Ukončit veškerý kontakt s bývalým přítelem?

jsme na tom uplně stejně, jenže jsme po rozchodu 1 rok a já ho miluji pořád.....taky mi píše že mu chybím a občas mi to řekne při ploužáku na nějaké zabavě,ale byli jsme psolu 3x a říkal že slepované vztahy nejsou dobré tím chtel nznačit že nic nebude((((((((((((((((((((((((

..ještě dodám, že on chce být pořád v kontaktu a chce být kamarád,jenže to já nedokážu a když jsem mu to kdysi napsala, že je to pro mě těžké, tak akorát odepsal - jejda Kristy...........nedokaže to pochopit..

Reaguji na tarell08:

Neděláš dobře, tohle tě zničí. Musíš přerušit kontakt a nic o něm nevědět...minimálně do doby, než se s tím vším sama vnitřně srovnáš a budeš v pohodě.
Já jsem tohle taky řešila po prvním rozchodu (první velká láska, velká zamilovanost). Nejdřív jsem si myslela, že když se občas uvidíme, tak mi nebude tolik chybět, nebude se mi tolik stýskat a snáze se s tím vším nějak smířím. Ale opak byl pravdou...tak jsem pak sebrala odvahu a napsala mu, že se teď nechci nějakou dobu vídat a že třeba časem budu schopná s ním zajít normálně na kafe a popovídat si jako kamarádka...plynul čas a já jsem nějak dospěla k názoru, že bude lepší, když se stýkat nebudeme. Asi po 3 letech jsem ho pak náhodou potkala ve městě, zašli jsme na kafe, pokecali a mě došlo, že jsme každý někde jinde a už bychom si asi neměli co říct. Od té doby jsme se už nikdy neviděli...

Holky opravdu s váma souhlasím, právě jsem si to zkusila na vlastní kůži a jediný, co mi už zbývalo zkusit, je přerušit veškerej kontakt...a uvidíme. Můj příběh je tedy unikátní v tom, že můj "bývalý" je kluk, se kterým jsem chodila před 6 lety, první vážná známost, první milování, ale dlouho to netrvalo, cca půl roku, vztah na dálku a oba jsme byli moc mladí na to, to zvládnout. Neměli jsme ani vlastní příjem, nemohli za sebou jezdit často a tak....no nicméně teď je mi 25 let a já na něj nikdy nepřestala myslet...a to opravdu intenzivně. Byla to láska na první pohled, z obou stran a oba jsme ten rozchod obrečeli, bylo to strašně těžký. Nevím, jestli existuje někdo jako "ten pravej", ale věřim, že ano a u mě to byl on...neskutečná přitažlivost, rozuměli jsme si, vášeň... Po rozchodu jsme se nějaký čas nevídali, ještě ani nebyl facebook a popravdě, jsem za to ráda. Teď chodíme na stejnou školu, ale každý do jiného ročníku, no občas se potkáme. Nicméně před asi 2 dny si změnil na profilu na facebooku fotku s tím, že to fotila jeho nová přítelkyně. Začla jsem strašně brečet, nešlo to zastavit....ale čekala jsem to, občas jsme si napsali, sledovala jsem dost intenzivně jeho profil a čekala jsem, že s dotyčnou slečnou bude chodit, ale prostě jsem to nechtěla vědět na 100 procent...najednou jsme si uvědomila, že on jí dává všechno to, co chci od svýho současnýho partnera (se kterým jsem 4 roky, ale nikdy jsem ho nemilovala tolik jako tamtoho prvního a směřujeme k rozchodu)...okamžitě jsem si ho smazala z přátel, ale je mi pořád hrozně...neumím si představit, že je spolu potkám ve škole..Přijde mi zvláštní, že lze někoho milovat tak dlouho, bojim se, že i celej život...ničilo a ničí mi to vztah s mým současným partnerem, protože jsem ho vždycky srovnávala a chtěla z něj mít ten svůj ideál...Prostě nevím co mám dělat...Čtení téhle diskuse mi ale dost pomohlo..

Víš co, já bych to ukončila. Když já skoncovala s bývalým, měla jsem ho pořád ráda. Tak jsme se sem tam sešli, ale já věděla, že už jiný nebude. Ovšem někdy jsme si popsali. S odstupem času jsem tak nějak pochopila, že mi ten člověk nic neříká. Nedávno mě prozvonil, pak že by jsme se mohli někdy sejít. Moje odpověď byla, popsat si můžem, scházet se nemám proč - nenapsal, a mám kliiiiid. Ukonči to, toť rada má.

Víte co jsem se dnes dozvěděla? Ten můj opravdu idealizovaný bývalý přítel má novou přítelkyni. Nevím jak z toho ven a nebýt za tu chudinku. Vím, že vztahy prostě někdy nevycházejí,ale kdyby mě miloval nezačal by si 4 měsíce po rozchodu hned s někým. Navíc, když důvod byl něco jako nechci vztah. Ach jo Nechci už ho nikdy vidět, ale chci si zachovat hrdost, jestli rozumíte.

To je taková častá chlapská výmluva a přitom právě v tom většinou nějaká jiná je Kašli na něho. Už si ho neidealizuj, naopak, snaž se najít na něm něco špatného.

Ona asi nebyla úplný důvod rozchodu, ptž do té doby se nestýkali, tím ho samozřejmě nechci hájit. Jen že tahle holka chodila s úplným kreténem, který na ni **** a vždycky jsme ten jejich vztah s právě s tím bývalým rozebírali. Že jsou děsní...A ejhle....
Je mi úplně odporný, tímhle veškerá idealizace zhasla.
Jen te'd řeším, jestli si je mám oba smazat z fb, protože opravdu nechci číst kraviny až se dají do vztahu apod...Nadruhou stranu nikdo netuší, že já to vím. Jak se zachovat? On pro mě tímhle prostě umřel. Já mu věřila že je mladý a chce si užívat a on si po 4 měsícíh nabrnkne jinou. Tohle prostě neumím odpustit a nechci s ním kamarádit a ani o něm nic vědět. Ale je tu právě to, nechci si hrát na chudinku,která to neunesla.

Tohle bych neřešila. Ještěže nemám FB. Prostě je smaž, je Tvoje osobní věc proč (FB je opravdu zkáza soukromí). Jeho si měla smazat už dávno. Zrušit všechny kontakty, opravdu. Já je zrušila a nakonec je to ex, kdo za mnou neohlášeně jezdí.

Já vím, že jsem to měla udělat už dávno, Jenže je pozdě, já jsem pořád doufala.... FB mi taky už začíná lézt na nervy nemít tam veškeré info do školy a kamarády ze střední už ho nemám. Největší zkáza je to pro vztahy. Mám udělat ten radikální řez teď, když už je víceméně pozdě, nebo co udělat.... Tohle jsem opravdu nečekala a bolí to, ale nadruhou stranu citím jak mám navrh. Teď jsem to já, kdo si hodlá užívat.

Udělej to. Vždyť s ním přece kamarádka být nechceš. Já taky ex hned řekla, že mu psát nebudu a že jsem si jeho číslo smazala. Opravdu bys tím akorát trápila sama sebe. Jemu do toho nic není, proč sis ho smazala. Ty si řídíš svůj život, ne facebook a Ty sama si určuješ, koho tam chceš mít a koho ne a ostatním je do toho putna.

To máš určitě pravdu. Mám smazat i ji? Je mi to najednu stranu hloupé doteď jsme nějak vycházeli, ale je to asi nezbytné, pokud se nechci zruinovat.

Také přidám svou troškou do mlýna . Já a bývalý se známe 7 let. První 3 roky mě neskutečně uháněl,ale já ho nechtěla. Pak jsme se za nějakých podivných okolností dali dohromady a byli spolu přes půl roku nádhernýho vztahu,kdy mi i on sám řekl,že nikdy nikoho nemiloval a já jsem ta první. Ano,žrala jsem mu to,protože to na něm bylo dost vidět. Po rozchodu(už je to 4 roky),jsem myslela ,že umírám na zlomené srdce. Čas šel dál a já se s tím začala srovnávat. Nějakou dobu jsme se ignorovaly a já si našla po roce od rozchodu další vážný vztah. Mu to asi nedalo,viděl jak jsem stastná a začal mě znovu uhánět. Tak jsme svůj druhý vztah ukončila s tím,že začneme s bývalým znovu od začátku . Bohužel,změnil názor.Už o mě nestál.
Ano,doted se schazíme,cca jednou za měsíc,pokecáme spolu,je nám krásně..Občas u něj přespím,koukáme na filmy,smějeme se,mazlíme se bez všech těch intimnich věcí.. On mi udělá masáž,kterou já tak od něj miluji,plete mi copek z vlasů,to zase miluje on .. Prostě a jednoduše chybíme si navzájem. Jednou jsme se dali do řeči a mluvily jsme o nás. On mi řekl,že já jsem jeho životní láska a vždycky budu,že si s nikým tak nerozumí a že si díky tomu nikoho od té doby co jsme se rozešli nemůže najít. Já se posunula dál,pár vztahů jsem měla,ale můžete hádat proč všechny skončily. Po 4 letech ho prostě strašně moc miluju a vím,že i on mě. Jenže on je takový ten typ chlapa "opět" co je nevybouřený,stále tráví čas jen s kamarády a mě napíše jen když se mu zachce. Už jsem mu sama nesčetně krát říkala,že na to nemám,se scházat ani psát a proto,že si odevsad mažu at mi nějaký čas nepíše. Bohužel,bez výsledku,vždycky se ozve.Prej z toho důvodu,že to nemůže vydržet. Tak já nevím co dál s tím. Zapomenout? Nejde..Přestat se scházet? Nemůžu,přišla bych o někoho kdo mi rozumí,chápe mě a můžu mu říct jako jedinnému vše... A ted babo rad (jinak omlouvám se za případné překlepy nebo za zmatený text)

Tohle je dobrý, to si taky vezmu k srdci.... A do tý doby dělej jen to, co bude příjemný jen a jen tobě, přesně podle toho, jak se budeš cítit!

Taky napíšu něco ze své vlastní zkušenosti, možná se mi uleví. Chodila jsem 3 roky s klukem, kterého jsem milovala a on by pro mě udělal všechno, potom jsme se rozešli, protože jsme si přestali rozumět, vnímala jsem to tak z mé strany, i když on mě prý pořád miloval, chápal to. Po rozchodu si našel holku, aby na mě zapomněl. Po třech letech mi začal psát, začali jsme si povídat, scházet se jako kamarádi, ale já se do něj strašně znovu zamilovala a on se kvůli mě rozešel se svou holkou, byl šťastný, říkal mi, že jeho srdce jsem měla vždycky já, že k té druhé nic necítí, jenže ouha po 14 dnech mě opustil s tím, že zjistil, že miluje tu svou bejvalku, to byla pro mě strašná rána najednou všechno hezké, co mi řekl měla být jako lež? Ta bejvalka už ho zpátky nechtěla a já hloupoučká byla v naději, že se vrátí a taky, že se vrátil, jenže pořád myslel na ní a mě to strašně bolelo, tak jsem to ukončila, jenže jsem nedokázala smat kontakty a po roce se zase ukázal s tím, že budeme jen kamarádi a já to přijala, mezitím jsem se strašně trápila, měla zdravotní problémy, deprese a různé stresy, teprve před 2 měsíci jsem mu napsala ať si přijede pro věci, že už ho nechci nikdy víc potom vidět, řekla mu jak co cítím a že to tak nejde, on mi řekl, že ví, že je to od něj asi hodně sobecké, když chce abych mu byla kamarádkou, že neřekl, že mezi námi nikdy už nemůže nic být, ale zatím ne a já řekla, že o to nestojím, ať si přijede pro věci. Je to pro mě pořád strašné, 2 měsíce jsme si nepsali, stále jsem ho nevymazala z mobilu, icq a fcb a nevím jestli to dokážu, to trápení, co jsem zažila už nechci zažít, tohle je konečná. Čekám až najdu sílu ho smazat, ale to bych mohla čekat donekonečna...