Vysoká škola - jak vyzrát na stres

Já myslim, že stres mají na VŠ tak nějak všichni... Přecejenom je to dost velká změna oproti středním školám. Já jsem teď v druháku, ale když jsem před rokem nastoupila, měla jsem pocit, že tam nevydržím ani týden... Jsem z celkem malého města a najednou Praha, měla jsem stres i s tím, abych se dostala MHD do školy a abych pak všechno našla... pak na každé přednášce milion informací, v hlavě zmatek... Časem se to ale uklidnilo, člověk zjistí co doopravdy bude potřebovat, kam musí chodit, kam nemusí a tak nějak celkově si zvykne na tu změnu a pak už to vůůůbec neřeší, spíš naopak... Takže můj stres už je teď jen ve zkouškovém... Tak to nevzdávej, uvidíš, že po pár týdnech budeš jako ryba ve vodě! Držím palečky

Ahojky,
já jdu teď do 3.ročníku na VŠE. Když nám před 2 lety na každé přednášce a cvičení v prvním týdnu řekli, že je to prostě přirozený výber a že máme počítat s neúspěchem, naložili nám kupu seminárek a sdělili termíny průněžných testů, tak jsem probrečela pár nocí s tím, že nemám šanci uspět, že se z toho zhroutím.
A nezhroutila jsem se, prostě jsem začla ty seminárky postupně psát, na testy se učit, najednou byl jeden po druhém za mnou a o zkouškovém už jsem nebyla ani nervozni.
To, že ti někdo řekne, že jdi divná když jsi po 2 dnech ve stresu, z toho si nic nedělej. Je to podle mě normální a zvykneš si. Zvykneš si na nový režim, na nové lidi. Prostě si to všechno rozplánuj a krok za krokem plň, co máš. Musíš se do toho trošku nahecovat. Řict si, že na to máš a že překonáš samu sebe!
Držím palce!

No tak v tom případě bys to měla probírat spíš se svým ošetřujícím lékařem/psychologem/psychiatrem a ne na omlazení.

Já to měla stejně Hodiny jsem měla celé v ruštině a nejen, že jsem něčemu vůbec nerozuměla, já absolutně nestíhala zápisky.

Já první těžké dny řešila tak, že jsem si koupila skvělý dražší čajík, termosku, diktafon, lecithin, skvělý zápisník, nové prupisky a různé vychytávky jako lepící bločky atd.

Zdá se to jako hloupost, ale teplý a dobrý čaj mě vždycky uklidnil, diktafon jsem měla jako takovou pojistku, že co jsem nestihla zapsat, to jsem měla nahrané, bločky atd. mi dělaly samy o sobě radost a lecithin byl dobrý na paměť a mám pocit, že i tlumí stress trošku (jako že se můžeš soustředit).

Na Vš jsem šla s tím, že se tam nehodlám družit a pojedu sama na sebe. Hodiny jsem proseděla na netu, četla info o knihovně, studijním, našla nějaké studentské fórum..... byla jsem dobře připravená. a kdo je připraven, není zaskočen

Ahoj. Taky jsem při nástupu do školy prožívala krušné chvíle a můžu říct, že první rok na VŠ byl mým nejtěžším v životě. Ono se na tu školu nabalilo ještě spousta jiných věcí a řádně jsem si stresem zničila zdraví. A to jsem absolutně neměla žádný problém, že bych se nestíhala učit nebo podobně...prostě stresař. Nicméně je to asi otázka času než si člověk přivykne jinému přístupu, vyučujícím a novému prostředí. Zatím bych ti poradila nějaké procházky večer, ať se uklidníš, nebo odreagovačka - bež si zaběhat, na bazén nebo něco podobného ať tě to vytrhne z toho přemýšlení nad školou. Je dobře, že si ten stres uvědomuješ a chceš s tím zavčasu něco dělat...pokud se budeš učit, nehrozí ti nic, to je potřeba si taky uvědomit. Vystudovalo to tisíce lidí před tebou, tak ty taky

Prozatím se zkusit uklidnit. Jsi zmatená určitě ze spousty věcí - nevíš, kde co je, jak to chodí, jak jezdí MHD a co já vím co ješt... To je normální, takových lidí tam bude hodně. Někdo tohle snáší lépe, jiný hůř. Takže to brát tak, že bude třeba týden dva trvat, než se úplně chytíš v těhle běžných věcech - pak už půjde všechno líp
Odhaduju, že vás na prvních přednáškách tak trochu straší - to bych pouštěla jedním uchem dovnitř, druhým ven.
Pro začátek to podle mě chce: vědět, co bude který učitel po vás chtít, hlídat si termíny, a nenechat si seminárky apod. na poslední chvíli - stejně jako nějaké čtení povinných knížek a tak... To je pak to největší zlo a za ten strašný stres třeba o zkouškovém to nestojí...
A s někým se seznámit, překonat se (taky jsem introvert...) a někoho oslovit - kdo je ti třeba sympatický a tak, neboj, oni jsou podobně vyjukaní jako ty...

No, u nás na vysoké byla druhej den přednáška s docentem co nás dokázal tak vystresovat že druhej den asi 10% lidí nepřišlo a už jsme je neviděli. Takže to chápu až moc dobře, myslím že většina s tím u nás chtěla druhej den seknout. Buď se tím stresem necháš přemoct a skončíš, nebo to vydržíš a naučíš se s tím žít. Vysokou bez stresu si ani nedokážu představit. Hele mám pět let od státnic, a zrovna minulou noc se mi zase zdálo že jsem zpátky na vysoké, jdu na zkoušku a nic neumím protože jsem přece vysokou už dodělala a všeci na mě koukají že né, že ty státnice byly jenom dílčí zkouška a ne konečná a jede se dál. Mám tyhle sny tak dvakrát třikrát za měsíc...

Reaguji na Denisse.L: S penězma si teď moc nelam hlavu, pokus se šetřit (jde na jídle), ale myslím, že to zvládneš. Ten stres buď odezní, nebo tě vyřadí ze hry... Spíš myslím, že odezní, prostě budeš vědět kam máš jít, uvidíš jak má co vypadat, že vlastně nic není tak hrozný, jak se zdálo poprvý - máš asi strach z novýho a za dva týdny tě jen tak něco nepřekvapí

Ahoj! Vím, že první dny na VŠ jsou drsné...já si vzpomínám, že první den jsem přijela domů a po přednáškách politologie, které byly v češtině a nerozumněla jsem ani slovo, nestíhala jsem absolutně nic zapisovat a netušila jsem kde co je..navíc jsem nikoho neznala...taky jsem si říkala, panebože..co tam dělám? tohle asi nezvládnu...ale pak jsem zjistila, že všichni kolem mě to mají stejně, našla jsem si kamarádky a vše se časem uklidnilo a srovnalo...tak to prostě je, začátky bývají těžké..ale školu jsem v léte dokončila, takže to asi není tak zlé teď nastupuju na magisterské, naštěstí na stejné místo. Neboj se, řekni si, že tak to mají všichni a že se to uklidní, zkus se dívat na věci pozitivněji a odhoď stud a zkus se na zkušenosti zeptat studentů z vyšího ročníku. Jejich rady se ti určitě budou hodit

Reaguji na Denisse.L:
Zkus si to trochu užít, možná Ti to teď zní jako nesmysl, ale já dnes na ty začátky moc ráda vzpomínám. Mělo to takovou zvláštní atmosféru a bylo to asi jedno z mých nejhezčích období v životě. A celkově první týden - nové knížky - miluju jak voní nové knížky, nákupy v papírnictví, různé plánování - to mě vždycky moc bavilo. Na prvních hodinách vám snad jen říkají základní info - jako formu zkoušek, termíny, literaturu. Ber to tak, že teď po Tobě nikdo nic nechce, tak si to užij, jestli máš pocit, že toho nakládají moc, vytvoř si plán. Máš spoustu času, takže no stress . Jedna myslím že docentka řekla, na vysoké škole je nejlepší to, že se nic nemusí - a je to pravda, u mě třeba i to uvědomění, že dělám jen to co dělat chci a ne že musím dost stresu odbouralo, je to opravdu velký rozdíl oproti střední, ale je to rozdíl jen a jen k lepšímu.
Taky jsem měla občas první týden spojený i s nákupy oblečení, tak si třeba zkus udělat něčím radost.
V jakém městě studuješ?

Reaguji na HanLiu: ten to samozřejmě ví, o tom tahle diskuze není... ptala jsem se, jak se se stresem vyrovnávají ostatní

Reaguji na Janissinka: No ony vlastně původně jsou na nervy, ale já je mám na žaludek, můj žaludek a já, to je kapitola sama o sobě Všechna nervozita i stres se mi projeví na něm (nebo když se s někým pohádám, tak trpím ještě týden po tom), ale s těmi léky to není tak hrozné, ale nejsou řešením, to vím..

Reaguji na Haniccino: Taky nás právě vystrašili v jednom předmětu a asi to nebylo jen strašení, protože spousta lidí si ten předmět muselo převádět. Pan profesor je asi trochu drsoň

Reaguji na ivovyto: Díky, už jsem si nějaký plán udělala a když na to tak koukám, není to tak hrozné, aspoň prozatím Včera jsem to viděla hodně černě.

Taky taky, jsem tu 3.den a mam vcelku depky jak z oboru tak i z jiného prostředí, lidí apod.. chce to čas, doufám