Žádost o ruku

Holky, tak jsem teda ani omylem netušila, že když jsem tohle psala, tak že ještě ten večer to přijde.....Jo, mám to taky "za sebou" Bylo to krásný, nečekaný, romantický...zavedl mě se zavázanýma očima na "naše" místo, večer, už byla tma, tam poklekl a řekl ať otevřu oči....klečel, v ruce prstýnek a v druhý šampáňo...

tribit

moc moc gratuluju

Ach joo.. já bych už taky chtěla.
Přítel taky, ale ještě se nevyslovil a nepoklek před mou maličkost s prstýnkem..
Tak aspoň přeji všem zasnoubeným a snad to příjde i u nás doma

Jéé tyhle téma o lásce čtu nejradši

Já jsem měla zásnubní prstýnek pod stromečkem a pak si klekl, řekl že mě moc miluje a jestli se chci stát jeho ženou. Krása

Asi se brzo taky dočkám bjouček se mi nedávno trošku opil,o půlnoci mi zavolal a jen tak mimochodem mi sdělil,že koupil zásnubní prstýnek,nosí ho s sebou a čeká na správný okamžik

já už to kdesi psala..ale 24.prosince tedy před pár dny jsem našla pod stromečkem v krabičce naušnice..tak nějak nic moc..ale radost jsem měla...a pak plyšovýho slona s obřím chobotem tak to jsem se smála...a nakonec jedna malá krabička..a tam byl šutr větší než palec u ruky...ještě na jaře jsem do tohoto tématu přispívala jak se nechci vdávat..a teť?..minulý týden jsem se tak nějak o tom zmínila....a v posledních dnech i na to uplně zapoměla...celkově nebyl poslední pulrok vubec lehký v našem vztahu...přítel pořád pryč a já doma na MD a měla jsem pocit že se spíše odcizujeme...a on nakonec dřel prot,aby mi koupil můj vysněný prstýnek..takže jsem byla opravdu moc překvapená a nečekala sem to vůbec..den před tím jsem doslova udělala scénu jak s nim končím,že si takhle život nepřectavuju kde každý jde jinou cestou..a pak ani nevíte jak mi bylo trapně,když jsem tu krabičku otevřela...uplně se mi chce ještě teť brečet jak jsem byla hnusná..a nakonec ?...na jeho 3 pokus se to snad podařilo ..na ty 2 předtím bylo ještě na mě moc brzy..ještě musím dodat ,že prý na něho čekal už od poloviny listopadu takže to měl docela promyšlené dřív než já ..

Pište další, já to hrozně ráda čtu. Takové pohlazení po duši. Sama mám na zásnuby dost času, ale slyšela jsem od známých dva takové hezké příběhy:

první že slečnu požádal přítel na Eiffelovce (to by byla náhoda, kdyby to byla zrovna ta, která tu přispívala) Aaaa, to je romantika.

a druhý Kamarádčina maminka měla dlouhou dobu přítele, moc si rozuměli a všechno. Jednou na Vánoce se sešla celá jejich rodina u stromečku, maminka taková neupravená, domácí oblečení, nenalíčená. Nestihla to. A její přítel ji znenadání požádal o ruku. Začala brečet. Ale ne dojetím, nýbrž proto, že se neupravila a při takové příležitosti vypadala "hnusně".

Tak mě při nákupech vzal přítel do zlatnictví. Prý si mám vybrat nějaký prstýnek. Na mojí otázku, co ho to napadlo (normálně ni šperky nekupuje), odpověděl, že mi taky chce koupit něco hezkýho pro radost. Vybrala jsem si takový drobný stříbrný s kamínkem a samozřejmě jsem si ho zkusila na pravé ruce. Večer doma zmizel přítel na chvilku v ložnici a pak se vrátil se zvláštním výrazem ve tváři. Když jsem vešla do ložnice, na posteli jsem našla kus papíru (utržený z nějakého bloku, jak když to okouše myš) a na něm pastelkou doslova naškrábáno: VEZMEŠ SI MĚ?a u toho ležela krabička s prstýnkem. V tu chvíli nedokážu říct, co ve mně převládalo za pocit. Jestli radost z toho, že se konečně rozhoupal nebo zklamání ze způsobu, jak se vše odehrálo. Nakonec podotýkám, že jak jsem si zkoušela prstýnek na druhé ruce, tak ho stejně nemůžu nosit jako snubní, protože mi na druhé ruce padá.

Reaguji na Ocipuc: možná lepší tohle než nic.) zrovna si píšeme s přítelem na toto téma (náhodně) a dle všeho to vypadá, tak že já pokud zůstanu s ním se nevdám.... a vdávat se jen protože chci díte tak to teda né(to je názor přítele)...v tomhle jsem romantik! já se chci vdávat z romatického důvodu a ne z rozumu a povinosti. To raději nikdy! no je hrozné to zjistit, ale aspoň už vím na čem jsem.) no co z toho se nevěší... ale krásně se to tu čte.) držím vám všem palečky ať je to ON.

Reaguji na Ocipuc:

Jééé holky to jsou krásný příběhy jak z pohádky, tohle mě se nikdy stát nemůže...já nikdy nezažila ani ve vztahu nic romantického, žádnej chlap mi nikdy nedal pořádně najevo lásku, brzo mi bude 27, teď jsem po rozchodu a mám strach že v týhle době chlapa nenajdu, dneska někoho najít chlapa neni nic jednoduchého. Ale Vám to přeju ať jste s těma Vašema zlatíčkama spokojený.

A co když žádá žena o ruku muže

Reaguji na Gíí Enn: No, osobní zkušenostž nemám, páč jsem byla požádána já mužem, ale přítelkyně našeho kamaráda ho požádala dvakrát o ruku a on se dvakrát lekl a skoro se rozešli. Asi před půl rokem se nakonec vzali, ale to ji teda po těch letech požádal on. Ale většinou se toho chlap asi lekne...Jakkoliv nejsem zastáncem dělení rolí na mužské a ženské, tak v tomhle jediném případě si myslím, že by ta tradice měla zůstat tak, jak je - tím mám na mysli že muž má žádat ženu.
Výjimkou asi bude, když jenom přijdeš s nápadem, že byste se mohli vzít a na svatbě se dohodnete spolu, jakože je spousta takových párů, kde neproběhla tradiční žádost o ruku s prstýnkem. Ale rozhodně bych za mužem nešla, a nepožádala bych ho tím klasickým způsobem - vezmeš si mě? I když záleží i na způsobu a momentě, kdy by ta žádost proběhla, na povaze slečny, která by žádala a na vztahu, který ti dva mají.
Nebo by se mohl i třeba urazit, protože tě chce požádat on a ty bys mu to zkazila

Mě teď už manžel požádal v den mých narozenin. Jelikož jsme s rodinou neslavili přesně v den narozek, ale o den dřív, tak mi přítel jen popřál a říkal, že pro mě má překvápko. V ten den jsme k večeru (už byla tma) jsme se šli projít-říkal, že na mě to překvápko čeká venku. Než jsme šli, pořád něco kutil, co jsem nemohla vidět... Pak jsme vyšli na takový "skalnatý" kopec, kde byl výhled na jedno malebné městečko, kde jsou takové pěkné chaloupky, vše bylo krásně osvětlené, kolem sníh. Musela jsem zavřít oči a když jsem je otevřela tak přede mnou klečel a pořádal mě o ruku. Měl tam připravené malé šampáňo na přípitek a dostala jsem k tomu rudou růži. (Měly tam být i prskavky, ale zapalovač selhal, když sem měla zavřené oči, tak sem pořád jenom slyšela: sakra, atd... ; a když mě žádala, tak sem měla slzy v očích a pak řekla-já na to nevidím a on mi říká-tak si vem čelovku )
Ačkoliv není vůbec žádný romantik, tak sem z té romantiky byla hodně překvapená.

Já to vnímám stejně.