Věříte na duchy?

Já teda na duchy věřím, ale tohle se mi zdá trochu přitažený za vlasy přijde mi to jak nějakej příběh z Top dívky nebo tak
Já jsem teda (naštěstí) ještě nikdy s žádným duchem zážitek neměla, ale když se mojí mamce zabil táta, tak říkala, že asi měsíc potom slyšeli v domě kroky nebo se začal hýbat závěs jako kdyby za ním někdo byl, tak se šli podívat a tam nikdo...je to zajímavý...

mám s toho husynu fujky

Fuj, já tohle fakt nemůžu číst, teď se úplně bojím a zdá se mi jakoby se setmělo a ochladilo.

Ahojky, nemohla bys to trochu rozvést? REIKI praktikuju už mnoho let. Problémy žádné nemám.

klaryynkaa
Někde jsem četla, že několik týdnů poté co někdo zemře tak zůstává ještě na místě, kde žil..a jakoby se loučí s lidmi kteří mu byli blízcí...tomu docela věřím a tohle by tomu odpovídalo...

zimka mi je

kamarádce když umřela babička tak ještě nekolik dní po pohřbu slyšeli z půdy jako by ta někdo chodil a jakoby někdo stěhoval nábytek, slyšela to celá rodina, ale nikdy se tam nešli podívat, protože se báli.
další co se jim stávalo, když babi umřela, kámoška jedla polívku a najednou ji v ní začla plavat asi hrst šedivých vlasů, a nebo když byla v koupelně začala do umyvadla kapat krev, kamarádka myslela, že jí teče z nosu, ale jí netekla, říkala, že se bála...ale pár dní po pohřbu to přestalo...

moje babička zas viděla svoji snachu, když umřela, přišla k ní v nějakých šatech a když to pak říkala synovi (jejímu manželovi) říkal že v tom byla pohřbená její maminka...tohle babi nevěděla....

bratránek zas viděl, jak nějací lidi s lopatama vcházejí k nim do domu, když tam ale vešel, nikdo tam nebyl, bůhví, kdo tam kdysi bydlel před nima....

nebo mamce se zas několik nocí po sobě stávalo, že se uprostřed noci vzbudila a viděla jakoby jiskření vycházející ze zdi, v pokoji s ní spal pes a hned začal u toho místa čuchat a kňučet a nebo další věc, vzbudila se v noci a nad ní se skláněla osoba.....

LTeddy
No můžu Ti říct, že já ji měla taky, když jsem to zažila

lollo
Jj, já si taky myslím, prostě byla jen zvědavá na pravnoučátko

Já když jsem naposledy surfovala na nějakých "duchařských" stránkách a byla začtená do nějakýho hrůzostrašnýho příběhu, tak mi zrovna v tom momentě vypadla v celým domě elektrika, to byl taky dobrej zápich, málem jsem strachy ani baterku nenašla

Někde jsem četla, že se tyhle "věci" stávají hlavně, když je člověk v takovým "polospánku" - když usíná, nebo se probouzí. Já když jsem měla nějakou zkušenost s "duchem" nebo jak to nazvat, tak to vždycky bylo, když jsem byla v tom stavu "ani spánek ani bdění". Celkem hnusný bylo setkání s duchem oběšenýho myslivce - to jsem se samozřejmě dověděla až po tom, CO to bylo zač... Někdo, kdo na to nevěří, by si myslel, že to je jak z nějaký babský povídačky, ale nebyla jsem jediná, komu se to taky stalo.. Jinak Tvůj příběh je fakt síla, já bych skončila na psychině..

100% souhlas, bez urážky

To moji rodiče když byli mladí, tak ze srandy vyvolávali duchy s jednou zkušenou paní a každý ze zúčastněných si mohl někoho kdo třeba znal zavolat, můj otec si vyvolal moji prababičku, která mu předpověděla kdy se narodím a předpověděla mu i kdy se narodí můj bratr, který přišel na svět 5 let po mě....pak se prababička na otce moc zlobila, že ji neměl rušit, že by se to nemělo dělat. Tohle je pro mě dost pádný důvod, proč věřit na duchy hh...já sama jsem pak měla podivné zkošenosti.

engel2m
Ano s tím rozhodně souhlasím. Po smrti mého otce se mi on sám několikrát zjevil a dával mi signály, ale vše jsem si dala do souvislostí až po posledním jeho zjevení. Za jeho života, jsem ho malinko zklamala, jako 17.letá jsem celkem zlobila /ale to jsem pochopila opravdu po letech. On mi tím zjevováním ukazoval cestu nápravy a varoval mě před nebezpečím. Nemluvil, jen gestikuloval a buď byl jeho výraz šťastný nebo naopak hodně hodně smutný. Pak to ustalo a mě to začalo chybět a vyhledala jsem léčitele, který mě mimo jiné začal zasvěcovat do tajů magie. A začala jsem se otevírat a pak jsem z ničeho nic začala vidět opravdu duchy, ale mého tatínka už ne, prý už byl v klidu. Je to na dlouhý vyprávění. A dokud člověk pracuje s energií, pak jsou duchové, věštecké sny a různé vize součástí života a jakmile se člověk o to přestane zajímat, pomalu to vyprchává.

Tak já mám taky několik zkoušeností s duchy ale potkávala jsem je spíše dokud jsem se nezačala více zajímat o ezoterično.(vídám spíš jen obrysy postavy a někdy mám silný pocit, že za mnou někdo chodí ale když se otočím nikdo není v dohledu) Teď jak do všech těch tajů pronikám hlouběji zjevují se mi čím dál míň ale asi to bude taky tím, že před tím jsem se jich bála a teď prostě se kolem mně mihne a mně ani nějak nestačí sepmnout mozek a vyslat signál o strachu.
Nedávno jsem šla v práci s kolegyní po chodbě a najednou z čista jasna spadla z radiátorů na zem sklenka, která tam před tím stála hodinu a druhá která byla o tu která spadla opřená zůstala na místě. Kolegině z toho málem měla infarkt ale já v pohodě šla a prostě jsem tu sklenku zvedla. Jen musím podotknout, že jsme v té chvíli mluvili o její dceři, kterou už dvanáct let neviděla a ani neví jestli ještě žije. Jinak tam kde pracuju právě potkávám duchy nejčastěji. Ale asi to jsou jen dva. Jeden pán tam kdysi zemřel na infarkt a před pěti lety se tam jeden hoch z nevyjasněných důvodů oběsi. Měl dva týdny před svatbou.