Vy a jeho děti

první partner byl vdovec a měl děti ve svoj péči a já rozvedená a svoje jedno, dělal mi tam rozdíly a svoje upřednostňoval nad tím mým

což doufám, že není tvůj problém

spíš je to o tom, jak se před dětmi k tobě chová, jak o tobě mluví, jak mluví o nich . . .

Tak prošla jsem si něčím dosti podobným,měl ale jen jedno dítko.Také jsem se toho dne,kdy budu postavená před malého bála,bylo mi známo,že je to dosti problémové dítě(5let) a nikoho nepřijímá.K mému údivu seznámení proběhlo až moc v pohodě,malej mě za pár minut řekl teto a večer už šel i za ruku,bylo to ok a já byla moc ráda.Ovšem postupem času,mě vadilo pár věci ve výchově a hlavně to,že tatínek viděl jen svého synáčka a mě dosti přehlížel,nebyl to jen můj pocit,bohužel i okolí mě upozorňovalo...Respektovala jsem hodně,byl to jeho syn a já musela hold občas jen skřípat zubama,ale nešlo to,jsem člověk,který hold má své zásady a ty jeho otec nerespektoval,zajímavé bylo,že malej ano,byl relativně v pohodě.Vyšlo nakonec najevo,že partner na mě začal žárlit,jelikož malej mě měl opravud rád,vše skončilo a já toho nelituji.
Za sebe nemohu říct,že bych už do takového vztahu na 100% nešla,nevím,děti miluji,ale popravdě raději svobodného,bezdětného...hodně bych se asi rozmýšlela.
Prostě je fakt,že děti budou vždy na prvním místě,je to asi pochopitelné,vidím to i ve svém okolí.

Zanet96

úplně souhlasím, a když, tak už minimálně odrostlé, po pubertě a dospělé, do malého dítěte už bych taky nešla, osobně by mi i vadilo to, že ho má v péči manželka a on si ho bere na víkendy

No já právě děti neznám, on by samozřejmě chtěl, abych je poznala a brzo... Jak sám řekl, nebere mě jako nějakou aféru a myslí to se mnou vážně. Pomalu zopakoval tu mou básničku a tom, kdy jsme se poprvé poznali... Prý věděl, že pro něj budu v životě něco důležitého znamenat (to se hezky poslouchá, moc hezky) .
Jinak o dětech mluví nádherně, já je znám z fotek, supr klucí. On byl hodně mladý, když se narodili, ale ničeho nelituje, protože má je. Všude se s nima chlubí a je pyšný taťka. Já tohle třeba ze strany mého otce nikdy nezažila... Pro ně a vlastně poslední dobou i pro mě by udělal první poslední. Ale je mi jasné, že děti budou vždy na 1. místě (a ne že by mi to vadilo, sama jsem jako malá zažila pravý opak a možná i to je důvodem, proč jsem s ním...)

Souhlas s holkama - záleží jak zralá osobnost je... Pokud nějaký muž dělá rozdíl ve svých a přítelčiných dětech ( což není tvůj případ ty žádné nemáš ) - není to zralej člověk.

Jinak pokud máš ráda děti a ty s tím nemáš problém, pak bych se tím nenechala odradit - naopak, můžeš svou budoucí rodinu rozšířit o dva človíčky a to je přece prima...

Zcela jistě je zásadní, ja kvám to všem dohromady půjde a pokud to bude pohoda a klid, tak já ti fandím ! Musíš to zkusit, dřív to nepoznáš...

Mám okolo sebe pár párů s dětma z předchozích vztahů a musím říct, že vše je v pořádku. Pokud se ten chlap chová normálně a žena nedělá šprajci ( žárlení atd .), pak to funguje. Jistě je potřeba se předem obrnit a počítat s rizikem, že děti budou žárlit na tebe, ale ve většině případů se toto týká spíš holek ( žárlí na přítelkyně svého otce ), u kluků se to moc nestává...

Ať vám to klapne.

To je hezký a měla jsem to obdobně,ovšem jeho synátora jsem mohla poznat až po nějakém čase,kdy bylo jasno,že spolu opravdu chceme zůstat,nevím,možná to byla chyba.

Tak bylo by smutné,kdyby to bylo naopakstejná pohádka jako u mě

No,to jsem si myslela taky,ale pak mě to začalo ubíjet,jde o to,zda dokáže tu lásku opravdu rozdělit mezi Tebe a děti,víš ono je to jiné teď a jiné pak ve společném soužití,jakmile si dítko něco "vymyslí" ať je to cokoli bude pro něj těžké postavit se na Tvou stranu.Neznám ho,nechci ho soudit,v žádném případě,ale vidím to kolem sebe,kamarádka má muže,on má v péči své dva kluky a ona s ním má už také dvě děcka,prostě rozdíl dělá,bohužel.

Ahoj, prošla jsem si něčím podobným. Partnerovy 2 děti z prvního vztahu ale v péči matky. Ovšem i tak bylo dosti "problémů" a nedorozumění. Jestli jít do toho nebo od toho Ti neporadím, to musíš sama. Jen Tě upozorním, že časem se vyskytnou věci, které neznáš nebo Tě ani nenapadne že se mohou stát, jsi-li svobodná a bezdětná. Teď myslím hlavně na přizpůsobování se. Dítě onemocní, přizpůsobení se dennímu režimu dětí, přizpůsobit třeba Vánoce, dovolenou.. je toho dost, co by Tě mohlo přinejmenším překvapit.

Asi tak,my tě tu asi akorát vystrašíme tím,čím jsme si prošly,dokud sama nezkusíš,nebudeš vědět...

To ano,ovšem to musí opravdu být dva absolutně se sebou srovnaní, rozumní lidé.A je to hodně na tom mužským.

To je právě ono, klucí pomalu v pubertě . Já bych radši mladší, ale čas nevrátím. Na druhou stranu je právě hezký přemýšlet o tom, že kdyby to klaplo, tak jednoho dne budeme mít velkou rodinu a já nemusím být takový ten inkubátor na děti, protože jedno až dvě (mé vlastní) stačí a bude tzv. plný dům . Ono nakonec o tom ten život je, že...
Jinak u nás je to ještě komplikovanější, že přítel je cizinec - žije v Německu, daleko to k sobě zas nemáme, ale mluvíme spolu anglicky a vůbec si nedovedu představit ještě komunikaci s dětma, které se sice anglicky učí, ale... ale moc dobře si pamatuju sama sebe a svou úroveň cizího jazyka ve 12 letech. Prostě je to celé tak komplikované, že víc už to asi být nemůže... ale i tak mi vhlavě žádný pomyslný červený vykřičník neběhá, ba právě naopak.
Budoucnost neznám, nepředpovídám, takže to můžu jen zkusit a doufat, že ty všechny komplikace nebudou tak žhavé a že vše je pro něco dobré

No to je ono. Já si to všechno uvědomuju. Otázkou je jaké to bude. Ale to nikdo neví, pokud to nevyzkouším. Vyjít to může a nemusí. U nich naštěstí funguje model: paní na úklid, paní na hlídání (ono jak jinak pak zvládat podnikání jako samoživitel), babička/děda... kluci už jsou soběstačnější, jsou zvyklí na to, že táta hodně cestuje.
Na druhou stranu si říkám, zda si neukrajuji větší sousto než by mohl člověk jako já snést... mít tak věšteckou kouli. No nebyl by ten život jednodušší?

Sierral
tak já mám z této oblasti taky zkušenost, i když přítel má syna jen na víkendy...je mu 6let, přítel je starší, rozvedený...jsme spolu přes rok, od začátku spolu bydlíme a nemáme nejmenší problémy, náš vztah vypadá až podezřele "dokonale"..ale to je vedlejší...klučinu si bereme na víkendy...mám s ním opravdu skvělý vztah, naopak bych byla radši, kdybysme si ho mohli brát častěji...partner je úžasný v tom, že tu svou "lásku" umí správným dílem rozdělit, za což jsem moc ráda...
takže jak říkají holky, chce to vyzkoušet, jinak to nepoznáš...budu ti moc držet pěsti, aby to dobře dopadlo, protože pokud chlap stojí za to ve všech směrech, je jen radost, když se ti rodinka rozroste hned od začátku o malé cvrčky...navíc to vypadá, že tvůj přítel je dobrý táta....vyzkoušej si, jaký bude partner a uvidíš...
já osobně jsem nikdy nebyla šťastnější, než v soužití s mým drahým a chlapečka nevidím vůbec jako překážku, naopak... přála bych každé takhle pohodový vztah... hodně štěstí!

Děkuju, takovéhle povzbuzení jsem ani nečekala Moc Vám fandím!!

Super
Osobně jsem také dítě neviděla jako překážku(jinak bych do toho vztahu vůbec nešla),chyba byla u partnera.

Vše má své PRO a PROTI.Držím Vám holky palce!

Sierral
jen si předem ujasnit aby neupřednostnoval své kluky, kdybys chtěla mít ještě své dítě...či jak by se na to tvářil..