Vztah se ženatým

tahle věta se mi líbí.

Tohle asi bez komentáře za všechno může chlap a nebo jeho partnerka, ale nikdo z nich to nepřizná, tak to hází na milenku/milence. Štěstí, že chlapi jsou ti blbější a na ty milence nepřichází, protože kdo by jejich manželku chtěl? To já mám historek a názorů k zasmání asi o tom napíšu knížku Stačí jen, že manželka nevěnuje příliš něhy, nedělá v posteli anál, či jí vadí další ženská do trojky...prostě on to za každou cenu musí mít a když to nemá, tak hledá jinde. A výmluva století: to jsme my chlapi co po nás chceš s tím musíš počítat na druhou stranu můžete být sexuální bohyně, hýčkat ho slůvky jak je úžasný, můžete vypadat jak miss universe a stejně vám zahne. Takže můj osvědčený recept stíhat stíhat stíhat překvapovat nebo se s tím smířit a najít si taky někoho bokem

já jsem se vždycky smála kamarádkám co chodily s ženáčema a najednou ejhle-stalo se mi to taky. Teda-ten pán se kterým jsem chodila na kafe a trávila čas a měla ho ráda čím dál víc mě jednou vzal za ruku a řekl, že má doma manželku. Dokonce mě s ní seznámil (představil mě jako kamarádku) a když mu volala a on byl u mně tak jí klidně přiznal, kde je. Děti nemají, jinak bych od toho asi šla dál, svědomí by mě sežralo.
A závěr? Tehdy mi bylo 20, jemu 36, bylo to krásné (trvalo to pár měsíců) a jsme kamarádi dodneška. Jednu chvíli jsem doufala že se rozvede protože v manželství není spokojený a se ženou jsou spíš kamarádi, ale bojí se samoty. A já mu nemůžu slíbit, že s ním budu do smrti, jsem ještě mladá a ne natolik zamilovaná. Stálo mě to pár probrečených kapesníků, teď mám krásné vzpomínky a jsem za náš vztah ráda.

Reaguji na zip: na jednu stranu mi je tě líto a na stranu druhou tě vůbec nechápu. Matka, co opustí kvůli nějakýmu chlapovi děcko je úplně mimo... buĎ ráda, že to takhle dopadlo, že tě nechtěl. Mohlas opustit děcka a on by tě třeba poslal ze nějaký čas někam a pak bys na tom byla ještě hůř než poté, co se na tebe vykašlal..

neodsudzujem to, pretože citom niekedy nerozkážeš a viem čo je to stretávať sa so ženáčom...ja som ale najprv nevedela, že je ženatý to je ten problém

Také jsem měla ještě nedávno vztah se ženatým o 17 let starším mužem. Trvalo to rok a půl a ještě to byl a je můj kolega z práce. Takže se tam stále vídáme. Stále nevím co přesně chtěl. Chtěl mě a zároveň nemohl opustit ženu. Přitom jsem ho nikdy nikam netlačila, neříkala jsem ať se rozvede. Sama jsem měla svůj vztah a stále mám již 11 let. Byla jsem ale rozhodnutá vztah ukončit, kdyby mě chtěl. Vím, že mne miloval i já jeho a stále ho miluji, ale ukončila jsem to. Nemělo to budoucnost. On by se nikdy nerozhodl. Snaží se se mnou alespoň komunikovat, protože jsem mu řekla ať mě nechá být jinak to nezvládnu. Vím, že by to takhle klidně táhnul x let. Nevím co teda ty ženáči chtějí. Povyražení? Pocit, že jsou ještě žádaní?
Teď si musím zařídit svůj život, ale stále si nejsem jistá zda s dlouholetým přítelem či sama. Je to ještě těžší, když stavíme barák. Přítel o ničem neví. Z mé strany je to již přátelský vzah z jeho partnerský. S přítelem jsem od svých 20 takže je i můj první a teď jsem poznala i někoho jiného a je to v p...Přítel už mne nevzrušuje. A nevím jak dál.

chyba je vždy na všech stranách...

zrovna teď řešim,zda ukončit nebo pokračovat ve vztahu se ženatým,po tom,co se mi svěřil,že se do mě zamiloval.
nikdy bych nevěřila,že bych byla schopná a měla žaludek na to začít si s ženatým.ale jiskra tam byla a sama od sebe bych si s ním nezačala,ale iniciátorem byl on a stále je to on,kdo to 'táhne',já jsem ta odtažitější.a to je to,proč se zamiloval.nic jsem po něm nechtěla,nevolala jsem mu,nikdy jsem mu nenapsala první,atd.
nechci,aby se to provalilo,já bych byla pak v očích ostatních ta nejhorší..
nicméně suma sumárum to beru jako životní zkušenost.
no,a co bude dál to sama ještě nevim.jako bonus je on totiž i supr kámoš,s kterym je sranda,máme si o čem povídat,vyslechne a tak.skončit to,ztratila bych i to...

Souhlasím s holkama, že chyba je vždy na všech stranách.

no vidíte holky uteklo půl roku od extempore, které předvedla jeho manželka u mě v práci, já jsem se z toho "jakš takš"dostala a ON zase přišel a dokonce i se stejnou písničkou, jak je to doma hrozný, že od něj žena vyžaduje častování slovy lásko, miláčku, zlato, kotě atd.,.... a hlídá ho a já nevím co a že se nerad vrací domů, proto bývá v práci dlouho i při pátcích atd atd....... a že by chtěl vrátit čas zpátky, protože na mě nezapomněl a má mě v srdci .... no a já nevím co všechno ( a všechno se mi to zase vrátilo) bylo to strašný ale překonala jsem se a řekla jsem mu, že příležitost dostal, ale tehdy, když jsem o něj stála se jí vzdal sám od sebe a ještě mě před (ní) pomlouval a nenechal na mě nit suchou, jen aby ze všeho vyšel jako ten chudák, který byl mnou svedený, že nehodlám dělat jejich manželského psychologa, ať si zajdou do poradny, nebo ať jdou od sebe, myslím si, že tuto odpověď nečekal a dál na mě naléhal, ale utekla jsem, musela jsem pro svoje děti na kroužek, no a začal mi psát a volat z telefonu s jiným číslem, tak jsem to přestala brát....., no a světe div se: (zase miluje svou ženu, mají perfektní vztah, znovu začali realizovat svoji stavbu domu - po tom, co se to provalilo přestali i stavět)...... a ještě dělá uraženýho.... strašný je to, že spolu děláme v práci............, ale jsem na se be pyšná, že jsem to USTÁLA, ale jen navenek, protože uvnitř jsem roztrhaná na "hadry", ale teď věřím, že už to ukočíruju. Když jsem to musela ukočírovat tehdy, tak teď by to už neměl být až takový problém

Chlapi jsou většinou srabi, a nerozvedou se jen z pohodlí. Ten hlavní podnět a to je podání žádosti o rozvod musí udělat ŽENA.

Reaguji na markaa: Měla jsem to také tak. Tvrdil jak mě šíleně miluje a jestli na něho počkám. Ano čekala a čekala až se rozhodne. Jednou to bylo tak, že chce být se mnou, jednou zase, že nemůže opustit manželku.
Jedno teď vím jistě. Když zamilovaní ženatí muži se nerozhodnou hned na začátku mimomanželského vztahu tak už to neudělají nikdy. Zamilovanost postupně opadá. Tak jako to bylo u mě. Jeho láska vzplála tak rychle jako rychle uhasla. Prý si mě moc váží a má mě stále rád, ale já mu už nevěřím ani slovo. V práci se mu snažím vyhýbat. Je to stršný, protože si také moc rozumíme, ale snad časem se s ním budu moci jen tak bavit aniž bych do toho tahala city.
Holky hodně štěstí. My ženy jsme přece jenom silnější!

Reaguji na zip:
Smekám před tebou. Je jasné, že tohle nebylo nejjednodušší, ba naopak, ale ustála jsi to s nadhledem. Jasně, bolí to, o tom nepochybuju. A taky asi ještě dlouho bude. Ale tohle asi zrovna nebude člověk, který by si zasloužil ještě sebemenší šanci. Měl ji, ty jsi byla ochotná všeho se kvůli němu vzdát a jakým způsobem se ti to vrátilo.
Víš, upřímně si myslím, že ho z hlavy nedostaneš. A vždycky tě k němu bude něco táhnout. Ale ustála jsi to jednou, teď podruhé a věřím, že i když to není jednoduché, jsi rozhodnutá a víš co a jak. Moc držím palce, ať to brzy přebolí a dáš se dohromady.

Reaguji na Mischalka: děkuji, je fakt, že kdyby to "ona" manželka věděla o co se "bila" asi by byla hoodně zklamaná,hodně zraněná a to mi ještě psala (výsměšnou SMS) zrovna ve stejný den, kdy on přišel.... na FB má v profilu společnou fotku a jsou šťastná rodinka ......to on ani neví a omlouvá se mi za její chování.....POZDĚ co s takovým člověkem? pro život by to nebylo..... a důvěra je také "tatam" neumí se chovat v patových situacích.

Reaguji na zip:

Třeba to ví, víš? Ale nechce to vědět. Ona "vyhrála", má manžela jistého. Tak si přeci nebude připouštět nějaké zápory

Řekla bych, že tohle je hra "zhrzených" manželek, které mají potřebu všem okolo ukazovat, jak je všechno v pořádku a jak jsou šťastní a vlastně žádný problém není a ani nikdy nebyl.

Tak tohle nechápu. Nemohla bych být s člověkem, jehož chování musím omlouvat.

No právě. Přijde mi to jako takové to "srabácké" chování, kdy chlap utíká před jakýmkoliv řešením čehokoliv a raději se stáhne tam, kam to bude jednodušší.

Omlouvat by se měl on za své chování manželce a ne, aby omlouval chování manželky u ex milenky. Jeho manželka odhalila jejich poměr a prostě si to nenechala líbit a měla na to právo. Mně se někdo tahat s manželem, tak bych si to také s dotyčnou vyříkala .

Holky nechápu, jak vám mohou takoví srá*i imponovat.

Reaguji na bucinek07: No já si třeba myslím, že každý si je vědom toho, co dělá.... a pokud někomu odvedu otce, je to zákonitě i moje chyba....