Cituji Mikyska: petlushejá brečím i u pošty pro tebe
já taky, nejvíc jsem asi brečela u příběhu kluků, kteří s rodiči bydleli v kanálu, pak jim maminka umřela, táta na ně kašlal a oni se museli starat sami. Hledala je babička a teta ze Slovenska, o kterých ty děti ani nevěděli, že existujou, na konci když se shledali, jak ten klučina objímal babičku - to bylo děsný (teda krásný) a já řvala jako blázen
Holky, mě teda jen vrtá hlavou, jak vzali v kanálu TV a připojení?
No jo, no jo, já vím že to není podstatný, ale vážně by mě to zajímalo
Poštu jsem viděla asi 3x a nemohla jsem se soustředit, protože jsem celou dobu čekala kdy si ta moderátorka vykloubí ruce, hrozně mě rozčilovalo co tam s nima pořád dělá... (Což není nic proti jejímu moderování, jen mi to prostě vadilo)
Tak mě rozbrečeli skoro všecky filmy z těch o tu už byli jmenovány, ale taky Kill Bill a Rocky při některých scénách a taky film osm statečných, o malamutech, u toho řvu pokaždé....při titaniku jsem brečela jen poprvé u toho konce a to ještě k tomu v kině, to velké plátno je víc na city
jé, ještě jsem si vzpomněla na film Duch, to řvu pokaždé od toho závěru jak zjistí, že tam duch jejího milého je, jak jee s tou mincí po těch dveřích, tak pak bulím až dokonce, zrovna před pár dny jsem ho koukala
Jinak u toho Marley a já brečeli všichni co znám a viděli to, já to taky prožívám hodně, protože mám velkého psa...ale to já všecky takové ty zvířecí filmy. I neuvěřitelnou cestu a posledně jsem s dcerkou koukala na Benjiho 3. no a to se taky sem tam nedalo a ukápla
T_e_a
já když Malou mořskou vílu jako malá viděla prvně, tak jsem z toho byla docela na nervy, vůbec jsem se s tím blbým koncem neuměla smířit....a štve mně to dodnes, radši na to nekoukám, já na takové i filmy, kde to skončí smrtí, jako např. město andělů, vůbec neumím vydýchat a štve mně to strašně dlouho. To bude asi nemoc
Ahojky, já si vzpomínám jen na ty známější filmy, řekla bych, že brečím asi tak středně )), nedojímám se nijak snadno, ale zase se tomu ani nebráním, klidně si rozmažu řasenku (asi tak, jako Janžurka včera v Marečku, podejte mi pero, hihi ).
Takže známé slzotvorky pro mou osobu jsou: Duch, Zelená míle, Titanic, Romeo a Julie (s DiCapriem a Danes - to jsem viděla mockrát, takže bulím prakticky od chvíle, kdy Romeo říká Merkuciovi, že tuší, že brzo umře - je to ta scéna předtím, než jdou na ples kde potká Julii), Trója (řvu od souboje Hectora s Achileem do konce ) jo a znáte někdo Legendu o vášni s Bradem Pittem? Nááádhera! Jeden z mých nejoblíbenějších filmů! Deset balíčků mokrejch kapesníčků zaručeno . Ze starších filmů se mi strašně líbí Nebezpečné známosti (Malkovich, Pffeifer, Close), hlavně ten konec je fakt šílenej .
Death Sentence ( nevím jméno filmu v čestině, hl. role KEVIN BACON, rok 200, řvala jsem celej film, nebylo možný to zastavit. Stojí fakt za to! Pak Seven Pounds- 7 životů ( Will Smith), Milion dollar, Baby, život je kràsný, Mluv s ní (Hable con ella) ......je jich spousta. Jinak se taky řadím k těm co brečí u každého malinko sentimentàlního filmu.
Cituji Tatou: Nejvíc jsem asi brečela u Titaniku, to se mi koulely slzy pokaždý když jsem to někomu vyprávěla nebo slyšela tu písničku od Céline Dion
nebyla jsi sama Naprosto stejnà reakce
tak nejvíc co jsem kdy brečela bylo v kině na polském Krátkém filmu o zabíjení, byl to autentický film o velmi mladém člověku, který byl za vraždu taxikáře odsouzen k trestu smrti. Konec filmu byla reálná jeho poprava oběšením, lidi v kině se zalykali pláčem, nic působivějšího a strašnějšího jsem neviděla. Pak mě rozplakal, s vědomím toho že je to jen film, Pearl harbor a Let vážky /jestli to píšu dobře/ navíc jsem na ten film neumyslně vytáhla člověka, který pár let předtím jel v v autě, které havarovalo a přitom zemřela jeho žena. Ten člověk to díky tomuhle filmu vedle mne prožil znova a bylo to šílené zažít s ním, po té smrti mu doma zůstal roční syn, kterého vychovával . Schindlerův seznam byl taky hodně smutný. Forest gump a ještě by se něco našlo, ale ten první jmenovaný se nevyrovnal všem dohromady
je to asi trapný, ale Osobní strážce, Titanik, Hříšný tanec, Pretty woman. Dojmou mě vždy a spolehlivě
Cituji mayeenka: Krátkém filmu o zabíjení
Už jenom to číst je strašné...
Malé životní etudy / Five Easy Pieces/ s Jackem Nicholsonem. Brečí tam dlouho nad svým zpackaným životem a není trapný, je to strašné a krásné.
A potom Poslední tango v Paříži- Marlonova zpověď u vany, v které leží jeho mrtvá podříznuvší se manželka...
M.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.