušela něco jineho co potom třeba nebude užasné ani trochu a já bych celý život litovala...

Každopádně i když je to staré tema, tak mě vždy dokáže dokáže nadzvednout ze židle neco takoveho, tak proto musím přispět..