Moulin Rouge, Zelená Míle, Muž v ohni, Marley a já
Dojetím pláču u spousty štastných konců - jako třeba u Vykoupení z věznice Shawshank. Z důvodu naprosto nezadržitelného pláče se NIKDY nedívám na film Duch - protože ač je to béčkový sladák tak ta finální scéna a hudba mě totálně dostává.
Holky, já jsem teď nedávno plakala u Šarlotiny pavučinky, jak ta Šarlota umírala. Nevím, jak to může bejt film pro děti.
Přítel ze mě nemohl Prý: Ty brečíš?
A pořád mě utěšoval
Cituji marcelina24: Na křídlech vážky.
No na konci jsem se úplně zalykala
Byla jich spousta, nevzpomenu si na všechny a nechci se opakovat po vás, tak uvedu ten poslední - Předčítač.
Já se tedy většinou smutným filmům vyhýbám (v podstatě se vyhýbám i televizi, do kina chodím sporadicky), ale jeden z nejkrásnějších filmů všech dob - alespoň pro mne - je film ŽIVOT JE KRÁSNÝ - je hluboký, dojemný, zasmějete se v něm a po skončení mi vodotrysk tekl i ušima... Je tedy fakt, že jsem ho viděla náhodou a není to hit poslední doby, ale myslím, že stojí za to si ho sehnat
Já brečím u všeho co je smutné,nebo dojemné...když někdo umře,když se udobřují..prostě u všeho..jsem asi nějaká citlivka...
já brečím u všeho,co je trochu dojemné,brečela jsem i u doby ledové.A naposledy to bylo u Marley a já
Cituji Lenulka1: plakala u Šarlotiny pavučinky, jak ta Šarlota umírala
Já taky.
A Život je krásný - hodně smutný konec[cry].
Jej no většinou se snažím nebrečet, nějak se ostýchám, když nekoukám sama, ale neudržela jsem se poprvé u Titanicu, teďka už mě nedojímá vůbec, pak u Madisonských mostů, a úplně jsem vzlykala u Těžké váhy. Jinak se takovým smutným filmům vyhýbám, stydím se, ale jsem citlivka a pak se slzy těžko zatlačují .
Ale ještě je strašný doják z těch novějších třeba Sedm životů, Muž a jeho pes.
Cituji mell11: Marley a já
To se mi až nelíbilo, jak schválně dlouho ukazovali umírání toho pesana, jsem se nekoukala a snažila se to zamluvit, ale stejně jsem měla knedlík v krku
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.