Vidiny

tak to buď ráda, že teď už vidiny nemáš
třeba si je jako malá měla, protože jsi měla bohatou fantazii nebo to bylo prostě z únavy

Já vídala nedávno podobný věci,ale spíš zvláštní tvary než lidi.Myslim,že je to Tim,že když člověk spí,tak jeho duch opustí tělo a říká se právě,že třeba duchové mrtvýho sedí často takhle u postelí a čekaj až někdo usne,aby si snim promluvili.Takže,když si to viděla jako malá,tak tvý rodiče asi seděli taky někde u tebe.Myslim,že je to že v polospánku vidíš napůl tak trochu vnitřním zrakem-duchem a když přijdeš k sobě,tak to tam samozřejmě neni,protože vidíš zas očima-hmotným zrakem a ty nejsou dokonalí nevidíš třeba jako vidí kočka,pes atd.Není to do toho spektra vidění možný.

Reaguji na anafara: teď v noci neusnu
Reaguji na Roscher: Čímt o může být netuším, docela mě ale taková tématika zajímá. Nemíváš někdy pocity že s tebou v místnosti někdo je?

Reaguji na lole:

Zajímavé bylo,že se mi tohle vždycky zjevovalo v nějakém "citovém" rozpoložení.Táta seděl otočený zády ke mě na postely v den,kdy nepřišel z práce domů a já ho hrozně chtěla vidět.Babička se na mě zas vražedně usmívala sedící na křesle v den,kdy jsem ji umíněně přemlouvala že na tom křesle chci ten večer spát a neprošlo mi to. Tak zkoumám jestli to byla jen dětská fantasmagorie,nebo co vlastně..

Reaguji na Labtec:

Ano mám pocit že se mnou občas někdo je,třeba mě sleduje při čištění zubů,když usínám atd.,je to zvláštní pocit

Reaguji na anafara:

To je zajímavé vysvětlení a asi to tak bude.Teď se mi to nestává,to asi proto že děti nejsou ještě tolik "zkažený" okolním světem a dokážou tohle všechno vnímat.

Reaguji na Roscher: Já to taky mívám, kolikrát se otočím jestli někdo za mnou nestojí, když si čistím zuby, mam docela strach se kouknout do zrcadla někdy slyším v noci jak mi v pokoji vržou parkety, jakoby tam někdo chodil.....je to zvláštní no, vždycky se snažím hned usnout

Reaguji na Labtec:

Já naštěstí nikoho neslyším ikdyž jako malá jsem taky občas slýchala kroky,teď bych se asi zbláznila strachy.Hodně často ale mám pocit u toho čištění zubů,jakoby u mě někdo stál,nebo když jdu z jedné místnosti do druhé,jakoby za těma dveřma někdo čekal nebo jak ty jsi psala s tím zrcadlem..nevím jestli se moc dívám na horory nebo tam vážně někdo je

Reaguji na Roscher:

ano moc se díváte na horory, ano byla to tvoje dětská fantazie!
a teď už přestaňte s tím psychem nebo si dneska nebudu čistit zuby!

hele já na horory nekoukám, protože jsem posera...ale úplně mě dostalo jak tu píšete o tom čištění zubů protože přesně tyhle pociti mám taky. Bojim se kouknout do zrcadla jakoby za sebe a vždycky mám tekovej divnej svíravej pocit. ...ale proč zrovna u čistění zubů??

Reaguji na poletucha:

A já si myslela,že jsem mišuge třeba to budou jen nějaké naše pocity,ale stává se mi to snad každý den takže jsem si na to zvykla

Já jsem se jako malá příšerně bála ohně, každou noc jsem ho viděla za dveřmi ložnice (i když tam samozřejmě nehořelo). Jednou jsem šla v noci na záchod a na chodbě jsem viděla gigantický plameny. Už jsem chtěla začít křičet, že hoří, ale pak mi došlo, že kdyby hořelo, tak by to i praskalo a smrdělo (já měla jen ten vizuální vjem).

A co když se češete, koukáte přitom do zrcadla a najednou koutkem oka zahlídnete jakoby se za prosklenými dveřmi mihnul stín. Ale on tam nikdo není. Znáte to, když jste doma v bytě, poznáte, které dveře od kterého pokoje podle zvuku se otevřely. Každé mají svůj specifický zvuk. Jednou jsme seděly s mámou v obýváku a obě dvě slyšíme kroky na schodech, strčení klíče do zámku, zvuk odemykání, vrznutí vchodových dveří, chvíli štrachání v předsíni a pak vrznutí lítaček. Během toho jsem se celou dobu na sebe vyjeveně dívaly, protože bylo asi 14 hod. odpoledne a brácha s otcem měli přijít asi až za hodinu. No a po vrznutí těch lítaček nic......ticho. Vyšla jsem na chodbu, dívala se, volala, hledala, ale nikde nikdo. Ufff. A fakt jsme to s mamčou slyšely obě, ne jen jedna!

Holky to jsou teda zážitky,jsem neskutečnej posera takže stát se něco takovýho teď mě tak dostanu nějakej šok,možná proto se mi to neděje,nechcou mě mít na svědomí
Ale často se mi stává,že můj pes v klidu leží,najednou se zvedne a jde třeba k židly nebo jen do prostoru v místnosti,zvedne hlavu a kouká do výšky jakoby na někoho a vrtí ocáskem,to se stává hodně často a říká se že děti a zvířata tohle prostě vidí,my někteří ne protože jsme zkažení tímhle světem