Věříte v myšlenku ovlivňující hmotu?

Věřím a používám

Abych byla upřímná, lituju dne kdy jsem to začala číst. Nějak to funguje, to už se mi potvrdilo, ale v době, kdy jsem "tajemství" neznala, jsem dosahovala úspěchů snáz. Myslím, že máme každej vlastní cestu, ale to, že "nesmíme" mít strach apod způsobí, že lidi budou "falešně pozitivní". Znám lidi, kteří jsou pesimisti a přesto se jim daří a naopak. Já jsem všechny tyto knihy vyházela a je mi zase fajn.

Věřím, ale pořád se nacházím na takovém mrtvém bodě....Nemůžu se nějak posunout dál a mýt myšlenky silnější..Není to sranda, protože to může i nadělat pěknou paseku...
Proto máte nějaké rady jak intenzivněji používat?

mě příjde, že emoce strach, nervozita nedůvěra prostě jsou nějak více zakořeněné v nás.
Taky si stále říkám, to není možné, to přece nemůže fungovat, nemohu silou myšlneky ovlivnit hmotu, utvořit si věci tak jak chci. To by bylo přece tak jednoduché, kdyby to fungovalo.
Chcete mi říci, když budu intenzivně věřit, že mám na účtě milion, tak se tam objeví
logika mi říká není možné, na druhou stranu tolik věcí je okem neviditelných a existují a já to vím, tak proč je tak těžké věřit 100 %

je pravda, že u negací to asi vážně funguje, protože co se dá..posere se a člově se třepe dál aby něco nepřišlo a bác, další rána

..tak už touto větou se blokuješ..hlavně se prosím tě do ničeho nenuť, pokud tomu předem nevěříš , tak to pochybami srážíš a to není dobré.Každý je jiný a každý to má jinak.Nechci se moc rozepisovat o tom jak to mám já ,ale v podstatě když to napíšu hodně jednoduše , tak bych to přirovnala, že se myšlenkami naladíš na vlnu a jedeš..automaticky..neřešíš, nepochybuješ a dějí se věci.Knížky jsou k ničemu,to je byznys, já jsem třeba Tajemství nikdy nečetla, důležité co máš v hlavě.Pokud je to nejistota a strach, tak

Tady bych ráda zmínila, že jsem nedávno byla v celkem složité situaci, kdy jsem měla dost velký strach a ta situace se vyřešila k mému úspěchu i přes můj velký strach..takže k žádné blokaci ze strany strachu nedošlo...

Já jsem taky pár knih četla a nechala jsem je za sebou a už se jimi nezabývám. Proč? Protože každý autor nám představuje tu svoji cestu co objevil, my se toho snažíme držet, narazíme na jiného autora, ten něco napíše malinko jinak a my jsme zmatení, zbytečně o tom přemýšlíme a máme v hlavě guláš.
Snažím se vytvářet si vlastní cestu. Zkoušet si po malých krůčkách, jak co funguje a rozhlížet se kolem sebe, hledat podněty... Existují teorie, které tvrdí, že lidé neumí chodit po vodě, protože jako děti přijali tvrzení, že po vodě chodit nelze.
V zásadě se mi zatím potvrdilo, že úspěch přitahuje další úspěch, ale i naopak - neúspěch přitahuje neúspěch. Příkladem jsou lidé, co často vyhrávají v soutěžích. Vyhrávat jsi nastavili jako samozřejnost, nezdá se jim to neuvěřitelné ani málo pravděpodobné.
Taky jsem docela věřím na moc slov. Třeba čtu docela dost amerických blogů o všem možném. Ti lidé zachází se slovy o dost jinak než my. Když se Američana zeptáte, jak se má, používá příslovce úžasně, fantasticky, o věcech, co ho zaujmou mluví podobně. Češi naopak jsou opatrní, mají se dobře nebo "to ujde". Myslím, že když se začneme vyjadřovat pozitivněji, stane se nám pozitivní myšlení přirozenější (a naopak).
Na zhmotnění věcí taky věřím, ale zatím to považují za vysoký level, stejně tak věřím, že energie se dá získávat jinak, něž z jídla.
Zároveň jsem přesvědčená, že nazáleží na tom, zda jste pesimista, či optimista. Pesimisté si to dělají težší, ale stejně mohou dosáhnout úspěchu. Jde o to, za jakých podmínek jsme v úpěch schopni uvěřit. Slyšela jsem audionahrávku pana Nachtingera, kde lidi motivuje k intenzivní práci na svých cílech a slibuje jim úspěch. Rovnice intenzivní práce vede k úspěchu je uvěřitelná i pro velké množství pesimistů.

Taky bych řekla, že strach není překážkou. Hlavou nám mohou lítat různé myšlenky, ale bytostně jsme přesvědčení o něčem jiném. Ty máš třeba štestí a jsi ten typ, co vždycky v hlouby duše ví, že všechno dobře dopadne.

Reaguji na Tulipan:
Tulipánku a ostatní holky, co je to za tituly? Přejem si z vesmíru a Tajemství, to je doslovný název? Čtu teď Filozofii od I. Blechy, ale nějak to není ono, nevystihuje přesně to co hledám a o čem bych se chtěla dozvědět víc. Díky

Reaguji na Ivčáááá:

Jedna se jmenuje Vesmírný objednávkový servis od Barbel Mohr.Myslím, že jsou dva díly,ten druhý má jiný název,ale to už se opakuje.Něco je tam dost neuvěřitelné,ale aby člověk pochopil jak by to mělo fungovat, to celkem jde.

souhlasím. A i kdyby to vždy nefungovalo, aspoň neotrávíme všechny okolo svým stěžováním a šířením negativní energie.
Pamatuju na jednoho americkýho chlapíka co mi vždy odpovídal na dotaz jak se má, že úúúúúžasně. Musela jsem se smát, jak to znělo jako z určitých knížek, ale proč ne.
Na druhou stranu se nevyplácí problémy jen zametat pod koberec a hrát divadýlko. Optimismus vidím jako dobrý doplněk k řešení problémů... A i mírné sdílení trablů občas nevadí. Ono i zdravé naštvání na stávající situaci může být konstruktivní.
Osobně vidím problém v tom, jak hluboko se dovedeme o něčem přesvědčit. Nestačí mumlat přání. Musíme být o tom přesvědčení... a nesmějí to kazit skryté obavy....

Podle straré duchovní literatury existuje tohle fyzické tělo, pak tělo astrální, pak tělo myšlenkové - mentální, pak tělo vášně - kamy, pak tělo osudü - karmy, pak duch a duše.
Viz staroindické, gnostické, magické a mystické texty. základem vědomého působení je z tohoto pohledu myšlenka. Působí jak dlolů na astrál a přez astrál na hmotu, tak nahoru a jemější těla. Dosttečně silná, opakovaná myšlenka pak způsobí změny v astrálu a tÿ způsobí změny ve hmotě. Tolik mystické a magické nauky starověku.

tak já se jdu dnes zase soustředit na to co si přeju.
Jinak mě v životě tedy vyšlo už pár velkých přání, která se zdála téměř nereálná. Vše se zdá být jen otázkou času. Tak snad to vše stihnu než umřu.