Začínající učitelka na 2. stupni ZŠ

hlavně se nesnaž být jejich kamarádka, takoví učitelé jsou nejhorší a nefunguje to.

Reaguji na Patty: Ano přesně tak. Na střední jsme jednoho takového měli - pohodář, choval se k nám kamarádsky, ale někteří kluci toho po čase začali zneužívat. Např. přímo před ním se dívali při písemce do sešitu a opisovali nebo mu dokonce začli tykat a zdravit " Zdar vole" A on chudák s tím nic nenadělal - neměl respekt díky tomu přátelskému chování. Někdy mi ho bylo i líto

No, druhý stupeň to je snad to největší peklo Souhlasím s tou kamarádkou, chce to pevnou ruku, opravdu, žádné ústupky, žádné huhňání a přísně na ně. Ono když nad tím tak přemýšlím, tak nakonec jsme vždy měli rádi ty přísnější učitele, jak na ZŠ, tak SŠ. Hlavně na ně si nikdo nedovolil, ať to byla ženská nebo chlap, no a ti ostatní měli peklo. Držím palce, ono se to poddá, dostaneš se do toho hlavně se nebát

přesně tak, nejraději jsme měli ty učitele, kteří uměli udělat takové ticho, že byl slyšet spadnout špendlík.

Mladí se snažili být kamarádi a pak si z nich nikdo nic nedělal.

Takže pořádný řád, žádné ústupky.. tvrdě na ně.

Přesně tak. Jsem (teď už bývalá) učitelka a právě ten pořádný řád, žádné ústupky atd. byla ta nejspolehlivější metoda, jak na ně. Jo, ze začátku se jim to nelíbilo a měly hromadu keců, ale na konci roku mi za to poděkovaly

A procpak jsi prestala ucit?

Reaguji na Degu:
Proto, že jsem když už jsem to vystudovala, tak jsem si to taky chtěla zkusit, že jo. Jenže i když mě to bavilo, tak jsem v tom neviděla takový ten svůj "smysl života". Ale hlavním důvodem byly, co si budeme lhát, peníze...

Teď mladým učitelům přidali, takže plat je paradoxně dobrý, ale to je asi bohužel všechno. Je to fakt náročná práce. A co teď děláš? A jaké to je v porovnání s učením?

Na ostro učím také od letošního září (loni na jaře jsem byla na jiné ZŠ jen jako záskok) a mám z toho stejné pocity jako ty, né-li horší. Musím přiznat, že už jsem o hodině zažila i pocit zoufalství a bezmoci, tak jen doufám, že jsem to před žáky dobře zamaskovala a nic nepoznali. Navíc opravy prací a písemek + příprava na hodiny mi zabírají většinu volného času, takže chodím spát pozdě a jsem tak fyzicky i psychicky unavená, že se divim, že ještě funguju. Myšlenky, že tuto profesi opustím, mě napadají každou chvíli, ale studovala jsem pěďák proto, že jsem opravdu chtěla učit a pracovat s dětmi (ne proto, abych měla aspoň nějakou VŠ), tak to nechci hned vzdávat. Navíc kolegyně v práci mě podporují, narozdíl od ostatních učitelů, kteří se tam vystřídali a odpadli, prý u mě cítí, že to vydržím a zvládnu, tak ta jejich důvěra mi taky trochu pomáhá

Reaguji na Degu:
Momentálně dělám asistentku generálního ředitele. Odpracuju si svých 8 hodin a jdu, nemusím si s sebou tahat práci domů v podobě písemek, testů a dalších nekonečných příprav na hodiny. Navíc ve firmě, kde dělám, se můžu nadále jazykově vzdělávat (aj, nj), nejsem omezená přestávkami jako ve škole, můžu si dojít k firemní doktorce, aniž bych si musela nadělávat hodiny atd., těch výhod je opravdu hodně. A i když mladým učitelům přidali, pořád to není tolik, kolik mám teď. Pro mě je prostě práce učitelky a asistentky po všech stránkách nesrovnatelná.

Nezkouší, oni si tohle dovolí i k učiteli, který je tam 20 let a ještě si občas dokáže sjednat respekt. Je to boj, mamka je právě taky učitelka na 2.st. a já bych to teda dělat nemohla, protože bych je musela zabít. Jednou tahala dítě, které jí do očí řeklo, že je pí** a fakt se chovalo hrozně, před inspekci, dopadlo to tak, že se měl ten kluk omluvit a zase na to kašlal, rodiče též. Buď tvrdá, ale nevytáčej se u každé blbosti (že ti žákovskou nepodá, ale hodí na stůl), jinak se tam zblázníš a oni se tím budou bavit. Na gymplu na ně platí, že je vyzkoušíš nebo jim dáš poznámku, na tyhle neplatí většinou nic. Přeju pevné nervy A neber ty jejich útoky osobně - ty děcka někdy nemají lehký život (rodiče se hádají, jsou rozvedení, případně je vychovává úplně někdo jiný apod.) a tímhle chováním se brání.

děkuju za podporu a vaše názory, otázkou zůstává, jak dlouho se to dá vydržet.....dá se naučit něco nevnímat, nebrat si to osobně, ale to němění nic na tom, že je člověk neutále pod palbou kritiky, nadávek atd....prostě neustálé psychické napětí a pocit neúspěhu

Přesně tak, oni nedělají rozdíly v tom, jestli jseš nová nebo ne.

Tak tak. Pokud zjistí, že se vytočíš u každé blbosti, bude je to o to víc lákat ty blbosti dělat. Nejdůležitější je zachovat klid, neřvat nebo nenadávat.

To já se snažím nevytáčet, ale jelikož jsem celkem temperamentní povahy, tak je těžké být v klidu, když to ve třídě vypadá skoro jak v úvodní scéně filmu Obecná škola...