Věříte na duchy?

Tak jsem si přečetla tuto diskuzi a jelikož jsou tady ještě fantastičtější příhody (takže nebudu vypadat jako úplný blázen), přispěju svojí troškou do mlýna.

Během svých studií jsem se přestěhovala do jednoho většího města, kde žiji až dosud. Vystřídala jsem zde mnoho podnájmů. Poměrně často se mi stává, že mi začne zvonit sám od sebe zvonek. Jsem si jistá, že v tu dobu není nikdo za dveřmi a že nikdo není ani u venkovního vchodu. Zpravidla zvoní dlouho a přerušovaně a vždy je to jen tehdy, když jsem sama doma. Napřed to bylo ve dvou různých bytech (oba byly ve stejné čtvrti), pak jsem bydlela v podnájmu v jednom rodinném domě, který patřil jedněm starým manželům a tam byl klid. To něco se zase připomělo v poslední doběm poté, co jsem se nastěhovala do jednoho starého činžáku. Je možné, že to má nějaké racionální vysvětlení. Přítel se mi směje a říká, že to dělá nějaký zkrat ve zvonku, prostě běžná věc. Možná má pravdu, ale i tak se bojím, protože neznám nikoho, komu by se tohle stávalo, zvlášť v několika různých bytech.

Zatím jsem neviděla žádné přízraky, ale nemám tam dobrý pocit. Možná je to tím strachem, který rozjitřil mou fantazii. Od té doby, co mi tam zvonil ten zvonek se tam docela bojím (hlavně, když jsem tam sama). Mívám problémy se spánkem. Jednou jsem si vzala prášek na spaní a než jsem usnula, měla jsem intenzivní pocit, že tam se mnou někdo je. Že se mi jakoby naklání přes rameno... Ale mohla to být jen halucinace způsobená tím práškem.

Judy
S tím zvoněním to mám podobný, tedy ne venkovní zvonek, ale třeba telefon o půlnoci a přitom vím, že to zvonění slyším jen já. Jednou jsem slyšela zvonění u budky venku na hodně rušném náměstí, nikdo si toho nevšímal, no asi jsem to měla zkusit zvednout. No ale vždycky je to tak, že se něco děje, když slyším toto zvonění, prostě nějaká energie mě upozorní na změny nebo že si mám dát na něco pozor. Tak nevím, jeslti to nemáš podobný.

lollo
Připadalo mi, že si to se mnou hraje, že mě to chce vystrašit. Jendou to bylo opravdu na nervy, když jsem chtěla jít spát, úporně zvonil zvonek a za dveřma nikdo nebyl. Nevím, jestli mě to chce na něco upozornit, jestli je to třeba nějaká forma varování. Každopádně, nikdy se potom nic zvláštního nestalo.
Já se těhle věcí strašně bojím. Kolem svých patnácti let jsem se dost zabývala vyvoláváním duchů přes spiritistickou tabulku. Fungovalo to, duchové se mnou mluvili a mě to strašně bavilo. Pak mi začali říkat děsivé věci (jednou mi například řekli, že "kati budou lámat kosti")a já měla pocit, že mi to leze na mozek, tak jsem toho nechala. Skoro lituji, že jsem s tímhle kdy začínala. Vím, že s tímhle si není radno zahrávat. Myslím si, že když nějaká tahle bytost z jiného světa (nejsem si jistá, zda jsou to duchové zemřelých) člověka posedne, může se to projevit třeba jako schizofrenie.

Judy
Až ti ta bytost zase začne zvonit na zvonek, zkus ji rázně poslat do patřičných míst a ať jde otravovat někoho jiného. Hlavně nedávej najevo, že se bojíš, to tyhle bytosti milují. Jinak s vyvolávaním důchů by se zahrávat nemělo, i když si nejsem tak jistá, že to co člověk vyvolá je zrovna duch někoho zemřelého, podle mně je to spíš nějaká entita,která ti může i uškodit, pokud s těmahle věcma neumíš zacházet.

Judy
No spíš jsi něco vyvolala a neuzavřelas tu hranici mezi oním světem a tímto a "to něco" se tu teď potuluje a otravuje ti život. V podstatě jsi na to kápla sama. Tak teď bys měla tuto bytost odvést tam, kam patří a pak ti dá pokoj. Jinak posednutí může způsobit samozřejmě spoustu problémů a to i psychických, ale tato bytost ti asi neotravuje život nijak významným způsobem, jen tě chce občas vyděsit a popravdě, mě kdybys vytáhla z onoho světa jen tak, tak bych byla taky parádně naštvaná

Takže holky, na duchy a okultismus všeobecně jsem nikdy nevěřila, ale za posledních pár let jsem zažila pár situaci kdy svůj názor začínám přehodnocovat, napr. nejsilnější zážitek byl tento.. , šla jsem spolu s kamarádkou na procházku se svými dvěma psi, byla zima, večer možná už něco kolem 22hod., byli jsme skoro u domu, najednou se psi zastavili otočili se, sedli si a něco pozorovali, ani nemukli. Také jsme se poohlédli, a asi 70m od nás něco zacházelo za keře, šlo to pomalu a spíš jako by se to vznášelo než šlo krokem, ale u země. Čekali jsme až to vyjde protože nás zajímalo, co to je za blázna, ale nic... 2 minuty jsme stáli a nic nevyšlo, jako by se to v těch keřích ztratilo, rozplynulo nebo co.. mělo to jakýsi černý hábit jako mívají mniši, kapuci a semknuté ruce jako při modlitbě, ty rukávy mi přišli dost takové široké, zkusím hodit obrázek. Nikdo v tu dobu neumřel, ani se nic významného nestalo, co to mohlo být za bytost, existuje vůbec něco takového? Byl to duch?

kobitka
Taky si myslím, že to, co jsem vyvolávala nebyly duše zemřelých, ale něco jiného, jak ty říkáš "entity". Každopádně je to ZLO, obzvlášť ty bytosti, které s člověkem chtějí mermomocí komunikovat.

lollo
Mě tyhle paranormální věci přitahovaly už odmalička. V pubertě jsem s tím blbla a pak jsem si uvědomila, že to škodí, tak jsem s tím absolutně přestala. Neznám jiný způsob, jak se před "nimi" uzavřít. Možná brát všechno absolutně racionálně a věřit jen tomu, co jde změřit, zvážit a spočítat

Gentiana
To jsou kapucíni. Těch jsem se v dětství strašně bála, i když jsem zaplaťpánbu žádného nikdy neviděla. Moje kamarádka ho ale viděla v lese. Seděl pod stromem a koukal na ni.

Lentilie

To je náhodou pěkný

Moje zážitky:

Bylo to na táboře, pár let zpátky, spali jsme na jednom hradě. V jednom patře my děti a v dalším vedoucí. Já jsem se v noci probudila a šmatala po baterce, ptotože jsem se chtěla napít. Rozsvítila jsem ji a vidím, že u mých nohou stojí postava a tak jsem ji okamžitě zhasla a snad ani nedýchala, pak jsem slyšela jak "to" jde nahoru k vedoucím.

říkám si , že to mohl být vedoucí, ale zas proč by takhle v noci stál u mě a pak beze všeho odešel?

Pak se mi stalo, že jsem šla domu a u bytových dveřích jsem slyšela hlasy členů z rodiny, normálně jakoby byli všichni doma, klasický rámus z kuchyně a tak, a pak odemknu a jdu dovnitř a zjistím, že tam nikdo není.. to je fakt zvláštní.. teda aspoň pro mě

judy

co je kapucín?
zdálo se mi o nich, bylo jich 7 v bytě v obýváku a já s nimi mluvila přes medium-probrala jsem se a šla do kuchyně, najednou tam přišla i mamka, prostě se probrala ve stejnou chvíli, mohlo být kole 1 až druhé hodiny ráno...
Ráno jsem se tomu smála a mamka říká, že měla divný sen a táta, že díky ní celou noc nespal, že mluvila-huhnala ze spaní...a normálně mamka ze spaní nikdy nemluví
je možné že to nebyl jen sen ale že byla mamka medium?

stalo se to před lety, od té doby spousta zvláštních událostí a zážitků...kdo je tedy kapucín?

taky mě to zajímá, jedná se o ducha? Chtějí ublížit?

Je příslušník řehole Kapucínů.
Označení vzniklo podle jejich charakteristické "kapuce", jak je vidno na obrázku od Gentiany.

Tím si nepomůžeš, tys už tu hranici překročila a něco otevřela a teď za to neseš následky, to je normální. Zkus navštívit nějakou čarodějku nebo někoho (léčitele), kdo se umí napojit a ať od tebe odpojí tuto bytost. Může to být entita, ale může to být opravdu duch zemřelého. Každopádně se toho neboj, to je základ. Nebo s tím zkus promluvit, ale bez emocí - to především.

Nejspíš ne. Zvířata splašeně neutíkala, čili byla jen zvědavá a tak se toho neboj.

Kapucín je prostě duch v kapuci. Co je to vlastně zač, to nevím. Říkám jim tak od malička, taky se mi jednou zdálo o zástupu duchů v černých kapucích - takže podobný sen jako cookee. Je zajímavé, že se spustě lidí zjevují v tomto oblečení. Snad proto, že nemají žádný tvar, tak na sebe vezmou tuhle podobu...