Vzájemná podpora-přestáváme kouřit

Také s tím bojuju... Jsem ale zrovna dost v psychické tísni, takže to řešim cigaretama a podle toho to vypadá...

Reaguji na Elektronegativita: No, já byla v psychické tísni asi rok a cigarety mě prostě uklidňovaly..nebo jsem si to spíš namluvila...ale teď už do toho chci jít opravdu naplno,štve mě to samotnou...

Jejku, já kouřila od 13 pravidelně krabičku denně 15 let.
Pak jsem potkala svýho chlapa - nekuřáka a tím jsem to zvládla.
Nepotkat ho, nebo mít vedle sebe kuřáka, tak se toho určitě nezbavím.
Rodiče mýho muže jsou ale vášniví kuřáci (tři krabičky za den - každý), prostě hrůza.
Když jsme u nich na víkend, tak na nás vůbec neberou ohledy a domů se vracíme jako uzenky.
Vždycky musím všechno vyprat, i to, co jsme vůbec nenosili, protože to neskutečně páchne.
Nejhorší jsou ta jejich rána.
Oba kašlou půl hodiny tak, že si vždycky myslím, že je trefí šlak.
Je to děs-běs.
Držím Ti palce, ať to zvládneš.

PS: Někde jsem četla, že když jeden den nekouříš, tak je to pro plíce stejné, jako by jsi je vyvezla na hory.
Proto Ti přeju, ať jsi "na horách" co nejčastěji.

Já teda taky kouřim, stačí mi krabička na týden když nejdu do hospody... uklidnuje mě to před zkouškami a po nich přemýšlela jsem že s tím seknu, ale není motivace Celá naše rodina kouří, máma straší že by přibrala kdyby přestala... a prostě kouřim už asi od 13 let (fuj) a ani si sebe bez cigarety nepamatuji

kouřila jako fabrika asi rok a předtím asi 2 nebo 3 roky, až jsem se nějak "překouřila" a řekla si že s tím končím, když jsem dostala zase chuť zkoušela jsem se zabavit a hlavně přemýšlela na to, jak na sebe budu hrdá až si tu cigaretu nedám a pomohlo to krátce na to cigarety vystřídali všemožný chutě na sladké i slané ale netrvalo to moc dlouho..
Špatný je, že když se napiju alkoholu tak se nemůžu udržet a většinou si zapálím tak už se snažím i nepít protože není ani tak hrozná kocovina jako ty výčitky

Mimochodem mému kamarádovi pomohla jedna knížka kterou si přečetl na posezení a už si nezapálil, musím podotknout že předtim kouřil krabičku denně několik let a knížku vzal do ruky jen z donucení jeho mámy. Zní to jako blbost, to je fakt ale je to pravda.

Ahoj, já se před lety dostala do situace, kdy jsem zvládla i tři kravičky za den.

Přestala jsem ze dne na den a už nekouřím 10 let. Ani nevím, jak jsem to zvládla, ale co mi pomohlo (po mnoha nevydařených pokusech), že jsem si řekla no co, když to nevydržím, tak to nevydržím, když bude nejhůř, tak si prostě zapalím. A vždycky, když to na mě přišlo (a bylo mi z toho divně i fyzicky, asi už jsem byla pořádnej zavislák), ptala jsem se sama sebe - je mi nejhůř? Ne, ještě "neumírám", tak to zkusím ještě třeba aspo"n půl dne vydržet a tak tyto stavy přicházely méně a méně, až to bylo uplně v pohodě.
Ješte delší dobu jsem cítila chut třeba po obědě, u kávy, samozřejmě, když se šlo pařit, ale tak do roka (uz nevím přesně, je to dávno) to vymizelo úplně a ted se už několik let cítím ne jako vyléčený kuřák, ale jako bych nekouřila nikdy, vůbec si neumím představit, že bych to vzla znovu do pusy...

Co mi taky dost pomohlo byla moje ješitnost, protož kolegové měli takový řeči že to nevydžím, že do týdne jdu kouřit s nima (milí, že?) a já jim nechtěla udělat tu radost.

Už jsem byla sama na sebe kvůli těm cigaretám naštvaná (třeba na vycházku jsem s sebou musela mít tři zapalovače, kdyby náhodou dva selhaly ), takže tehdy asi dozál ten správný čas a já to vydržela.

jak se jmenovala?

Jo a když si vzpomenu jak mi bylo 15 a první co jsem udělala když jsem zatočila za roh školy s kamarádama a dala "cígo" tak bych se nejraději zahrabala do země, jakej jsem byla looser.

To jsem ale byla kravička, když jsem denně vytáhla tři krabičky, co?

Reaguji na Teresita: Jj, v nejhorších dnech jsem vytáhla taky i 3...Kouřím střídavě od 14, je mi skoro 26..Nejvíc jsem začala,jak jsem začla bydlet sama - kouřila jsem v bytě. Mám před sebou státnice a bojím se, že to nevydržím no...
Každopádně - u mě je velká motivace lepší pleť - mě kouření tak strašně ucpává póry!
Reaguji na True: Děkuju za držení palců A Tobě gratuluji Už jsem pár dnů tedy na "horách". Absťák nemám, jen nevím co s rukama asi..Nebo prostě zvyk je železná košile a mě přijde, že to nejsem já, bez "žvára" v ruce...

Reaguji na Nympha:

Myslím, že je to tohle, bylo to dávno, nejsem si na 100% jistá.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Allen_Carr

http://www.kosmas.cz/knihy/125123/snadna-cesta-jak -prestat-kourit/

Reaguji na Teresita: No, tahat do sebe kravičky, furt lepší než krabičky Jen toho tuku no no no...

Reaguji na AnnyLi: mě hodně pomohlo vidět hodně fotek kuřákových plic...hodinu jsem na to koukala a málem se loučila se životem, páč si myslím, že mám místo plic to samé

já jsem taky tak od 13 si občas zakouřila, ale nikdy jsem moc pravidělně přes den nekouřila....mám to ted tak, že si zapálím spíš jenom když piju, když nepiju alkohol, tak mi to nechutná. Ale jsem na vysoké škole a často chodíme někam posedět a dáme si třeba vínko nebo pivko, takže si třeba 3krát týdně dám večer 3 nebo 4 cigarety. Když je velká akce a pije se celou noc, tak se občas stane, že i celou krabičku. Začala jsem ted kouřit slimky. Jak myslíte, že to moc škodí? Koukám na Mladší o pár let a když vidím, jak to ničí plet do budoucna, tak z toho mám vážně strach