Žárlivý přítel

Holka, která setrvává v takovém vztahu a jako důvod uvádí, že ho miluje, by potřebovala pár facek, aby se jí rozsvítilo. A to jako chceš, aby dítě vyrůstalo v prostředí hádek, výčitek, sledovalo jak jeho mámu přítel mlátí a zavírá doma?!
Vztah s takovým labilním člověkem není možný, tak se vzpamatuj, okamžitě ho vypakuj, vyměň zámky a přeruš veškeré kontakty!

možná, že to je ten problém. Že když ještě neměl vážný vztah, tak si myslí, že jsi jen jeho, že musíš poslouchat a dělat to, jak on řekne. Neumí respektovat druhé, věřit...

tak hlavně, že ho miluješ...Prosím tě, on jiný nebude, to je ti snad jasný, ne? Je mi tolik, co tobě a představa, že bych dobrovolně setrvávala s takovým hovadem je šílená.

Já fakt jen zírám! Mě by to tedy spolehlivě odradilo. Upřímně, nepochopím jaká očekávání může mít holka od kluka, o kterém ví, že si je schopný užívat placeného sexu.

Asi tohle zrovna slyšet nechceš, ale už bylo dost napsaných článků o tom, že tyhle ženské, které zůstávají ve vztahu s žárlivcem, si za to můžou samy. Mají tak nízké sebevědomí, tolik si neváží samy sebe, že si rády poslechnou "pohádky" o tom, jak jsou svým žárlivým partnerem milovány a zároveň se nechají ponižovat a právě proto, že se cítí tak málocenné si neumí představit, co by si bez svého partnera počaly. Ony si přece nezaslouží "normální" vztah, protože nejsou normální, jsou něco míň. Ne, neposílej svého přítele k doktorovi, ale běž tam sama. Vyhledej ve svém okolí pomoc psychologa nejdříve pro sebe, protože tady máš problém nejdříve ty. Až pomocí psychologické léčby poznáš sama sebe a svoje hodnoty, potom už budeš silná změnit svou situaci. I kdyby jsi teď od svého přítele odešla, najde si tě další takový a situace se bude opakovat. Jsi mladá, byla by škoda, aby jsi svůj život prožila ve strachu, v ponižování, riskovala život a obětovala taky svého syna, kterému ukazuješ, jak se má v životě chovat. Chtěj pro něj to nejlepší. To, cos mu přinesla domu, je odpad, hrůza... děti potřebují upřímnou lásku, bezpečí. Přeji hodně síly

promiň, ale jsi ty normální? já v takovéhle rodině vyrůstala...naštěstí má mamka sebrala odvahu a odešla, když mi byly 4 roky...ona se ale bohužel bála odejít (a také měla proč), na rozdíl od tebe, která s ním chce zůstat....myslíš vůbec na své dítě? zkus na chvíli přemýšlet za svého syna...

Můžeš mi říct, PROČ nebo ZA CO ho miluješ? Bože. To se bojíš, že když se s ním rozejdeš, tak zůstaneš nadosmrti sama nebo jak? Nechápu.

Reaguji na simuška:

Přesně s tím to souvisí a zakladatelka si hledá stále ty samé typy chlapů.

Už je to pomalu takový rituál-holčina napíše, jak je partner žárlivý, hádavý, mlátí ji ale ona ho miluje a opustit nechce Hm, takže co na to napsat?!
Podívej se-tvůj partner pokud se mu tak dá vůbec říkat-je nevyzrálý, chorobně žárlivý jedinec,surovec a primitiv(každý chlap, který tohle dělá je u mě primitivem, ikdyby byl kandidátem věd-to jen tak na vysvětlenou).
Nechápu, že se můžeš nechat v tomto věku takto dobrovolně ničit-a navíc nejen sebe, ale i svého syna! Pokud by jsi byla sama tak ok, každý svého štěstí strůjce-ale máš zodpovědnost za svého syna, za jeho výchovu-to chceš, aby mu dával příklad takovýhle chlap? Aby z něj vychoval stejný h.ovado jako je on sám.?! Vzpamatuj se odejdi! Myslím, že to je jediná rada kterou si tady přečteš.

ať to zní jak chce:

pokud má nějaká žena neustále problémy se svými partnery, není problém (jen) v nich, ale především v ní.

nemá smysl tady dávat nějaké rady, tato žena je ztracená, pokud si sama nenafackuje.

žena, které přítel nic nedává citově ani jinak, chová se jak hovado, nemiluje ji, je k ní zlý, a ona přesto naprosto bezdůvodně tvrdí, že ho přece miluje, je nemocná a nemá nejmenší představu o obsahu pojmu "láska".

tady ti nikdo nepomůže, cokoli se tu napíše, budou jen kecy, které tě stejně nebudou zajímat, protože "ho přece miluješ" a chceš slyšet, jak to udělat, aby ti dělal hodného pejska doma. a to neuslyšíš.

mimochodem zůstávat s nějakým trotlem jen proto, že "jeho rodiče jsou super" může jen blázen nebo osoba, která má vážné citové problémy a ...jsme zase u toho, měla by je léčit.

Reaguji na martuli: Momentálně i já mám problémy co se týče žárlivosti mého partnera,asi po pul roce chození to začalo.Nejsem žádná šedá myš,takže o svůj zevnějšek hodně dbám a ráda se pěkně oblékám.Výstřihy a sukně pro mě nejsou žádný problém.Překousla jsem to ze mi zakázal se stýkat s klukama kámošema jako dřív i to abych chodila někde po nocích a bavila se bez něj ani já bych nesnesla kdyby to dělal.Ale když si na mě začal dovolovat s tím že nebudu nosit výstřihy a minisukně,to už jsem zakročila,viděl že v tomhle směru si nenechám tak lehce poroučet a tak parkrát vznikly i scény typu kdy ve 30 stupnovym vedru jsme meli jit ven mezi lidi a on zacal ze pokud pujdu v sukni a nevezmu si kalhoty nikam nejde,nenechala jsem si to libit a rekla jsem ze pujdu tedy sama ze me to nezajima,pozdeji si tedy zvykl ze se tohoto nevzdám,jenze ted je tu další problém.Mým velkým snem je věnovat se focení a modelingu,měla jsem skvělou šanci,soutěž ,kterou jsem chtěla skusit,zákazal mi to,byl uplne nepricetny ze at si vyberu bud on nebo moje kariéra,ze nestrpí abych se nekde na fotkách ukazovala polonahá ze se mu to hnusí ze od toho jsem si nedelala skolu abych se zivila timhle,a ze pokud to udelam rozejde se se mnou,ze by to nesnesl ikdyz me miluje,Přitom o nic nešlo,chtěla jsem jen skusit se do te souteze dostat.Strašně ho miluji a vím že i on mě ale z tohoto jsem zoufalá,nechci se někde zahrabat chci se aspon pokusit dělat to co mě baví,bojim se ze si casem opravdu budu muset vybrat,snazila jsem se s nim o tom promluvit probrat to,uklidnit ho,bez vysledku