Zamilovali jste se někdy do svého učitele?

[quote=Eviška]velice příjemné a já se pak celý následující den usmívala od ucha k uchu a říkala si, že je škoda, že je to sen
není nad snění...to znám klaryynkaa To se pak hned lépe učí,co?
No já teda tuhle zkušenost nemám,ale máme ve škole jednoho učitele (doktora) ,tak kolem 30 a ten mě fakt dostal, ani ne vzhledem,ale tím jak je chytrej,jaký má zápal do toho,o čem mluví....prostě mě dostal obdivuju lidi,kteří hoří proto,co dělají.... Najednou se těším na seminář

Holky tak já napíšu příběh jako z telenovely:

Před rokem mě učil na jednom semináři doktor (jemu 30, mně 23). V průběhu semestru jsem zjistila, že se mi líbí, že na něj myslím i doma. A pak jsem si začala všímat toho, že on po mě pokukuje taky.. tak zvláštně (nebyly to žádné žádoucí pohledy, ze kterých by se dalo vyčíst, že mě chce dostat akorát do postele). Nikdy by mě ale nenapadlo to nějak řešit, zas takový blázen nejsem. ALE: když jsme odcházela z posledního semináře, tak jsem se otočila a uviděla jak na mě kouká, no kdybyste viděly ten pohled! Úplně mě to nutilo jít za ním.. ale nešla jsem. Místo toho jsem mu napsala email, protože jsme věděla, že TOHLE prostě nemůžu nechat být Napsala jsem mu, že je moc sympatický a že je škoda, že už ho na žádný seminář nebudu mít... A začali jsme si psát Psali jsme si asi měsíc, ale jen tak normálně, o tom, jak se máme, co děláme, nějaké náznaky sice padly, ale rozhodně to nevypadalo, že se to v něco vyvíjí, i když jsme oba věděli

Asi po tom měsíci od prvního emailu jsem k němu šla na zkoušku. Šla jsem schválně až poslední, abych s ním mohla být sama. Samozřejmě mě nezkoušel, začali jsme si povídat a já po něm po chvíli prostě vyjela, políbila jsem ho A tím začala moje největší láska, něco, co jsem nikdy s nikým nezažila. Byly jsme do sebe úplně zbláznění, pořád jsme se na sebe tiskli, koukali a já myslela, že mi praskne srdce! Celé dny jsem nemyslela na nic jiného než na něho, připadala jsem si jako ve snu. Byl to vztah, ve kterém bylo tolik citu a něhy, áááááá

Ale zpět z oblaků na zem. Byli jsme každý úplně jiný, každý z jiného světa, myslím, že bychom spolu nemohli zůstat. Navíc jsme byli oba zadaní. A i přesto, že to pro nás pro oba byla ta největší láska, které se ani nedalo uvěřit, ukončili jsme to. Doteď nevíme, jestli jsme neudělali osudovou chybu, ale nechtěli jsme ukončovat současné několikaleté vztahy a pokoušet s o nový. Byl by to moc velký risk, protože jsme byli každý tak jiný.. od té doby se nescházíme, ani si nepíšem, ale v mém srdci zůstane napořád

marrie
To je vážně jak z telenovely,pááni.....tajil se mi dech při čtení...A v čem jste byli tak rozdílní?

Vsadím se, že kdyby místo kyselých učitelek, byli na školách jen sladcí učitelé, měly by holky samé jedničky, já bych se tedy nechtěla schodit koulí u tabule před svým idolem

Já zažila jeden takový úlet, na který jsem už docela zapoměla, ale tohle téma mi osvěžilo paměť...
O prázdninách mezi druhákem a třeťákem jsem se v jednom klubu seznámila s fajn chlapíkem, bylo mu kolem 30ti, líbili se mi tenkrát starší než já (a zkušenější). Pak jsme se potkali na nějakém koncertě a nějak se to zvrtlo..a bylo to. Nepokračovali jsme v tom, byla to jednorázovka, ale fakt skvělá. Skončily prázdniny, nastoupila jsem do třeťáku a na český jazyk se nám přišel představit nový učitel.. Můj prázdninový úlet..
Byl to docela šok a já nevěděla kam koukat, když mě tam viděl sedět, vyloudil takový úsměv, že jsem dělala, že tam nejsem, aby si toho nikdo nevšiml. Trvalo mi půl roku, než jsem se od toho dokázala oprostit, nemohla jsem se soustředit na učení, umíte si představit jaké to je, když stojíte u tabule před někým, s kým jste TO... A vykat mu před ostatníma...
Pak jsem si našla kluka a uklidnilo se to samo, ale dlouho jsem si říkala, že tohle se snad může stát jen mě.

Vůbec ve stylu života, jaký vedeme. Já se např. chodím ráda bavit a miluju tanec. On zásadně netancuje a je takový domácí typ. Je mi jasné, že až přijdou děti a starosti, tak taky budu trávit víkendy doma, ale i přesto vím, že na různé zábavy a plesy budu chodit celý život a moc by mi vadilo, kdyby mě na ně partner nedoprovázel.
Další a myslím, že zcela zásadní problém by byl v tom, že já jsem požitkář a on ne. Já si ráda kupuju nové věci, mám ráda dobré jídlo atd., on pořizuje jen to nejnutnější. Můj styl života je třeba takový, že kdyby mě napadlo, že mám chuť jít se projet, tak prostě sednu do auta a někam jen tak 100 km pojedu. A tohle by on asi nepřekousl, protože pro něj je to bezdůvodné plýtvání.
Dál spontánnost. Já se dozvím, že kamarád v Dánsku nás zve na víkend a jsem schopná se sbalit a druhý den letět. A on je v tomto takový "zaprdlý". Musel by nad tím 14 dní přemýšlet a pak by se mu nakonec stejně ještě nechtělo.

Myslím, že už jen tohle, co jsem uvedla (a hlavně ta druhá věc) by vedlo po čase k dost velkým problémům, proto jsem svůj dosavadní vztah nechtěla obětovat.

Woow, tohle je taky super příběh

Tak to je mazec
Až si tu připadám divně, že já se do žádnýho učitele nikdy nezamilovala

No jo, jenže tomu tvému ACH předcházelo ono příjemné mrazení a ta příchuť něčeho zakázaného, vzrušujícího, kdežto mě pak spíš nepříjemně zmrzlo
Ale i tak to bylo fajn, jen ty následky se nějak vlekly..

Jinak jsme u nás na základce byly komplet všechny sedmačky zamilované do našeho třídního, vypadal jako idol té doby-Dalibor Janda

No jéje .. několikrát.
Poprvé na střední v prváku - profesor dějin kultury, vyšší, tmavé vlasy, slušňák, výrazné rysy - bohužel ženáč a věřící
Pak ve čtvrťáku do angličtináře - podotýkám, že na začátku jsem ho nemohla vystát, ale pak mě to naštěstí přešlo.
A naposledy v prváku na vš - matikář - takovej taťka od rodiny a s tím jsem si uhnala malej trapas, ptz mě přistihl, jak se mu koukám na zadek

Ale nikdy jsem to naštěstí nebrala vážně, spíš takovej flirt

Spolužačka na střední začala chodit s mladým profesorem na právo. On vlastně ještě nebyl profesor, studoval právnickou fakultu a nás měl asi jako praxi... Bylo to ve čtvrťáku, nám bylo asi 18-19, jemu kolem 25ti. Vůbec jsme to nepoznaly, věděla to jen její sestra a nejlepší kamarádka. Řekli nám to společně až při pomaturitním večírku a my jsme selá třída valily oči! On byl moc milej a stydlivej a fakt jsme jim to přály. Myslim že spolu pak byli ještě půl roku po maturitě.

Mě se strašně líbí, že to má příchuť takové té zakázané lásky říkám si,jaké to je,to před všemi tajit, a tak

Já na gymplu do profesora matematiky. Bylo mu tak něco přes třicet a velice zábavně dokázal mluvit o matematice, o důkazech a tak. Sice k ničemu nedošlo, ale jistá láska a náchylnost k tomuto přednětu mi zůstala. Teď sem náchylná k logicky myslícím chlapům.

jo na ZŠ, tak hezky platonicky že, do učitele který vypadal jak kopie toho herce z Akta X

Já se přiznám,celej gympl se mi líbil angličtinář, bylo mu v té době kolem 30, žena,dvě děti..
No,a na maturiťáku jsme se opili a pak tentononc venku na zídce

Ahojte, ja som bola zamilovaná na ZŠ do učiteľa telesnej. Ja som mala 14, on 19. Vlastne si ešte len dorábal pedagogiku, ale už učil. Iskrilo to medzi nami hneď od začiatku. Ale vtedy som mala ešte len 13. V deň mojich 14 narodenín mi gratuloval a vtedy som pochopila, čo je vo veci. Lenže on si akosi myslel, že ja mám v ten deň 15 (nejako si to zle zrátal) a tak mi to dal najavo, lebo sa prestal obávať aspoň toho, že som pod zákonom. Keď som povedala, že mám len 14, tak bol dosť sklamaný. Ale aj tak nám to nedalo, jednoducho sa to nedalo vydržať. Zaľúbili sme sa do seba tak silno, že kedy nám jeho mama nerobila celú dobu zle a samé prekážky, tak sa možno aj zoberieme. Bola to moja prvá a strašne silná láska. Bol to taký dobráčisko a ja som ho neskutočne milovala a on mňa tiež. Vydržalo nám to 2 roky. Ale tie 2 roky boli stále len o schovávaní a o problémoch s jeho maminou. Nakoniec som to vzdala a ukončila to. On ma prosil na kolenách a plakal nech ho neopúšťam, ale ja už som ďalej nevládala zdolávať neustále intrigy jeho mamy. Dodnes na neho spomínam v dobrom a predstavujem si aké by to bolo, keby sme spolu zostali.