Zatím zkušenost jen s prvním partnerem

Jsem ráda, že v tom nejsem sama... Ještě, než jsem se tu na omlázku začetla, připadala jsem si divná.

Omiridžan
white orchid
Nelunka
Holky,naprosto Vás chápu a soucitím s Vámi.Taky jsem s prvním přítelem 3 roky a je skvělý a všechno je v pohodě až na občasné nedorozumění,ale taky si říkam jestli být s jedním člověkem celý život?!Se sexem je to jak kdy řekla bych 50 na 50.On je totiž občas až moc rychlý,ják je ze mně celej poblazněnej.

Ale minulé léto na brigádě jsem si taky zažila své,děsně se mi tam líbil jeden chlap a já jemu taky,ale měl též přitelkyni a jsem teda nakonec ráda,že mezi nami nic nebylo,protože jak se znám bych se zamilovala až po uši a třeba s ním byla a pak by mně určitě taky podváděl když byl ochotný podvést přitelkyni,hlavně bych se tomu svému nemohla ani do oči podívat,vím že bych toho litovala.

Asi je to tak, jak říká nelunka.... Asi bych se pak příteli nemohla podívat do očí. Neheledě na to, že jsem panu dokonalému, který se jevil jako skvělý potencionální milenec, řekla, že mi asi nestojí za to, abych ničila to, co mam, a asi se to trochu dotklo jeho ega, protože se mi to snaží jaksi dát sežrat. O to je to horší, že spolu pracujeme...
Ale ta chuť je nesnesitelná....

Omiridžan
Pokud takhle reaguje na odmítnutí, tak jsou jisté pochyby o jeho dokonalosti, ne?

PARDGALEN No spíš bych řekla, že ... já jsem mu to jaksi vysvětlila, a tak nějak se přestal snažit o kontakt se mnou, což mě hrozně štve...

ale to si v tom případě docela odporuješ

jo... ja vim... kdyz ja chci a nemuzu...

teď už si budeš muset jen a jen ty ujasnit priority, o co stojíš víc, padlo tady hodně názorů, ale poslední krok je jen a jen na tobě, tak hodně štěstí

Děkuju
Kdybyh věděla, že to má budoucnost, bylo by to lepší...
Jsem jak pubertacka

Docela to tvé jednání chápu... Ona je pak otázka, zda bys chtěla, kdybys mohla Znáš to o tom zakázaném ovoci, ne...?

No to jo... to je možná ono
Chtěla bych mít aspon 2 mesíce svobody a užívat si... připadá mi, že o něco přicházím... přece jen je mi 19,...
ujel mi vlak

Tohle jsem před těma dvěma lety, kdy mi bylo, jako tobě, také hodně řešila. Ale nebyl to ten nejdůležitější aspekt, těch se muselo vyjevit víc, abych si začala uvědomovat, že bych radši ze vztahu odešla... Nejhorší jsou ty prupovídky od těch, co to "užívání si v mládí" preferujou, tenhle typ lidí na mě zíral vyloženě jako na exota, když jsem řekla, že jsem tak mladá a jsem s jedním přítelem již od patnácti let...

Možná se to zdá absurdní, ale se svým přítelem, se kterým jsem měla i své "poprvé" jsem už přes 6 let, pár let spolu i bydlíme a jsme si oba první a i když jsme už prošli několika krizemi včetně toho, že mě vzrušoval úplně jiný muž, ustáli jsme to a troufám si říct, že je to pan dokonalý /i se svejma mouchama) a že je to ON... Pokud budeme mít pochyby, mlže se to stát, to víte, že se toho podvědomě bojím (co až budu třeba těhotná, nevím, cokoliv...), tak jsou tu v krajním případě třeba swingers nebo trojka, což vlastně není nevěra a přitom je to zkušenost s někým jiným... Troufalý, ale taky řešení, ne?

Taky si přijdu jako *****, když na to přijde řeč a my jsme spolu tak dlouho a přesto první... to se mám za to snad stydět nebo se podvědomě bát? No tak jsme měla jednoho chlapa, ale jsem spokojená, dává mi orgasmus, rozmanitost, cokoliv... všichni si zevšední, každý byť sexuální vztah se musí přeci opečovávat a pokud si vyhovujeme, mám se snad dopředu bát, že to jednou bude problém? Jak z tohohle ven? To si máme dát na 14 volno, abysme se mohli spustit s někým jiným, abysme měli "splněno"? To přeci není záruka, že i když budu mít 5 chlapů, že pak nepotkám jednoho, ke kterýmu mě to bude i přes vztah táhnout, byť to neplánuju....