toni
Jo, tak to je přesné. To jsem tu zapomněla napsat, že fakt strach je hnací energií těchto bytostí, ať už je to cokoliv. Pokud se člověk nebojí, já např. jednou takovou asi larvu poslala do háje, okamžitě vás to pustí. Fakt to funguje, problém je v tom, že to funguje jenom, když se opravdu vnitřně nebojíte a k tomu se musí člověk dopracovat. Těmto bytostem totiž nic nenamluvíte.

arrow
Neprodává v Bazaru

Já na duchy věřím, nevím po kam až pořád jde o ducha a kdy už se to považuje za něco jiného, ale viděla jsem několikrát. A lidi z mého okolí taky. Myslím, že o jejich existenci není pochyb.. na to existuje příliš mnoho lidí, kteří mají tu zkušenost.

arrow
profile_image
Bibonka
od 5. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahoj, moje babi prý duchy vídávala a často. nemluvili, jen se jí ukazovali. Kdekoliv,nejenom doma. Ale i v nemocnici, venku, nebo při nákupu. Prý se jich nikdy nebála. Ale navázat s nima spojení nezkoušela.

arrow
profile_image
Battlefield
od 21. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Jestli věřím...možná...ale rozhodně se těchto věcí bojím

Věřím na duchy, u nás v baráku se stále nějaký promenáduje

arrow
profile_image
sajmi
od 8. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Taky se mi stává to ,co popisujete...spím na zádech a najednou se nemůžu vůbec, hýbat, dýchat,mluvit prostě nic ale vidim nadsebou černou postavu,trvá to chvilku a pak to přestane..tohle se mi stávalo hodně často tak rok ...ted už diky bohu nic...taky se mi stalo, že jsem spala a najednou mi začalo za hlavou v poličce něco třískat,nebo mě někdo potahl za nohu sjela sem tak pul metru dolu, na dušičky mě někdo potahl za vlasy...bylo toho více...tak sem si řekla že se jich nebojím a poslala je do +++ a od te doby musím zaklepat je klid...taky se mi jednou stalo ,že sme koukaly s kámoškou na telku, a najednou sem citila obrovskou energii a studený závan který jakoby mnou prošel, tak sem se koukla na kamošku a ona na mě a řekla:citila si to?od te doby věří taky na něco mezi nebem a zemí...
kamarádka mi řikala že byla u kamaráda ve starem domě v Anglii a taky najednou nemohla se hýbat mluvit nic a viděla nad sebou škaredeho starého chlapa, který ji chtěl zabít kusem nabytku,potom se zase mohla hybat a on zmizel...mamka jak byla malá, tak se jim hybaly kliky apod.mám toho strašně moc no a poslední brácha zase viděl babičku, která mu pohrozila at už dostane rozum, ptz v té době vyváděl..řekl nám to až po 20ti letech

arrow
profile_image
Moomee
od 9. 10. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Na duchy věřím, protože už se mi několikrát přihodilo n ě c o, co mi rozum nebere.. Nevím, asi jsem na "tohle" nějaká citlivější. Nedávno jsem to zažila zase: bydlím s přítelem ve starém domě po jeho babičce. Už od začátku jsem se tam necítila sama dobře, měla jsem pocit, že tam pořád je, ale nic zvláštního se nedělo, až když se nám narodil syn. Pravidelně se v noci budil se strašným křikem - prostě spal jak dřevo a zničehonic řev. Tak jsem ho vždycky pochovala, uklidnila a zase spal dál. Nechápala jsem čím to je, ale nijak zvlášť jsem se s tím nezabývala. Jednou v noci, to s námi v ložnici spal i přítel (bývá často pracovně pryč), jsem se probudila a ve dveřích jsem viděla jakoby siluetu malé ženy - hned mě napadlo: "Petřík se probudí a zase bude plakat, bojí se toho" a v tu ránu se to rozplynulo a syn spustil. Probudila jsem přítele a řekla mu to. Nevěřil mi, myslel si, že se mi něco zdálo. Když jsem mu řekla, že to asi byla jeho babička, protože to byla menší ženská postava, tak zvážněl a řekl: "Babička byla malá".. Od té doby už se to neopakovalo, myslím, že zjistila, jak nás vystrašila a přestala tam v noci chodit. Ještě jednou nás ale navštívila ve dne: letos v létě jsme si hráli se synem na zahradě, bylo to odpoledne. Protože bylo hodně horko, vzala jsem syna do kuchyně, že se půjdeme napít. Najednou koukám, že v obýváku svítí světlo. Petřík koukal upřeně asi do středu místnosti a řekl: "Paní, paní". Musím podotknout, že samozřejmě do té doby byla všechna světla zhasnutá, kdo by taky svítil v dne.. No sbalila jsem malýho a vyrazili jsme na procházku, protože tohle už na mě bylo trochu moc (smajl). Od té doby je zatím klid, snad už babička pochopila, že se jí bojím (smajl).

arrow
profile_image
klaryynkaa
od 4. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

To mi mamka jednou vyprávěla jak slyšela takový zvuk jako když se zatahují zaclony ale nebyli zataženéa v tom pokoji sem měla postýlku a zrovna sem tam spala děs..

A táta mi říkal že když šel s mamkou ze zábavi cestou která z obou stran byla jen loukatak prej šel za nima celou cestu takoví divný chlapek v bílém ale pak se vytratil a když přišli domů pak mamka šla zatáhnou závěsy neuvěřila svým očím ale on nám čuměl do oken a když odcházel jakoby se prý vznášel nám to vyprávěla nevěřila jsem

arrow
profile_image
LTeddy
od 12. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Moomee
četla jsem tvůj příběh a celou dobu jsem cítila, jak mám husinu po celém těle

Moomee
Je to zajímavý, ale asi to s vámi zle nemyslela (tedy myslím ta babička).

arrow
profile_image
klaryynkaa
od 4. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

taky se mi stávají divné věci na výkend jezdím za přítelem a on má barák ... no jednou večer sem byla sama doma a rozhodla sem se vykoupat a tak sem si dala čisté ručníky na věšák a když sem přišli byli na zemi.... nebo když sme jednou grilovali venku podívala sem se do koupelny a tam sem viděla černý stín fakt se tu bojím tent bárák je přestavení a dříve v něm bydleli němci za války bojím bojím...

arrow
profile_image
klaryynkaa
od 4. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji LTeddy: četla jsem tvůj příběh a celou dobu jsem cítila, jak mám husinu po celém těle

s takových věcí mám husynu taky

arrow
profile_image
klaryynkaa
od 4. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

ještě někdo má nějaký příběh no tak ....

arrow
profile_image
klaryynkaa
od 4. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

docela zajímavé

Byl týden před Štědrým dnem a já byla sam doma. Máma šla na návštěvu za kamarádkou a táta vyrazil pro vánoční stromek. Já se zatím uvelebila s knížkou. Její autor byl známý mých rodičů. Bohužel jednou umřel při lavinovém neštěstí. Dostala jsem se k pasáži, při které mi stuhla krev v žilách: "...a stříbrná jedle pod sebou Michaela pohřbila, její dlouhé větve zakryly jeho obličej a nikdo neslyšel jeho křik..." Michael, tak se přece jmenuje můj táta, který je právě v lese, a ten text vůbec nenavazuje na ten zbytek okolo! Bála jsem se toho nejhoršího. A tak jsem poprosila kámoše, aby za ním se mnou vyrazil. Tátu jsem brzo našli, ležel pod stříbrnou jedlí!!Společně se nám ho podařilo rychle vyprostit a dostat domů. Když jsem pak chtěla rodičům ukázat ten tajemný odstavec v knize, nemohla jsem ho najít, ani po několikanásobném hledání. Dodnes tomu nerozumím. Že by tátův mrtvý kamarád věděl, že mu hrozí nebezpečí, a takhle mě varoval? Každopádně to byl zážitek, na který nikdy nezapomenu. Katka - 16

arrow
profile_image
klaryynkaa
od 4. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

jednou se kamošky rozhodli vyvolávat Boženu Němcovou a já řekla že s nima nejdu tak sem čekala u schodů nejednou vylítli že slyšeli jak jde někdo po schodech a že sem křičela jaj

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené