Vztah a život s gamblerem

Najdi si na netu závislost/léčba závislostí - jsou instituce, které pomáhají zdarma. Většinou se specializují na drogy, ale dokáží vyléčit další závislosti.

Případně si vygoogluj poradnu pro závislé nebo poradnu pro drogově závislé, pošli dotaz na některého z doktorů a oni ti poradí, kam může přítel zajít ve vašem okolí, kde je nejbliží instituce...

Je to těžké,ale jde to,prožila jsem si něco obdobného s kamarádkou,věděla jsem,že pokud jí dám to co chce,ublížím jí,vydržela jsem,měla mě to za zlé,zlobila se....ale vyléčila se a přišla mě poděkovat,jeden ze šťastných případů vyléčení se na závislosti.Bylo to i pro mě strašně těžký,ale doktor dal jasné pokyny,pokud ji chci být oporou a pomoci-nesměla jsem povolit a nechat se obměkčit-ničila bych jí.

Pokud mu tohle hodláš tolerovat,tak se připrav, že tě s ním čeká hodně těžký život! Nemám ti co poradit,u tohodle platí jen nůž na krk... snad jen pevný nervy,budeš je totiž potřebovat...

Reaguji na SOLU:
Reaguji na Darbujana:

Není co dodávat.

Je to krátká doba a nevidím důvod, proč v tom vztahu setrvávat a trápit se. Čím dříve to utneš, tím lépe pro Tebe. Děkuj bohu za to, že jsi to zjistila po tak krátké době vztahu!

moje řeč.

sice jsi tuhle radu nechtěla, ale já mít přítele co hraje, okamžitě jdu od něj, po tom co nám tata nadělal statisícové dluhy touhle "zábavou" bych ho poslala do háje pomalu za to že se na ten automat jen podíval...a zvlášť když začal tak brzo....
Reaguji na Adka: naprostý souhlas...

Pryč, pryč, pryč!! Dělala jsem barmanku v herně přes 5 let, takže gamblery znám moc dobře. Dycky tam to pokušení bude. My jsme z nich měly s kolegyněma vždycky srandu, jak jsou blbí. Nechápeš ty lidi, fakt ne. Hlavně na bedny se nikdy nevydělá(vá) poctivou prací, nebo respektive tě to semele mnohem dřív, dýl většinou vydrželi různé existence - zloději, děvky, dealeři, tam kde byl dostatečný a trvalý přístup peněz, ale i ty to většinou semlelo jen o něco dýl.
Mazej, až se Ti bude za patama prášit, ať to slyšet chceš nebo nechceš! Představ si barmanku, jak na toho Tvýho kouká jak na kasičku, když vyhraje, dá jí dýžko, tak se kolem něj bude chvíli natřásat a hladit mu ego, když prohraje, tak se mu vytlemí do ksichtu...
Takového kluka ty chceš?

Tak tohle je nejlepší rada, která se tu objevila. Čeká Tě strastiplná cesta. Nedělej si iluze, že kvůli Tobě přestane ! Alkohol, drogy a automaty, to je vášeň. Přicházím do styku s těmito lidmi denně, okradou kohokoli, v ten moment absolutně nepřemýšlejí o tom, že okradli matku, přítelkyni. Znala jsem pána, který už neměl nic (všechno prohrál), seděl před hernou a klepal se jak ratlík. Je to nemoc. Ovšem léčit by se musel chtít Tvůj přítel, iniciativa musí přijít z jeho strany. Ty ho můžeš podpořit, ale on si musí zajistit léčení sám. Jinak za sebe říkám, nešla bych do toho.

Můj ex automaty taky hrál, když jsem se do něj zamilovala, tak jsem o tom nevěděla. Sliboval, jak s tím skončí a blablabla.. Pokud to mám zkrátit, přišla jsem o pětimístnou částku, vztah pochopitelně nevydržel a co vím, tak hraje dodnes, dluhy má kam se podívá..

Ruce pryč od takového člověka. Já se dokázala odpoutat až po strašně dlouhé době a šíleně mě mrzí, že jsem to nezvládla dřív.

Vzpomněla jsem si na jednoho týpka tady od nás...býval to nevídaně krásný chlap,pěkná manželka,úspěšná firma...řeklo by se muž,kterého nic nedostane na kolena.Hráčská vášeň to dokázala velice rychle...začínal v luxusních kasinech,končil v herně na rohu.Doslova vše co měli do těch beden naházel.Dneska prosí kamarády kumpány kdo mu půjčí na pivo.Manželka se ho pokoušela dlouho zachraňovat,s malými dětmi se jí nelze divit...ale jak tady psaly holky,po 2měsíčním vztahu slečny zakladatelky je to vážně nesmysl,škoda trápení a prolitých slz...pryč od něj dokud je čas!

nechceš tu číst rady,at se s ním rozejdeš...jenže ono nic jiného rozumného poradit nelze,pokud se on sám nevzpamatuje a nepřestane s tím !je to cesta do pekel

Reaguji na petla93:
Mám za sebou dlouholetý vztah s gamblerem- jinak skvělý člověk, s vysokoškolským vzděláním, výborný společník, prostě chlap jakého jsem si vždycky přála. Období, kdy hrál se střídaly s těmi, kdy se automatům vyhýbal jak čert kříži. Bohužel, ta dobrá období byla čím dál kratší, prohrál auto, pak výplaty pro zaměstnance... A to byla konečná, sice mi to rvalo srdce, ale musela jsem se s ním rozejít, všichni to o něm věděli, měla jsem kvůli tomu i problém sehnat si slušné zaměstnání (byli jsme manželé). Teď je z něj v podstatě bezdomovec, protože neplatil nájem, a asi 2 roky už je v psychiatrické léčebně...
Netvrdím, že tvůj přítel dopadne stejně, ale musí se chtít léčit, a i tak to bude dost obtížné. Nejste spolu dlouho, a už takové problémy, vím, že to nechceš slyšet, ale na tvém místě bych pokračování vztahu zvážila, nebo myslíš, že když dokázal okrást vlastní matku, tak tobě to neudělá...?

Musím souhlasit- málokdy se člověk dokáže téhle závislosti zbavit, vím o čem mluvím, můj otec byl hráč...navíc to bylo v době, kdy to sem teprve přišlo, lidi ani pořádně netušili, že jsi na tom mohou vybudovat závislost, léčit se to začalo až později...v té době to bylo opravdu špatný, mamka už se chtěla s tátou rozvést, schovávala před ním peníze do obrazů, byl schopný ukrást i poslední peníze na chleba, bylo mu to fuk, hlavně že dostal, co chtěl...Mamka měla 3 děcka na krku, naprosto zoufalá...Nakonec se z toho dostal jen díky bratrovi, kterému mohlo být v té době tak 16 let, přišel za ním k automatu a řekl, že mu není blbý házet peníze do bedny, když doma není ani pomalu na chleba. Otec říkal, že potom co mu to řekl se tak strašně zastyděl před vlastním děckem, že od té doby se už k tomu nepřiblížil, ale byl si pořád moc dobře vědom toho, jak je jednoduché do toho znovu spadnout, proto se tomu vyhýbá obloukem, už je to aspoň 15 let...Svého otce miluji, ale být v kůži matky, rozvedla bych se s ním hned....A toto je OPRAVDU jeden z mála případů, kdy to dopadlo relativně dobře, většinou to skončí daleko hůř...Je mi tě líto, vím, že to není nic jednoduchého, ale nenech si zkazit život

souhlasím, sice to nechceš slyšet ale vykašli se na něj, po dvou měsíčním vztahu by jsi měla řešit příjemnější věci ! Když mi bylo okolo osmnácti, měla jsem podobného přítele, co si vydělal po brigádách tak promačkal, je to psychickej teror a ten člověk pokud nechce sám, tak to bude dělat pořád, z tebe bude dělat blbce a ty se budeš pořád jen trápit, to není člověk pro život